První průzkumné čety, které pronikly do oblasti přípravného důlního díla 084 5320, narazily v oblasti kříže tohoto díla se svážnou 084 7321, resp. v ústí protilehlého díla, na mrtvého postiženého, který byl značně popálen, jeho oděv doutnal a v okolí byly další doutnající zbytky hořlavin.
Tento nebezpečný stav byl lokalizován pomocí donesených hasicích přístrojů.
K zásahu do této oblasti záchranáři nastoupili nejpozději ve 20:06 h., avšak zpráva průzkumné čety o tomto stavu byla podána ve 23:25 h. I tato situace dokumentuje složitost spojení a prodlevy v podávání všech zpráv z oblastí, kde byly původní dorozumívací prostředky zničeny a s ohledem na velké vzdálenosti a komplikovanou situaci, nemohly být v potřebném rozsahu nahrazeny ani nouzově. Mnohé časové údaje jsou proto oproti skutečnému stavu v dole podstatně posunuty a jsou tudíž pouze chronologickým přehledem přijatých hlášení, nikoliv záznamem o časovém průběhu prací.
Postupně byly odstraňovány místní zátarasy, vytvořené rozmetanými pásovými konstrukcemi, různým materiálem a výztuží, byla odstraňována zásadní narušení vzduchovodní a zejména vodovodní sítě a zmáhány menší závaly. Největší zával byl na výdušné chodbě nad porubem 084 321 v 810 m chodby 084 6313. Ten znemožňoval kontakt s postiženými této části postižené oblasti. První průnik přes uvedený zával se podařil až 31. 12. v 8:15 h, v době, kdy zde pro vysokou koncentraci CO bylo stále ještě nutno pracovat v nasazených dýchacích přístrojích.
Poté byl ihned z výdušné strany prozkoumán i porub 084 321.
Během ranní a odpolední silvestrovské směny pak byli nalezeni všichni postižení, včetně čtyř pracovníků v zatopené prorážce 088 8330/3. Ti museli být vyprošťováni s použitím potápěčské techniky.
Jako poslední byl nalezen dlouho pohřešovaný elektrikář Piprek, který se nacházel na patrové chodbě 084 4321 u stykačů za svážnou 084 7323, a to pod vodou v muldě, která byla až do výše 1,2 m zatopena vodou, vyteklou z porušeného vodovodního potrubí.
Poslední postižený byl pak vyvezen z dolu 1.1. 1977 ve 2:15 h, tedy po 33 hodinách od vzniku nehody.
O prvních průzkumech a jednotlivých zásazích, o poloze vyproštěných a v první fázi akce vyvezených předmětech byly pořízeny podrobné záznamy, které byly podle uvážení doplněny i úřední svědeckou výpovědí. Další průzkumy v následujících dnech pak vyčerpávajícím způsobem doplnily informace o stavu, výztuži a výstroji důlních děl v celé oblasti postižené nehodou.
Z výsledku průzkumu mimo jiné vyplynulo, že výbuch se šířil všude tam, kde byly položeny pásové dopravníky. Funkčně působily jakoby zápalné šňůry, po nichž se výbuch šířil do široké oblasti 3. a 4. důlního pole závodu.
Vyšetřování příčin havárie
Vyšetřování příčin se zaměřilo (po vyloučení všech ostatních možností) na trhací práci jako pravděpodobný zdroj iniciace výbuchu. Zkoumání byla zaměřena i na možnost ovlivnění spodní meze výbušnosti nahromaděných hořlavých plynů výskytem místního vývěru zemního plynu živičného původu s parafinem, ropou a jinými uhlovodíky. Toto podezření se nepotvrdilo.
