Výzva přátelům hornictví
Vážení přátelé hornictví,
máte-li doma materiály či artefakty z hornického prostředí, o které byste se chtěli podělit – můžete je darovat, zapůjčit, př. prodat webu Zdař Bůh.cz. Ohlaste se, prosím, emailem na info@zdarbuh.cz nebo využijte tel. kontaktu na čísle 775/698099.
Zdravím vás!
Rád bych pouze vyjádřil velkou podporu tomuto projektu. Sám hornictví několik let fotograficky dokumentuji a jakákoliv aktivita s ním spojená je v dnešní utlumené době potřebná. Pokud by se Vám ke článkům hodily některé mé snímky z webu, použijte je, prosím, bez jakéhokoliv ostychu. Víc bohužel přispět nemohu.
Zdař Bůh!
Viktor Mácha
velmi rad by som si pozrel staru fotodokumentaciu, pretože kedysi davno som tam robil, vtedy sa to volalo dul prezident Gottwald až vam to niečo pripomina, kde najdem foto ak nejake sa zachovalo, pomožete mi ?
zdař búch neboli za břuch to boli kedysi take pozdravy medzi banikmi ;o)
Zdravím Vás baníci,
po tragédii v Handlovej som si spomenul na svojho krstného otca,ktorého si nepamätám (nemal som ani 4roky) ktorý v r.1970 už nevyfáral z Paskova.Vie mi niekto dať vedieť niečo bližšie o tom nešťastí.resp.poskytnúť nejaké foto?On sa volal Antonín Zdeněk a býval vo FrýdkuMístku,možno si niekto na neho spomenie.
Zdar Boh!
Ľuboš
Prosím mojich kamarádov ktorý pracovali v Hrušove na Stachanove alebo vo Vrbici nnnech sa mi ozvu.Spomýnam na svojich kamarádov.Zdar Boh.
V roku 1953 som nastúpil ako 19 ročný revírnik na šachtu Petr Bezruč v Slezkej Ostrave.Píšem teraz také spomienky na to obdobie.Nemám však nijaké fotografie z tejto doby.Bol by som velmi vďačný keby mi niekto z rodinných príslušnikov mohol poslať nejaké fotky osoby alebo aj zo šachty z toho obdobia.Jedná sa o týchto pánov:
Ivan Bratčenkov,ved.úseku,pán Mrazek směnmistr,Joska Měntel revírnik,Jirka Borteľ
zástupca predáka z Reginy.Pomôžete mi zachovať pamiatku nie len šachty Petr Bezruč ale aj týchto skvelých ľudí ktorích pamiatka je aj dnes v mojom srdci.
Zdar Boh.Marian Slavkay.
Na mojú výzvu zatiaľ nereagoval nikto.Keď by mi niekto chcel pomôcť nech mi to pošle poštou na adresu:Ing.Slavkay Marian, Kozmonautov 13, 04801 Rožňava.
Budem Vám veľmi vďačný.Zdar Boh.Slavkay.
Dobrý den, Váš server je bezvadný, moje „srdeční“ záležitost je hlubinná těžba v SHD. V letech kdy jsem studoval na UK v Praze došlo 3. 9. 1981 k velkému neštěstí na dole Pluto, kde též zahynul můj jmenovec revírník Karel Brodský. Nemohli byste prosím napsat něco podrobněji o tomto neštěstí, o kterém jakoby se slehla zem – nikdo nebyl potrestán za opominutí bezpečnosti – připadá mi to, jakoby viníci této tragédie byli dodneška ve vedení některé uhelné společnosti, nebo v nějakém spojení se současnými papaláši této země. Taky by mne zajímalo něco o revírníku Karlu Brodském, zdali jsme nebyli v příbuzenském stavu. Z Vašeho serveru a ještě z historických záznamů Senátu jsem četl o nesmírné bídě horníků na Duchcovsku (neštěstí na Nelsonu – propuštění horníků, kteří měli zkrápět uhelný prach, duchcovský viadukt apod.) a mrazí mne v zádech ze současné situace, kdy na úkor moderních „raných“ kapitalistů – zbohatlíků opět chudnou nejširší vrstvy našich občanů. Jako by se nikdo nepoučil z nedávné historie. Jde to napříč politickým spektrem, které život obyčejných lidí prachvůbec nezajímá, hlavně že si oni nahrabou. Díky, K. B.
Dobrý den,
díky za pochvalné hodnocení. Na důlní neštěstí se zkusím zaměřit. Vím, že mám různé podklady i vč. jakýchsi závěrů, ale jestli dojde k naplnění Vašeho cíle, to zatím netuším. Přeci jen každá tragická událost v podzemí má svá specifika a obzvláště závěry byly známy výhradně mezi odbornou veřejností, ta laická nikdy neměla moc možností dozvědět se vše. Jinak analogie se starými časy tady je, ovšem ještě horší byl nicotný útlum hornictví po roce 1989, kdy se doly uzavřely bezhlavě bez ohledu na budoucnost. Nehledě na milióny tun odepsaných zásob, ztracených historických dokumentů, informací apod. Z tohoto pohledu by bylo velice zajímavé zpracovat objektivní studii o tom, co přinesl a co všechno vzal útlum po roce 1989. Rozhodně nejsem sám, kdo tvrdí, že energetika a doly měly zůstat v rukou státu, neboť privazitace dolů byla neprůhledná, doly byly prodány těžce pod cenou, odpisy majetku byly více než zvláštní. Útlum hornictví nebyl útlumem v pravém slova smyslu, ale totální likvidací tohoto odvětví.
Zdař Bůh!
Zajímavé stránky. Děkuji za ně!
Dobrý den !
Reakce na příspěvek od pana Mariana Slavkaye.
Jsem pravnuk Ivana Bratčenkova a můj otec by Vám rád zaslal nějaké fotografie mého pradědy ze zmíněné doby, pokud se nám je ovšem povede najít. Chtěl jsem se zeptat, zda-li upřednostňujete raději zaslání poštou nebo by bylo možno poslat fotky e-mailem?
S přáním hezkého dne
Bratčenkov Jan
Vážený pán Bratčenkov!
Veľmi som sa potešil Vašej správe.Budem veľmi vďačný ke´d by Ste mi poslal zmienené fotky.Spôsob zaslania nechám na Vás,čo Vám lepšie vyhovuje.Vopred ďakujem a veľmi sa teším.
S pozdravom Slavkay.
slavkaym@nextra.sk
Dobrý den.
Věděl by někdo prosím o odznaku ve tvaru hornického kahanu s nápise, „Nejlepší pracovník “ 1953,1954,1955 ? Velice rád bych jej zařadil do své sbírky hornických ocenění. Děkuji.
Dobrý deň, podporujem váš projekt, je to výborný nápad, ako oživiť históriu baníctva v Českej republike. Ja som sa učil baníkom v čase keď sa budovali t. zv. Štátne pracovné zálohy, bolo to v roku 1952 v Mezoboří u Litvínova. Po vyučení som pracoval striedavo na bani Kolumbus v Záluží u Mostu a na Bani Kohinor, ako dúlní razič. Mám na tú dobu pekné spomienky. Pracoval som tam až do nástupu na vojenčinu, ktorú som vykonával na Slovensku, kde taras aj žijem. Pokiaľ ide o foto dokumentáciu, zachovala sa mi iba 1 fotka, na ktorej som fotografovaný, pred nastúpenými žiakmi učilište, ako vzorný učeň pod baníckou zástavou učilište. Ak máte záujem o tú fotku kontaktujte ma, môžem ju naskenovať a poslať na vami určenú adresu.
Díky za tyto stránky.Pracoval jsem vTechnickém rozvoji na Gole Fučík.I já zastávám názor,že překotný útlum hornictví na Ostravsku,byl ne nepromyšlený,ale naopak velice dobře promyšlený tunel,tehdejších vládců,v čele s komunistou Dlouhým.Čas ukáže pozadí této loupeže a kolik za to kdo pobral úplatků.Samozřejmě,že doly měly zůstat v rukou státu,ovšm to by tady musel být funkční stát a ne tento mafiánský Absurdistán.Nicméně čtení je to zajímavé,celá historie vzniku a provozu.Hledal jsem na internetu fotku parního těžního stroje z dolu Ludvík v Radvanicích,ale nenašel jsem.Je tam podobný z Příbrami.Byl to krásný kus technické dovednosti a estetiky.Ještě jednou,díky za atránky a vydržte!Snad ještě někdy v budoucnu bude hornictví rehabilitováno.
Dobrý den, chci se jen zeptat jestli by bylo možno zaslat nějaké informace o výbuchu v dole Pluto II roku 3.9.1981 zahynul tam totiž mého táty strejda Václav Týce…. Moc mě zajímá, jak to tehdy bylo. Děkuji Hulín.
zdravím všechny horníky i ty bývalé dělám teprve 10let 6 let na dole Dukla v Havířově a teď na dole Karviné závod Lazy máte nějaké staré horniky noviny z dob jeho vydání, Děkuji na půjčeni nebo podívaní
Dobrý den milí havíři,
obracím se na Vás s prosbou ohledně dolu Kateřina 2 Východočeských uhelných dolů, který byl v Radvanicích v Čechách. Nemáte o něm nějaké konkrétní informace, případně i fotky? Je už dávno zlikvidován, přesto že byl téměř nový. Na svržení jeho vzpěrové těžní věže tuším v roce 1997 jsem se byl podívat, ale byl jsem ještě malý. Bohužel si ho pamatuju velmi málo, což je škoda.
Ještě něco k tomu dolu Kateřina 2 v Radvanicích v Čechách (důl Stachanov, Nová jáma, jáma Kateřina 2). Šachta vyhloubena v letech: 1980 – 1986, hloubka 1041,45 m, světlý průměr: 7,5 m, poslední vůz uhlí: 1.4.1994. Součástí nového dolu byla i železniční vlečka s váhou a portálovým jeřábem, Důl byl připraven k převodu na A.S. , ale elektrárna Poříčí odmítla odebírat jeho uhlí a jiný odbyt nebyl, tak byl utlumen a následně jako vedlejší práce při rekultivaci hořícího odvalu hlušin v Radvanicích společností Energie Kladno zlikvidován. Donedávna ještě existovala celá vlečka, část bývalých prostorů dolu Kateřina 2 využíval Texlen a.s. jakožto výrobce tkanin. Bohužel krach postihl i Texlen. Nová vlečka na betonových pražcích ztratila poslední využití, tak byla vytrhána a odvezena. Když se člověk prochází tímto areálem a vzpomíná si jak to vypadalo, když to bylo ještě kompletní, tak se mu chce brečet (já si to pamatuju jako malý chlapec, když jsme okolo jezdili, nyní je mi 19 let) Těžní věž pryč, jeřáb pryč, vlečka pryč… A důl rozhodně netěžil dlouho, vše bylo téměř nové. Areál tohoto dolu měl být rozhodně zakonzervován a ne zlikvidován!!! Zdař Bůh! Michal Vlášek
Zdravím jsem rád že tento web my poskytl informace a výkresy dulních kolejových vozidel .Mimo modelaření se zajímam o hornictví především v Rosicko -oslavanském revíru. Jsem také rád že jsou zde informace k dolům v teto lokalitě. Zdař Bůh
Všechny zdravím,
ráda bych se chtěla něco dozvědět o svém otci který zahynul 11.10.1960 Jan Řehoř. Karviná Orlová- důl Československý. Díky. Ozvěte se. Jessy Charvátová
Zdravím,díky moc za tyto fajne stránky…
Kromě té spousty informací,které jsem zde vyčetl…poradil by mi někdo,kde by šel sehnat
důlní vozík,hunt?Nestojím ale o žádnou lumpárnu…Dík.
Dobrý den,
díky za pochvalu stránek. Důlní vozík lze sehnat ve sběrných surovinách, př. se zkusit poptat na šachtě anebo využít nabídku serverů typu Hyperinzerce, Avízo atd., kde se občas objeví.
Dobrý den,pro svého otce/horníka/Jiřího Kratochvíla, sháním veškeré informace o jeho kamarádovi z mládí – Jindřichu Urbanovi/1933/.Pracovali spolu už jako učni v dole \“Klementa Gottwalda\“-dnes opět Alexandr – Osek-Hrdlovka u Duchcova ……v letech 1948….další vodítko….učňovský provoz.Může mi ,prosím,někdo pomoci v hledání tohoto človíčka???Děkuji Kratochvílová J.
Dobrý den!
Mám asi trochu zvláštní prosbu. Hledám pro svého přítele nějaký kontakt na bývalé uranové doly v Příbrami, který tam pracoval někdy v letech 1970 – 75. Teď se mu přiblížil důchodový věk a potřeboval by nějaké potvrzení o tomhle zaměstnání. Nevíte jestli existuje nějaké nástupnické zařízení či případně do jakého archívu byly uloženy osobní materiály bývalých zaměstnanců?
Děkuji moc za jakoukoli odpověď.
Eva Voláková, Č,B.
Tel. 777 156 673
Váźeni přátelé v hornictvi,
Pro moje nemalé potéseni jsem zjistil že existuje možnost jak se podélit vzpomínkami z dávnéjších časů. Vyučil jsem se roku 1966 na dole „Julius Fučik“ v Petřvaldě. Vzpomínám mezi jinýmy na kamarády Alojz B. a Boris K. se kterými jsme jako 16 leti kluci vydávajic se za študenty vysoké školy baňské s uspéchem hledali možnost si néco přivydélat. Tak jsme fárali na Zárubku, Trojici Rudým Rijnu a tak dále – Jak se ty šachty všechny tehdy jmenovali a to převážné na nočni a vnékolika připadech jsme zůstali ješté v nedéli na ranni. V nízkýoh slojich jako na Trojici jsme našly jako stíhlý kluci a obratni vždy uplatnéní.
Na tomto místé bych chtél také vzpomenout kamarády Ládi Hořáka a Josefa Mičku. S Ládou jsme se rozloučili když jsem šel na vojnu, on podepsal a zůstal. Poté přešel na důl Paskov kde jak jsem se dozvédél v dubnu 1970 z novin zahynuli oba při důlním neštésti. Sám jsem pracoval tehdy na “Fučiku” v kolektivu Jana Miloše. Dnes žiji v zahraničí už bezmála čtvrt stoleti a už skoro deset let, od té doby kdy jsem byl po prvé v Ostravé po moji emigraci a také jsem zastavil před šachtou kde jsem dřive pracoval a zeptal se okolo jdouci mladé pani proč se to kolo nahoře netočí. Řekla mi že se netoči už pět let, plánuji že skusim někoho najit s kým se můžu podélit o vzpomínky. Činim to tedy tou cestou a doufám že se nékdo najde kdo si také rád zavzpomíná.
Z pozdravem Zdař Bůh, Josef Szabo
Dobrý deň,
som vnuk Ondreja Fedorka, ktorý v 50. a 60. rokoch minulého storočia pracoval v závode Plavno a Abertamy n.p. Jáchymov ako baník. Bol predákom kolektívu baníkov. Od svojej babky som sa dozvedel, že niekedy v minulosti existovala expozícia venována práci môjho deda v Baníckom múzeu. Ak ešte existuje, alebo bola už zrušená, chcel by som získať bližšie informácie o expozícii. V prípade záujmu rád zapožičiam písomné dokumenty a fotagrefie po mojom dedkovi Ondrejovi Fedorkovi. Vlastní kroniku brigády Ondreja Fedorky, kde sú informácie zo života kolektívu baníkov zo závodu Abertamech. Možno sú niektorí ešte žijúci a radi by si zaspomínali. Rád by som aj týmto spôsobom predal odkaz mojím deťom o minulosti ich predka. Chcle by som vyzdvihnúť túto iniciatívu v podobe tejto stránky, ktorá propaguje bohatú českú a slovenskú banícku minulosť.
S pozdravom Ľuboš Fedorko