Předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) navrhne usnesení horního zákona, jímž by byly zrušeny územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Reaguje tak na návrh novely horního zákona, která mimo jiné umožňuje státu odebrat právo k těžbě uhlí společnosti, která nezačne do 15 let v dané lokalitě nerost dobývat. Je to rozkol v logice, při existenci limitů se žádná těžební firma nemůže s lidmi dotčenými případnou těžbou uhlí dohodnout na vyrovnání, řekl dnes novinářům Vojíř.
„Projde-li novela, která zavádí třetí pilíř možnosti odpisu uhelných zásob, ve sněmovně do prvního čtení, navrhnu usnesení o zrušení limitů. Tím by příslušná těžební firma měla právo a možnost se s obcemi pokusit vyjednat vypořádání vztahů,“ uvedl Vojíř.
Limity uhlí schválila vláda v roce 1991. Na jejich prolomení v lomu ČSA má zájem společnost Litvínovská uhelná ze skupiny Czech Coal. Lom ČSA disponuje podle generálního ředitele Litvínovské uhelné Petra Kolmana více než 80 procenty veškerých zásob hnědého uhlí za limity. Nebudou-li prolomeny, lom skončí v roce 2020.
Skupina Czech Coal je připravena investovat do projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity až 22 miliard korun. Projekt zahrnuje pořízení nové těžební technologie včetně vypořádání zájmů a přesídlení Horního Jiřetína a Černic, jež jsou rozšířením těžby ohroženy.
Obyvatelé obou obcí se ale už před čtyřmi lety vyslovili v referendu proti pokračování těžby, a tedy za zachování svých domovů. Zastupitelé přijali usnesení s těžaři nediskutovat.
„Bez uhlí se nadále v energetice a zejména teplárenství neobejdeme. Čtyři z pěti politických stran zastoupených ve sněmovně se shodují na modelu energetického mixu, kdy je třeba v budoucnu využívat kromě uhlí i jádro, přiměřeně zemní plyn a obnovitelné zdroje, a to zhruba v poměru 30, 30, 30 a deset procent. Jediná proti je Strana zelených,“ doplnil Vojíř.
Pokusí se také prosadit zabezpečení dostatku peněz pro obnovu krajiny zasažené těžbou uhlí. „Žádná další vláda už pro severozápadní Čechy znovu 15 miliard korun nevyčlení. Není také jasné, zda budou stačit prostředky kumulované zákonem od roku 1993 na rekultivace. Po vzoru Norska v souvislosti s těžbou zemního plynu by bylo možné vytvořit fond garantovaný státem, z něhož by se financoval rozvoj regionů, kde se uhlí těží. Byl by to takový desátek z vytěžené tuny uhlí pro lidi, kteří na okraji uhelných lomů žijí,“ dodal.
Vojíř je společně s exministrem průmyslu a obchodu a členem sněmovního hospodářského výboru Milanem Urbanem (ČSSD) patronem energetické sekce mostecké hospodářské komory. Její předseda Rudolf Jung upozornil, že rozšíření těžby uhlí za limity umožní zachovat na Mostecku s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi v příštích 50 letech až 12.000 pracovních míst.
Prolomení limitů těžby je nepřijatelné pro ministerstvo životního prostředí vedené Martinem Bursíkem (Strana zelených) a také pro ekologická hnutí. Poukazují na odmítavý postoj většiny obyvatel. Zpochybnili i údaj o úbytku pracovních míst, považují jej za výrazně nadsazený.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
