Úvod Technika a technologie Hloubení Hloubení Suchá Stonava II

Hloubení Suchá Stonava II

728
0

Hloubení Suchá Stonava II bylo součástí budovaného Dolu Suchá-Stonava (nyní Důl 9. květen). Po vyhloubení jáma sloužila k větrání části sušskostonavského pole. Projektovaná hloubka jámy průměru 6 m byla 427 m včetně dvou náraží na 6. a 7. patře.

Jáma prochází čtvrtohorními horninami, které jsou tvořeny ornicí, jíly, zvodnělými písky a štěrky až na kotu 19,45 m, kde přecházejí do miocenních vrstev. Miocenní vrstvy sahají až na kontakt, který je na kotě 282 m pod povrchem a jsou převážně zastoupeny šedozeleným slínem – šedivicí, místy prostoupenou vrstvami, které jsou nasyceny jodobromovými darkovskými vodami s častým výskytem CH4.

Uhlonosné souvrství je tvořeno obvyklými karbonskými horninami (pískovci, pískovcovou břidlicí, břidlicemi a uhelnými slojemi). Přítok vody se během hloubení v miocenních horninách pohyboval okolo 150 l/min. Zaústění bylo provedeno pomocí spouštěného teleskopu, který byl po projití vodonosných kontaktních stěrků ukončen vodní stavbou, a to ve formě dvojité izolace, kdy bylo provedeno vnitřní zdivo z želebetonových tybinků se zálivkou malty M 200. Další hloubení podle původního projektu mohlo být prováděno v tvárnici Dukla.

Výstavba Dolu Suchá-Stonava II byla zahájena strojním výkopem zaústění jámy, které bylo provedeno až do hloubky 11 m v eliptickém profilu za účelem pozdějšího napojení jámy na ventilátory. Práce na zaústění se prováděla tak, že po vyzdění základního eliptického prstence z cihly o síle 75 cm se pokračovalo v dalším hloubení vybíráním horniny a zděním po segmentech. V hloubce asi 7 m došlo k poruše prolomením vyzděného válce. Hornina v těchto místech – jemný zpevněný písek- však nevydržela váhu prstence, vydrobila se a tím došlo k zmíněnému prolomení zdi. Porucha byla v několika dnech odstraněna a pokračovalo se dále v zaústění. Těžení se provádělo autobagrem a později Prestojeřábem. Doprava materiálu, tj. cihel, se prováděla taktéž, malta se dopravovala na dno spádovým potrubím průměru 150 mm. Eliptický průměr byl hlouben do hloubky 11 m, odkud se profil upravil do kruhového průměru 8,44 m. Současně se vytvořil vodící plást pro břit teleskopu, pomocí kterého se pak procházely vrstvy zvodnělého písku, štěrku až na kontakt kvarterních hornin s tercierními.

Jakmile teleskopická studna dosáhla plánované hloubky a pevně dosedla do nepropustných hornin, provedla se pod břitem nosná zděná patka, která měla již vnitřní rozměr plánovaného průměru jámy. Pomocí pracovního povalu se pak provedla vnitřní vyzdívka jámy. Aby byla zajištěna těsnost a ne propustnost jámy, provedla se mezi vnitřním a vnějším zdivem izolace, která sestávala ze tří vrstev dehtované lepenky, přičemž jednotlivé vrstvy byly mezi sebou spojovány tekutým asfaltem. Izolace se prováděla souběžně s vyzdíváním vnitřního zdiva.

Z jam hloubených od roku 1956 u závodu VOKD 31 z hydrogeologických důvodů se použil teleskopický způsob zaústění kromě větrní jámy číslo II na Suché Stonavě ještě na hlavní těžní jámy Su-Sto I a Dukle, na obou ne bez obtíží, zejména na Suché Stonavě I, kde přítok vody dosahoval až 1000 l/min. Bez teleskopu byla zaústěna jáma Jindřich III, PG IV, a obě jámy dolu ČSM Stonava sever. U těchto jam se nepředpokládal v kvarterních vrstvách mimořádný přítok vody, takže se použilo jednoduššího a méně nákladného způsobu zaústění pomocí zdění ve šroubovici.

V zaústění jámy Suchá Stonava II se předpokládal zvýšený přítok vody v místech přechodu silně zvodnělými štěrkopískovými vrstvami. K zvýšenému přítoku skutečně došlo, avšak jeho vliv nebyl tak velký, aby práce s teleskopem byla mimořádně obtížná.

Tím bylo prakticky zaústění zakončeno bez obtíží a bylo možno přistoupit k vlastnímu hloubení.

Souběžně s pracemi na zaústění jámy probíhala vlastní výstavba povrchového zařízení. Nejdříve byly vybudovány základy pro těžní věž, pro těžní stroje, frikční vrat a rozvodnu. Pak začala montáž těžních strojů, ventilátorů, postavení těžní věže, výstavba koupelen, budovy pro kanceláře, skladiště a lampovna, šachetní budova, drážky pro odval, úprava ohlubně, tj. zakrytí jámy, postavení sýp, montáž zásobníku pro písek a štěrk, povrchového zásobníku pro podávání písku a štěrku pásem do hlavních zásobníků, rampy pro umístění míchaček a ostatní objekty.

Pro hloubení byla postavena nová těžní věž typu TV 800 (konstrukce ing. Vojtíka). Byla to věž trubkové konstrukce s třemi nosnými pilíři, na nichž byly umístěny obě plošiny pro lanovnice. Byla řešena velmi úsporně a usnadňovala montáž i demontáž, neboť se nejdříve kompletně smontovala na zemi a pomocí pásového traktoru se pak najednou postavila. Oproti tehdy používaným typům byla zhruba o polovinu lehčí a podstatně lacinější.

Pro těžbu hlušiny byla instalována bobina typu BFM 5850 na napětí 6,000 V o příkonu 360 kW. Dosahovala rychlosti 8 m/sec a mohlo se jí použít pro těžbu okovy až 3 m3. Na hloubení Suchá-Stonava II jsou používány okovy obsahu 1,5 m3.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..