Úvod Dějiny hornictví Historie Severočeská uhelná společnost

Severočeská uhelná společnost

1685
0

Severočeská uhelná společnost patřila koncernu bankovního domu Petschek se sídlem v Praze. Patřila mu rovněž i většina akcií Mostecké společnosti a ústecká Montanní společnost. Ta měla výhradní právo na prodej uhlí z dolů obou společností a také z dolů jiných. Bankovní společnost v Praze vedl Julius Petschek, společnost v Ústí nad Labem Ignatz Petschek. Správní radě předsedal ředitel Josef Langer.

K Severočeské uhelné společnosti patřily tyto doly:

V oblasti kolem Horního a Dolního Jiřetína—Zdař Bůh, jehož provoz byl v roce 1886 zastaven a důlní pole přiděleno dolu Centrum, později Rudý sever v Hamru. Quido I a II — založen v letech 1880—1882. Humboldt I — založen v roce 1887. Centrum — založen v roce 1889. Humboldt II — začal se hloubit v roce 1890. Kolumbus (Radetzsky) — začal se hloubit v roce 1892. Důl Humboldt I byl v roce 1904 zastaven a jeho důlní pole bylo přiděleno dolu Centrum.

V oblasti kolem Komořan to byly doly Germania a Jupiter. Z dolu Germania se během krátké doby vyvinul povrchový provoz, který těžil svislou jámou. Po první světové válce byl přejmenován na důl Fortuna. V roce 1904 byl vyhlouben důl Quido III a v roce 1905 se započalo s hloubením dolu Tegettoff, později Herkules. Severočeské uhelné společnosti patřil i důl Posseidon v Kopistech. Skrývání zeminy na dole Germania (Fortuna) bylo zahájeno v roce 1913 a již tehdy se, podle pokusných vrtů, vedených směrem k Albrechticím, rýsoval plán k založení nového dolu.

Kromě dolů Quido I, II, III, IV, Humboldt I a II a Eliška byly i další doly, patřící Severočeské uhelné společnosti, založeny na rozsáhlé nížině, která tvořila dno bývalého Komořanského jezera. Toto jezero se postupně zanášelo a na počátku 19. století začaly jeho vody ustupovat. Přičiněním knížete Lobkowicze bylo jezero ke škodě rybolovu, ale k užitku zemědělství (které tím získalo značnou výměru polí a luk) v letech 1835—1838 odvodněno. Tato investice nebyla sice určena hornictví, nicméně mu však prospěla. Výstavba a údržba nově vznikajících dolů si totiž vyžadovala nákladná opatření, tzv. pilotování základové půdy a odvodňování proláklin. Doly byly neustále ohrožovány zvláště pak v jarních měsících v době tání a dešťů.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..