Úvod Dějiny hornictví Historie Historie ložiska Kutná Hora (5)

Historie ložiska Kutná Hora (5)

1199
0

Gruntecké pásmo

Gruntecké pásmo, které lze vzhledem k jeho průběhu a charakteru pokládat za severní pokračování Hloušeckého pásma, je historicky téměř neznámé. I když se na samotném Hloušeckém pásmu v minulosti, zejména ve 14. století a potom v 16. a 17. století rozvinul poměrně intenzivní báňský provoz, přesto se převážnou měrou soustřeďoval jen kolem hloušecké dědičné štoly, tj. přibližně 100 m širokém a asi 1 km dlouhém pruhu území mezi bývalým evangelickým hřbitovem v Kutné Hoře a ohybem gruntecké silnice, kterým prostupuje hlavní hloušecká žíla. Menší práce byly prováděny také na nadložních a podložních žilách tohoto pásma, otevřených několika překopy směrem ke Kuklíku a Sukovu.

Na severním okraji Hloušeckého pásma, kde začíná geologickým průzkumem ověřené Gruntecké pásmo, bylo v minulosti založeno několik dolů, jejichž centrální komunikaci tvořila Svatojanská štola, později štola sv. Vavřince, vyražená od Grunty směrem na jih ke Kutné Hoře. Pokud jde o vlastní Gruntecké pásmo, je pravděpodobné, že i když v tomto prostoru nejsou na povrchu patrny žádné výraznější hornické indicie, bylo v období 50. a 80. let 16. století prozkoumáno a snad i ojediněle dobýváno skupinou dolů, lokalizovaných archivními prameny z části “za Hlouškami”, z části “nad Gruntou”. Na nejsevernějším úseku Grunteckého pásma v 80. letech 16. století byl propůjčen důl Libenice, jenž se nalézal na katastru této obce.

I přes zdánlivou intaktnost tohoto terénu a jeho odlehlost od centra kutnohorského revíru je tedy možno předpokládat, že zde bylo v minulosti otevřeno několik drobných dolů. Vezme-li se v úvahu celková doba jejich provozu, je jasné, že tyto doly měly malý rozsah a význam. Nehledě na oblast štoly sv. Vavřince, kde některá báňská díla pronikla do úrovně 80 m – 100 m pod povrchem, lze hloubku těchto dolů situovaných dále na S odhadovat nejvýše na 30 – 50 m.

Podle výsledků mineralogické, geochemické a strukturně ložiskové studie kutnohorského revíru, byla oblast Grunty označena za perspektivní. Proto bylo v rámci akce Kutnohorský revír – podloží křídy sledováno orientačními mapovacími pracemi rozhraní rul a migmatitů v této oblasti. V místech předpokládaného křížení tohoto rozhraní se zónou dislokace Grunty, byly vrtnými pracemi zjištěny hydrotermální alterace. Po litogeochemickém vyhodnocení byla zjištěna anomálie svrchně rudního charakteru.

Na základě těchto výsledků byly vypracovány změny projektu Kutnohorský revír -podloží křídy, podle kterých byl v letech 1976 – 1977 realizován vrtný průzkum Grunteckého pásma. Po ověření bilančního zrudnění bylo rozhodnuto ložiskový vrtný průzkum ukončit a vypracovat projekt báňského ověření Grunteckého pásma. Závěrečná zpráva vrtného průzkumu byla vypracována k 1. 1. 1979 se stavem 713,9 kt geologických zásob o obsazích 0,12 % Pb, 2,07 % Zn a 32,0 g/t Ag, projekt báňského průzkumu byl vypracován v listopadu 1977. V průběhu úkolu bylo vypracováno několik změn projektu, jejichž cílem bylo co nejúplnější ověření zásob zjištěných vrtným průzkumem. Vzhledem k negativním výsledkům byly technické práce v roce 1989 ukončeny, závěrečná zpráva byla vypracována se stavem k 31. 12. 1992.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..