Říká se, že všechno zahojí čas. U havířů ale ani 25 let nezacelilo ránu, kterou jim udělalo zavření hlubinných uhelných dolů.
Zdař Bůh! Pozdrav, který v sobotu 1. dubna 2019 zazněl v Radvanicích snad stokrát. Na louce, kousek od silnice a kolejí, se totiž sešlo asi čtyřicet horníků, aby si připomněli vytažení posledního vozu s uhlím z dolu Kateřina. Na místě je dnes jen malá pamětní deska. Před čtvrtstoletím ale pod ní byla kilometr hluboká důlní jáma, vedle ní se tyčila obří těžní věž se strojovnou. A spousta dalšího nezbytného zázemí. „Dnes je tady jen tahle vybydlená budova. Dosud jsem se s tou situací nevyrovnal,“ ukazuje Jaroslav Malý na dům, ve kterém bývalo hornické zázemí a kanceláře.
Více na: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/kdyby-otevreli-sachtu-hned-jdu-do-prace-20190404.html
