Úvod Dějiny hornictví Historie K hospodářskému a sociálnímu vývoji Jáchymova v 16. století

K hospodářskému a sociálnímu vývoji Jáchymova v 16. století

795
0
Dul-Svornost

Protáhlé jáchymovské údolí v horském pásmu zvaném až do počátku 16. století Český les nebo České pohoří, nepatřilo v pozdním středověku mezi neznámá území. Kolem roku 1300 byla v něm založena osada Conradsgrün, která však byla někdy v polovině 15. století snad pro drsnost podnebí opuštěna. Ač již stará proroctví předpovídala budoucí slávu dosud nezrozeného báňského města, k prvním kutacím pracím tu došlo teprve na začátku 16. století, snad v souvislosti se zatopením stříbrných dolů ve Schneebergu roku 1511. Teprve však otvírka tzv. Nálezné žíly roku 1516 dala podnět k soustavné důlní činnosti. Po zprávách o objevu dalších stříbrorudných žil, jejichž výchozy byly podle svědectví Johanna Mathesia místy nacházeny pod trávníky a mezi kořeny stromů, nastal silný příliv horníků. V údolí vyrůstala rozsáhlá sídlištní aglomerace, zprvu živelně, ale již během roku 1516 byl příští areál vyměřen a stavební místa byla přidělována podle plánu. Pro nové sídliště byl roku 1517 vybrán patron hornické činnosti sv. Jáchym, vznikající město bylo nazváno Jáchymovem a dne 6. ledna 1520 bylo povýšeno na svobodné horní město.

Počet jeho obyvatel se rychle zvyšoval. Nejprve sem přicházeli prospektoři a horníci zejména ze Schneebergu a Annabergu, poté ze vzdálenějších oblastí, z Tyrol, z Porýní, a z dalších zemí, z českého vnitrozemí, zvláště z Kutné Hory. O dolování v Jáchymově záhy projevili zájem zahraniční těžaři, nejprve ze středisek mezinárodního obchodu, z Lipska, Norimberka a Augburku, poté z báňských měst Annaberg, Freiberg, Schneeberg a Geyer, z dalších měst se hlásili podnikatelé, zejména ze Cviková, Míšně, Saské Kamenice, Drážďan, Kolína n. R., Basileje, St. Gallenu a z řady českých měst.

Objev stříbrorudného ložiska v Jáchymově dal podnět k rozsáhlé prospekci v celé západní části pohraničního masivu, který byl pak na konci 20. let 16. století nazván Krušnými horami. Hornická činnost vedla k jejich rychlému osídlení. V časovém úseku let 1520-1534 byla na české straně hranic vyměřena stavební místa pro nová báňská města Měděnec, Oloví, Loučná, Hora sv. Kateřiny, Abertamy, Vejprty a Pernink, na tehdy ještě saské straně pro města Boží Dar a Horní Blatnou, a v blízkosti důlních děl vznikaly četné hornické osady. K novým báňským městům přibyla v letech 1553-1570 ještě čtyři další – Přebuz, Hora sv. Šebestiána, Výsluní a Místo.

Největší příliv obyvatel zaznamenal Jáchymov a jejich počet vzrůstal s neuvěřitelnou rychlostí. Již počátkem roku 1520 tu žilo 4 963 osob, roku 1525 se jejich množství zvýšilo na 13 411 a roku 1533 se ustálilo zhruba na 18 000 obyvatelích. Tento nárůst byl v přímé souvislosti s rozvojem hornictví. V letech 1518-1520 jáchymovský horní úřad vydával ročně kolem 600 až 800 kutacích povolení a roku 1524 tu již bylo provozováno 613 dolů a štol. Čistý výnos z důlních děl dosáhl tehdy 166 023 tolarů. Tato nová mince, ražená v jáchymovské mincovně od přelomu let 1519/20, právě zde dostala své pojmenování zkrácením názvu Joachimsthaler Gulden. Jen do roku 1528 bylo z jáchymovského stříbra vyraženo kolem 2,2 miliónů tolarů a drobnějších mincí snad až za 4 milióny.

Nerostné bohatství ukryté v jáchymovském podzemí se zdálo nevyčerpatelné. Do poloviny 40. let 16. století bylo odkryto a dobýváno 73 stříbrných žil a v důlních dílech pracovalo kolem 8 000 horníků, 300 směnmistrů a 800 dozorců. Do konce 16. století bylo zjištěno 134 žil a značné množství rozmrsků. Výtěžek během prvních desetiletí těžby neustále stoupal a roku 1533 dosáhl vrcholu – 56 379 erfurtských hřiven a 7 lotů stříbra, tedy přes 14 000 kg. Mezi těžaře byl tehdy rozdělen čistý výnos 241 875 tolarů.

Rostoucí bohatství se projevilo ve výstavbě města. Dřevěná a hrázděná obydlí byla od 30. let 16. století nahrazována prostornými kamennými domy v renesančním slohu. K dosavadním dominantním stavbám -zámku Freudenstein z roku 1517 a Špitálnímu kostelu z roku 1520 – přibyl v letech 1534-1537 farní kostel zasvěcený sv. Jáchymu, roku 1536 tyla dostavěna královská mincovna a v jejím sousedství nová radnice. Stavební rozvoj Jáchymova byl dokladem vzrůstající hospodářské síly pramenící nejen z hornictví, ale i z řemeslné a obchodní činnosti. V tomto “průmyslovém” městě, jež pro nepříznivé klimatické podmínky bylo závislé na dovozu potravin z českého vnitrozemí a ze Saska, rychle vznikala četná základní a speciální řemesla, mezi nimiž nechyběli kovolitci, puškaři, zlatníci, cínaři, medailéři, hodináři, umělečtí malíři a další. V polovině 16. století pracovalo v Jáchymově již kolem 100 řemeslných cechů.

Vývoj města neprobíhal však vždy v klidném rytmu. Výkyvy v těžbě vyvolané povahou žilného ložiska či nedostatkem provozního kapitálu se záhy začaly projevovat v postavení hornictva a drobných těžařů a vyvolávaly sociální napětí. První signály hornických nepokojů se v Jáchymově ohlásily již roku 1517 a zvláště silné byly v období let 1521-1524. Roku 1525 nespokojenost vyústila v povstání a generální stávku, jíž si horníci vynutili řadu správních, provozních a sociálních opatření.

Osudem bylo určeno, že Jáchymov nemá být ušetřen jiných strastí. Po vytěžení nejbohatších svrchních ložiskových partií začaly od konce 40. let 16. století výnosy z jáchymovských stříbrných dolů povážlivě klesat. Zhoršení způsobila i Šmalkaldská válka v letech 1546-1547, ve které město Jáchymov, většinou protestantské, sympatizovalo s protihabsburskou stranou. Po její prohře došlo proto k citelnému omezení městské samosprávy a k jejímu podřízení královskému dozoru. Od většího trestu Jáchymov uchránila pouze nutnost obnovit ochablou důlní činnost, aby byl zajištěn příjem do vyprázdněné královské pokladny. Někdejší těžební aktivity však již v druhé polovině 16. století nebylo dosaženo. Roční výtěžek stříbra v 50. letech jen v některých obdobích byl vykázán kolem 1 500 kg. Důvodem poklesu byla ztráta zájmu zahraničních těžařů, rostoucí inflace české měny způsobená nedostatkem mincovních kovů a od 60. let především růst drahoty během tzv. cenové revoluce, která v opakovaných vlnách procházela celou Evropou. Jáchymov zasáhla zvláště tvrdě v 80. a 90. letech. Na přelomu 16. 17. století tu došlo téměř ke 300 % zdražení potravin a ke značnému zvýšení cen provozních potřeb. Jáchymov v té době sdílel osud saských báňských měst Schneebergu, Annabergu a Buchholzu, kde báňské práce ustávaly a byly dokonce zrušeny i tamní mincovny. Podnětná opatření královských úřadů nemohla již úpadku jáchymovského hornictví zabránit. Roku 1594 bylo v Jáchymově zjištěno již jen 80 horníků a celkový výnos ze všech zbylých důlních děl stěží dosáhl 10 000 tolarů. Roku 1601 klesl počet obyvatel města na 2 177 osob.

Jáchymov zazářil v ekonomickém vývoji českých zemí podoben kometě. Během důlní činnosti v 16. století vydal výnos asi 307 000 kg stříbra, z nichž dvě třetiny byly získány již v prvních třech desetiletích. Do dějin se toto horní město zapsalo nejen hornickou činností, ale také tím, že vyhlášením jáchymovského horního řádu roku 1518 a zejména roku 1548 byl vytvořen mezník v českém i středoevropském báňskoprávním vývoji. Jáchymov významně přispěl i k obecnému kulturnímu vývoji. Zásluhou působení přírodovědce a humanisty Georgia Agricoly, evangelického pastora Johanna Mathesia, lékaře Johanna Naevia, básníka a hudebníka Nicla Hermanna, rektora latinské školy Petra Plateana a řady vzdělaných pedagogů, literátu a umělců, z nichž mnozí byli osobními přáteli Martina Luthera a Filipa Melanchtona, se město Jáchymov načas zařadilo mezi přední evropská střediska humanismu a renesance. Sláva Jáchymova trvala jen několik málo desetiletí. Jeho význam začal znovu stoupat od 18. století. V té době ovšem již za zcela jiných ekonomických a společenských okolností.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..