Úvod Doly a revíry OKD Důl Barbora v Karviné

Důl Barbora v Karviné

2573
4

Důl Barbora v KarvinéDůl Austria byl založen okolo roku 1898 arcivévodou Albrechtem, jehož přáním bylo vybudování dolu na Karvinsku, který by jemu a jeho rodině zajistil mimořádný zdroj příjmů. K hloubení jámy byli přizvání odborníci z Itálie, ale otvírka se pro přítoky vody nedařila. K vyhloubení jámy nedošlo z důvodu velmi silného přítoku vody, který soudobé pumpy nedokázaly vyčerpat. Nehluboká zatopená jáma zůstala opuštěna. Se změnou majitele byli přizvání domácí lidé, tzv. „dolníci“, kteří v hloubení Austrie pokračovali. Z tohoto období je zmínka o „celých vozech špeku“, který sloužil k utěsňování přítoku vody do jámy. Zkušební vrt pronikl do hloubky 584 metrů deseti slojemi. Hloubení druhé jámy bylo ukončeno v roce 1910 a o dva roky později, 14.5. 1912, byly šachtě propůjčeny důlní míry. V análech je zaznamenána těžba při hloubení jámy 600 tun v roce 1909, ale v roce 1911 již 80 600 tun. Konjunktura 1. světové války zvedla roční těžbu v roce 1916 až na 276 600 tun. V souvislosti s rozpadem Rakouska-Uherska v roce 1918, souvisejícími změnami a vyřešením územních sporů mezi Polskem a Československem o Těšínsko, došlo v roce 1920 k přejmenování Dolu Austria na Barboru.

Ke zrušení koňské dopravy, k zavedení vzduchotlaké lokomotivy a těžení pomocí strojů na stlačený vzduch došlo v roce 1918. Začátek poprašování kamenným práškem nese letopočet 1928. O rok později bylo instalováno zařízení na plavenou základku. Těžby z období válečné konjunktury bylo dosaženo až po doznění politických a společenských změn a vlny stávek. V roce 1924 vytěžila Barbora 421 200 tun. Absolutně nejvyšších těžeb bylo dosaženo ve válečných letech 1943 (1 038 tisíc tun) a 1944 (992 tisíc tun). V období fašistické okupace byla důlní pole velmi silně rabována. Na práci byli nasazeni ruští váleční zajatci. Všechny poruby se dobývaly do pole a na zával, bez ohledu na bezpečnost práce, důsledky a perspektivu.

Po roce 1945 byla na Dole Barbora zahájena rozsáhlá modernizace, která spočívala ve výstavbě nové rozvodny, dílen, v rekonstrukci strojovny těžních strojů, oběhu vozů, apod. Do dolu byl v roce 1947 spuštěn a instalován první hřeblový dopravník, tzv. „barborský kombajn“. V roce 1950 se stal Důl Barbora nejmechanizovanějším dolem v OKR. V roce 1951 došlo ke sloučení s Dolem Hohenegger – 1. májem. Téhož roku došlo k důlnímu neštěstí. Během likvidace rozsáhlého požáru při uzavírání postiženého důlního pole v 31. kře mezi 7. a 6. patrem zahynulo následkem výbuchu 14 báňských záchranářů. Téměř polovina dolu byla uzavřena, devět z dvanácti porubů se ocitlo mimo provoz. K největším novodobým důlním haváriím došlo rovněž na Dole Barbora. Výbuch ze dne 3.5. 1981 stál život sedm horníků, včetně tehdejšího ředitele Ing. Rudolfa Stani. Ještě více lidských životů si vyžádal výbuch z 18.10. 1990, při kterém přišlo o život téhož roku třicet horníků.

4 KOMENTÁŘE

  1. dobry den rád bych vás poprosil jestli není možné získat nějake dobove informace o důlnim neštěstí na dole Barbora dne 18.10.1990 kde zahinul můj otec rád bych se dozvěděl o tomto důlním neštěstí více informací,nebo fotografií děkuji předem PETR SZAMARÁNSZKÝ

  2. Dobrý den, dovolte mi prosím poděkovat Vám za dokumentaci a obšírnější vysvětlení k tragické události ze dne 18.10.1990.Je velice bolestivé i dnes číst tyto skutečnosti,zvlášť když tam zahynul i můj manžel a otec mých dětí. Taky děkuji zaměstnancům dolu Darkov za vzpomínku, s kterou uctili 20. výročí teto tragické události.Ráda bych popřála všem horníkům i dalším zaměstnancům O.K.D.hodně zdraví a horníckého štěstí. Marta Szamránszká.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..