První doklady o existenci člověka v širším okolí obce Nýřany pocházejí z mladší doby kamenné, tzv. neolitu. Počátky této doby se kladou do období 4000-5000 let před Kristem. Jak dlouho však toto osídlení trvalo, zatím není známo.

První další historické nálezy objevené v širším okolí lze datovat do tzv. doby ranné bronzové. V pozdější době však mizí veškeré doklady o osídlení a jen ojedinělé hroby z pozdější doby římské, které se nacházejí v širším okolí, ukazují, že zde vedly staré zemské stezky.

Jedním z mocných a bohatých rodů té doby byli páni z Gutsteinu, jejichž přímým potomkem byl Sezama. Jeho syn Hroznata se stal zakladatelem premonstrátského kláštera v Chotěsově (1202-1210), který zásadně ovlivnil vývoj celého regionu.

První písemně doložené zprávy o vesnici Nýřany pocházejí z XIII. století, kdy dne 23.5.1272 vydává v Orvietu papež Řehoř X. na požádání probošta Chotěšovského Mírka zvláštní listinu, kterou klášteru v Chotěšově stvrzuje nejen dřívější statky, práva a výsady, ale potvrzuje také nový majetek.

V této listině je mezi 22 vesnicemi, které daroval klášteru Hroznata, také vesnice Nirani. Vzhledem k tomu, ze vývoj názvu obce prodělal během své historie celou řadu změn, uvádíme zde pro informaci vývoj jejího názvu, jak je uváděn u různých autorů – Nirani, Nayrzany, Nayřany, Najhřany, Neuřany, Newřovo, Niržani, Nevržov, Nevořan, Newřovo, Nýřany. Tyto názvy jsou převzaty od různých autorů, kteří se dopouštěli chyb v pravopise.

Další období historie Nýřan je bezprostředně spjato s historií Chotěšovského kláštera, kdy docházelo k častým změnám majitelů jednotlivých částí klášterního majetku.

S historií Nýřan možno si připomenout samotu Janov s tvrzí Janovskou, která stávala asi v místech, kde se dnes říká „Rybárna“ a je možné, že samotná tvrz stávala na vyvýšeném místě, kde býval kamenný lom a stávala stará stodola. Je to místo na rozhraní katastrů Nýřan a Úherců, jižně od bývalého dolu Humboldt. Osada Borek bývala od Nýřan směrem do Blatnice po pravé straně dnešní tratě na závod Tesla a poměrně blízko bývalého dolu Humboldt. Šlo o malou osadu s rybníkem „Borek“ a snad i mlýnem. Existenci připomíná pomístní název polí „Pod Bořkem rybníkem“ („Unter der Borek Teich“). Rybník byl vypuštěn v r. 1873. Dlouho se v místech udržela hráz býv. rybníka a stará roubená studna, ale technickou úpravou pozemků bylo toto zrušeno. V záznamech darovací listiny knížete Hroznaty při zakládání kláštera v Chotěšově, ani za probošta Zdislava a ani ve zvláštní listině z 23. 5. 1272 papeže Řehoře I. se s osadou Borek ani tvrzí Janovskou nesetkáváme, patrně patřily některému selskému rodu. V r. 1360 zakládá probošt chotěšovský Jan v sousedství tvrze Janovské velký rybník, který dostává jméno „Janovský rybník“ (Janov-Ganov, z čehož mohlo vzniknout Ganerteich-Kanateich). Ale je známo, že pojmenování dostal po svém zakladateli proboštu Janovi.

Po zrušení klášterního panství chotěšovského připadl tento objekt městu Plzni a byl pronajímán včetně pozemků v „Kanateichu“ dvěma malozemědělcům z Nýřan rodinám Václava a Antonína Hodanových. Tito však v r. 1495 osídlili zemědělské usedlosti v Nýřanech a „Rybárnu“ opustili. Tato byla nějaký čas prázdná a podstatně objekt zchátral. Dnes prakticky neexistuje. Také podle dr. Profouse jméno Janov vzniklo podle jména zakladatele probošta Jana, Janovská tvrz – Janův dvůr. Jméno Borek bylo původně jméno pomístně „v borku – v borovém lesíku“.

V roce 1780, po smrti Marie Terezie, se ujímá vlády císař Josef II, který vydal 7.12.1781 císařský patent, jimž se ruší velké množství klášterů, mezi nimiž byl také klášter v Chotěšově. Majetek zrušeného kláštera (včetně Nýřan), byl předán nově utvořenému náboženskému fondu.

Dne 1.1.1822 koupil Chotěšovské panství kníže Karel Alexandr von Thurn Taxis, kterému byly Nýřany povinovány robotou až do roku 1848, kdy byl zrušen poddanský stav.

Kolem roku 1830 bylo na území katastru obce nalezeno černé kamenné uhlí, jehož objev lze považovat za důležitý mezník ve vývoji Nýřan. Zpočátku bylo dolování prováděno v malých povrchových dolech, resp. štolách v severní části katastrálního území Nýřany a přilehlých katastrech Doubrava, Kamenný Újezd, Blatnice a Rochlov. Dolování bylo zpočátku prováděno velmi primitivním způsobem, a to Západočeským akciovým spolkem a Akciovou společností dříve Škodovy závody v Plzni. K rozvoji obce přispěla výstavba České západní dráhy v roce 1861 z Plzně do Domažlic a na ní navazující tratě do Heřmanovy Huti a na Sulkov, vlečky na doly Pražské železářské společnosti a vlečka na Zieglerův důl.

S těžbou uhlí, která dala vznik celé řadě větších i menších dolů, je spjat rozvoj průmyslu v dané oblasti :

– Nýřanská huť – válcovna (1857-1878)
– důl Ziegler byl přebudován Akc. spol. dř. Škodovy závody v Plzni na muniční továrnu (později Tesla Karlín)
– důl Krimich I – výstavba tepelné elektrárny pro zásobování Plzeňské Škodovky, Nýřan a muniční továrnu Zieglerův důl -od r. 1971 byly objekty bývalé šachty a elektrárny přebudovány na potravinářské závody Likona Nýřany
– v roce 1859 byla založena válcovna a pudlovna železa, která zaniká v r. 1878
– v druhé polovině 19. století byla založena sklárna společnosti Oestereicher R.Polak, která zaniká v r. 1940 (dnešní místní název „Na sklárně“)