Karviná přišla o další ze svých výrazných hornických dominant. Ve středu 21. října 2026, přesně v 9 hodin ráno, se k zemi zřítila téměř sedmdesát metrů vysoká skipová věž bývalého Dolu Československé armády (ČSA). Řízený odstřel železobetonového kolosu, který po více než půlstoletí neodmyslitelně patřil k panoramatu města, představuje další významný mezník v postupném zániku někdejšího hornického revíru.
K demolici věže o výšce 69,75 metru a hmotnosti přibližně 19 tisíc tun bylo použito téměř 147 kilogramů trhavin. Střelmistři museli před odstřelem připravit celkem 948 vývrtů, do kterých rozmístili nálože, a stejný počet rozbušek. Samotný pád devítipodlažní železobetonové konstrukce pak trval pouhých několik vteřin.
„U tak velké a těžké stavby rozhodují detaily. Musíme přesně vědět, kam nálože umístit a jak je odpálit, aby se konstrukce zřítila tam, kam potřebujeme. To, co lidé vidí během několika vteřin, je výsledkem dlouhé přípravy a spousty přesných výpočtů,“ vysvětlil střelmistr Vladimír Pravda.
Technický unikát své doby
Historie skipové věže je neodmyslitelně spojena s rozsáhlou modernizací Dolu ČSA v šedesátých letech minulého století. Výstavba komplexu jámy ČSA 3 byla zahájena v prosinci 1964, samotné hloubení jámy pak probíhalo v letech 1966 až 1970.
Věž představovala ve své době významný technický počin. Stala se první stavbou svého druhu v ostravsko-karvinském revíru, při jejíž realizaci byla využita metoda posuvného bednění. Její součástí byly dva těžní stroje systému Koepe a portálový jeřáb, přičemž hmotnost samotné technologie dosahovala přibližně 950 tun.
Zásadní význam měla především pro dopravu vytěženého uhlí. Zatímco dříve se uhlí dostávalo na povrch v důlních vozících prostřednictvím jam ČSA 2 a Jan, nová jáma umožnila využití velkokapacitních skipů. Během jediné jízdy dokázaly vyvézt 19,2 tuny uhlí.
S postupujícím dobýváním se horníci dostávali stále hlouběji. V roce 1970 byla zahájena těžba z devátého patra, v roce 1975 z desátého a od roku 1990 také z jedenáctého patra, nacházejícího se v hloubce 930 metrů pod ohlubní. Samotná jáma ČSA 3 dosahovala hloubky 1 005 metrů.
Miliony tun uhlí a generace horníků
Důl Československé armády patřil po desetiletí k významným producentům černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Za sedmdesát let těžby, od roku 1951 do roku 2021, zde horníci vytěžili úctyhodných 144,4 milionu tun uhlí. Rekordním se stal rok 1971, kdy produkce dosáhla 3,3 milionu tun.
Za těmito čísly se však skrývá především práce několika generací horníků, techniků a dalších zaměstnanců. Pro ně nebyla skipová věž pouze železobetonovou stavbou, ale každodenní součástí života a symbolem dolu, s nímž spojili mnohdy desítky let své profesní kariéry.
Po ukončení těžby v roce 2021 začal postupný proces likvidace dolu. Jáma ČSA 3 byla zasypána v zimě 2025/2026 a nyní zmizela také její povrchová dominanta.
Důl mizí, hornická historie zůstává
Odstřel skipové věže je dalším viditelným krokem v proměně Karvinska, kde v posledních letech postupně mizí objekty připomínající někdejší rozsah hlubinného dobývání černého uhlí. Každá odstraněná těžní věž, strojovna nebo technologický objekt znamená nejen změnu krajiny, ale také ztrátu části industriálního dědictví regionu.
Osud některých dalších staveb bývalého Dolu ČSA přitom dosud není definitivně rozhodnut. Ministerstvo kultury posuzuje možnost jejich prohlášení za kulturní památky. Skipová věž ČSA 3 však mezi posuzovanými objekty nebyla.
Státní podnik DIAMO zároveň pokračuje v likvidaci zbývajících důlních děl a připomínání historie dolu. Jednou z forem uchování jeho odkazu je také připravená virtuální prohlídka, která zájemcům umožňuje nahlédnout do někdejšího provozu až kilometr pod zemský povrch.
Informace: Diamo.cz
