Ve čtvrtek 30. prosince 1976 došlo krátce po 17. hodině na Dole Staříč v OKR ve východní části 3. pole závodu 3 v Chlebovicích k výbuchu metanu, který si vyžádal 43 obětí na životech a zranil další dva horníky.
Závod Chlebovice
Závod 3 – Chlebovice Dolu Staříč byl a zůstal nejjižněji položenou těžební lokalitou ostravské dílčí pánve na severním úbočí tzv. příborsko-těšínského hřbetu. Hlavní část důlního pole je na katastrech obcí Chlebovice, Fryčovice a částečně Staříč a Rychaltice. Plošný rozsah důlního pole závodu Chlebovice činí 18,4 km2, což je 44,9 % celého dobývacího prostoru Dolu Staříč. Plocha závodu Chlebovice je rozdělena na dvě důlní pole označená jako 3. pole a 4. pole. Obě důlní pole jsou od sebe oddělena pomyslnou V – Z linií, která je rovnoběžná s oddílovými překopy a současně prochází výdušnou jámou III/5. Třetí pole je severně od této linie, čtvrté pole jižně. Morfologicky se obě pole liší tím, že 3. pole se nachází na chlebovické karbonské elevaci, kde jsou karbonské horniny v hloubkách 300 až 400 m pod povrchem. Tím se liší od 4. pole, kde jsou karbonské horniny podstatně hlouběji a mocnost pokryvného útvaru dosahuje 500 až 600 m.
Plynová ložiska jsou v důlním poli Chlebovice geneticky spjata s michálkovickou vrásou a rozmístěna podél jejího západního křídla. Některé další tektonické poruchy mají stejný směr (SSV-JJZ). Kromě toho se vyskytují poruchová pásma příčná a šikmá, vzhledem ke směru vrásy a mají pro migraci plynu a ropy těsnicí, ale zároveň i drenážní charakter. Tyto zlomy jsou zónami napětí, a tady pro migraci plynu a ropy příznivé. V chlebovickém důlním poli se vyskytuje jednak zemní plyn (metan) uhelného původu – primární, jednak zemní plyn (metan) živičného původu – doprovázený parafinem, ropou a jinými uhlovodíky, případně vodou (jedná se patrně o migraci z karpatské předhlubně).
K důlnímu neštěstí dne 30. 12. 1976 došlo ve východní části 3. pole a postižena byla také okrajová část 4. pole, která je větrně a exploatačně přičleněna k 3. poli (konkrétně oblast porubu 084 321 a jeho dopravní cesty).
V předmětné oblasti byly exploatovány uhelné sloje petřkovického souvrství (24b, 24a, 23c a 22f) a spodního hrušovského souvrství s koksovatelným uhlím. S přípravou svrchního hrušovského souvrství nebylo započato.
Sloj 23c má zde poměrně stálou mocnost (průměrná čistá mocnost 0,79 m, celková 0,83 m), zatímco sloj 22f se vyznačuje proměnlivou mocností a směrem k důlnímu poli závodu Staříč klesá. V oblasti mezi 3. a 4. polem dochází severním směrem k odštěpování spodní lávky 22f a v postižené oblasti v ní byla situována přípravná důlní díla pro nové těžební kapacity. Průměrná mocnost sloje činí 0,76 m.
Ve 4. poli jsou obě lávky spojeny a sloj zde byla dobývána jako spojená sloj 22f vrchní lávka. Ve 3. poli činí průměrná čistá mocnost 0,90 m.
Sloje 22f a 23c jsou zařazeny mezi sloje nebezpečné průtržemi uhlí a plynů. Naměřené hodnoty tlaku a desorbce v postižené oblasti jsou nízké. V postižené oblasti nedošlo k průtržím plynů a uhlí.
Před nehodou
V kritickém období bylo v podzemí závodu Chlebovice celkem 225 osob, z toho v postižené oblasti 45 osob.
Porub 084 321 ve spojené 22f sloji, která zde měla mocnost 1,3 – 1,9 m a úklon 30 – 40°, byl dobýván z pole stěnou o délce 70 m řetězovým škrabákem SŘ – 3 s dvěma pohony od září 1976 a od výchozí prorážky postoupil 140 m. Odtěžován byl trasou kombinovanou dopravníky TH 600 a TP 400 na překop 2321 a pak dále dopravníky TP 630 do sypného místa SM 3 na 2. patře.
