Jaké bylo pracovní prostřední v dolech v ostravsko-karvinském revíru před několika desítkami let? Jakými technologiemi byly doly vybaveny pro ražbu důlních děl, těžbu a další činnosti? Jak vypadala krajina na Ostravsku a Karvinsku ovlivněná těžbou uhlí? Jaký vzhled měly areály v současnosti již historických dolů a hornických kolonií? A co se změnilo do dnešních dnů? Jaké jsou doly OKD a vše, co s černouhelným hornictvím souvisí, v současnosti?
Nejen na tyto otázky Vám odpoví nová fotografická publikace „Po stopách OKD“, kterou vydali těžaři na konci minulého roku. Kniha prostřednictvím archivních snímků a fotografií pořízených v dolech OKD v roce 2012 Borisem Rennerem ukazuje, k jak významným změnám došlo. Zároveň je pro širokou veřejnost opatřena česko-anglickými popisky vysvětlujícími jednotlivé snímky.
„V průběhu přípravy knihy jsme sfárali do všech dolů OKD, někdy vícekrát. Šlo o práce, ale zároveň velký osobní zážitek. Utvrdilo mě to v tom, že prostředí dolu a práce horníků jsou specifické a těžko porovnatelné s čímkoliv jiným. Překvapily mě moderní technologie, které se v ražbě i porubech používají. Nečekal jsem, že budu fotit horníky u počítače s joystickem, jímž ovládají mohutné razicí a dobývací stroje. Oblečení horníků a osobní pomůcky, s nimiž fárají do dolu, jsou také diametrálně odlišné, než jsem v minulosti fotil,“ říká Renner, který se dlouhodobě specializuje na focení industriálního prostředí našeho kraje, a provozuje populární portál www.ostravaci.cz s bohatým archivem fotografií.
Význam těžby uhlí pro region v úvodu knihy popisuje bývalý generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck a mimo jiné tvrdí: „Právě začátek dobývání uhlí stál za dynamickým rozvojem Ostravska a Karvinska v 19. století a byl příčinou tohoto, že se tato města a jejich okolí staly tahounem rakousko-uherského hospodářství. Ačkoliv se mnohé změnilo, zůstávají těžba uhlí a společnost OKD důležitou součástí života v kraji i dnes a budou jí i v dalších letech.“ A oproti častým předsudkům zde vysvětluje, že náš kraj „už není černou zaprášenou skvrnou na mapě republiky, ale regionem plným života, který se dynamicky rozvíjí“.
A že jde o publikaci zajímavou, dokládá i fakt, že o její zaslání projevilo zájem Hornoslezské zemské muzeum v Ratingenu v Severním Porýní-Vestfálsku, protože by ji „velice rádi dále rozšířili mezi partnerské instituce a spolupracovníky“.
Kniha je v uživatelsky zajímavém formátu k prolistování umístěna na stránkách www.okd.cz.
