Hornická krajina Karvinska přijde v nejbližších dnech o další ze svých nepřehlédnutelných dominant. Ve středu 21. října 2026 je naplánován řízený odstřel téměř 70 metrů vysoké železobetonové skipové věže bývalého Dolu Československé armády (ČSA) v Karviné. Stavba, která po desetiletí tvořila charakteristickou součást panoramatu této části ostravsko-karvinského revíru, tak ustoupí pokračující likvidaci důlního areálu.
Odstřel připravuje státní podnik DIAMO v rámci útlumu a likvidace bývalých černouhelných dolů. Konkrétně se jedná o skipovou věž jámy ČSA 3, která v době provozu sloužila nejen k dopravě vytěženého uhlí na povrch, ale také jako výdušná jáma, tedy k odvádění důlních větrů.
K odstranění mohutné železobetonové konstrukce bude použito přibližně 147 kilogramů trhavin a více než 900 rozbušek. Odstřel je plánován mezi 9. a 10. hodinou dopoledne a bude proveden jako trhací práce velkého rozsahu. Přípravné práce i vlastní demolice podléhají přísným bezpečnostním opatřením. Z tohoto důvodu bude dočasně omezena také doprava v okolí bývalého dolu, zejména na komunikacích spojujících Karvinou, Doubravu a Orlovou.
Důl ČSA patřil k významným černouhelným dolům Karvinska. Za dobu své existence poskytl více než 140 milionů tun černého uhlí a stal se pracovištěm několika generací horníků. Těžba zde skončila v roce 2021, avšak odstraňování důlní infrastruktury a likvidace hlubinných důlních děl pokračují dodnes. Vedle likvidace jámy ČSA 3 se připravují nebo realizují také práce na dalších jámách bývalého dolu.
Plánovaný odstřel navazuje na předchozí demolice těžních věží v ostravsko-karvinském revíru. V posledních letech tak z krajiny postupně mizí nejen průmyslové objekty, ale i stavby, které po dlouhá desetiletí sloužily jako orientační body a připomínaly hornickou minulost regionu. Příkladem jsou někdejší doly Lazy, Dukla nebo Staříč, jejichž skipové věže již potkal podobný osud.
Z technického hlediska představuje řízený odstřel vysoké železobetonové těžní věže mimořádně náročnou operaci. Z pohledu hornické historie však jde o něco více než jen odstranění nepotřebné stavby. Každá taková demolice znamená další nevratnou proměnu krajiny, kterou více než dvě století formovala hlubinná těžba černého uhlí.
A zatímco těžní věže, úpravny, strojovny a další provozní objekty postupně mizí, zůstává otázkou, kolik z tohoto mimořádného technického dědictví se podaří zachovat budoucím generacím. Hornictví totiž netvořily pouze miliony vytěžených tun, kilometry důlních chodeb a mohutné průmyslové stavby. Především jej tvořili lidé, jejich práce, zkušenosti a životy neodmyslitelně spojené s tímto regionem.
Ve středu tak zmizí další část hornického panoramatu Karvinska. A spolu s ní i další viditelná připomínka doby, kdy těžní věže neodmyslitelně patřily k místní krajině.
