Už jen několik dní bude vcelku největší důlní velkostroj v České republice. Obří korečkové rypadlo RK 5000, které desítky let dominovalo lomu ČSA na Mostecku, čeká likvidace. Dělníci ho začnou rozebírat příští týden. Demontovat potrvá zhruba rok, dělníci stroj rozřežou a jeho části odvezou do šrotu. Na místě zůstane jen zlomek stroje jako trvalá připomínka uhelné éry.
OKD připravuje instalaci nové kogenerační jednotky v areálu Dolu ČSM-Sever za 23 milionů korun, která bude od podzimu vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu. Společnost tím významně sníží náklady na nákup elektřiny z externích zdrojů. Po ukončení technické likvidace dolu zajistí kogenerované energie veškeré energetické potřeby OKD. Návratnost investice činí 5 let.
„Důlní plyn, který se z podzemí uvolňuje při těžbě a bude vycházet z dolu ještě dlouho po jejím ukončení, obsahuje více než 40 % energeticky využitelného metanu. Místo toho, aby byl pouze odváděn nebo spalován bez dalšího využití, zužitkujeme jej jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla, a uspoříme tak značné prostředky za jejich nákup,“ uvedl Václav Maršálek, vedoucí odboru energetiky a správy, který má projekt kogenerační jednotky na starosti.
Kogenerační zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla vyrobí z důlního plynu 1 MW elektrické energie a 1,3 MW tepla za hodinu. Celková spotřeba energie v areálu Dolu ČSM je aktuálně 5 – 6 MW.
„Nová jednotka dokáže pokrýt přibližně pětinu naší současné spotřeby. Po ukončení likvidace dolu, kdy energetická náročnost výrazně klesne, pokryje tato energie veškerou potřebu OKD a přebytek můžeme dodávat jiným odběratelům. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla má navíc oproti oddělené výrobě vyšší účinnost a nižší emise CO2,“ vysvětlil Maršálek.
Ve výběrovém řízení posuzovala OKD různá technologická řešení, pořizovací cenu a také technické parametry, spolehlivost zařízení i schopnost pracovat s důlním plynem, jehož složení může být proměnlivé, neboť obsah metanu bude postupem času klesat. Byla vybrána jednotka rakouské společnosti Jenbacher s pořizovací cenou 23 milionů korun. Projekt je realizován formou dodávky na klíč. Návratnost investice bude 5 let.
„V areálu dolu už máme připravenu základovou desku a instalovánu trafostanici, která bude sloužit k připojení zařízení do elektrické sítě. Kogenerační jednotka bude do areálu ČSM dopravena v červnu. Následovat bude instalace a zkušební provoz, který bude zahájen v říjnu. Do plného provozu bude uvedena po dokončení všech licenčních a administrativních kroků,“ uzavřel vedoucí energetiky a správy.
Důlní motorová lokomotiva DH 70 D.3 je tažné vozidlo pro horizontální kolejovou dopravu v dolech se sklonem tratě do 35 ‰ s výskytem uhelného prachu a škodlivých plynů v ovzduší.
Lokomotiva se skládá ze tří částí – dvou kabin a středního dílu, ve kterém je umístěn spalovací motor s hydrostatickým přenosem výkonu. Kabiny jsou demontovatelné při přepravě lokomotivy do podzemí.
Pohonnou jednotkou je čtyřtaktní naftový motor John Deere, chlazený vodou. Přenos výkonu spalovacího motoru na nápravy pojezdových kol zajišťuje hydraulický systém převodu Rexroth s automatickou regulací výkonu prostřednictvím vzájemně propojených mechanických převodovek umístěných na nápravách.
Zvýšenou bezpečnost provozu umožňuje bezpečnostní monitorovací systém, který sleduje teplotu, tlak, hladinu vody, znečištění filtru a výskyt škodlivých plynů – metanu (CH₄) v ovzduší. V případě překročení povolených hodnot systém automaticky zastaví motor a zobrazí informaci o poruše na palubní desce.
HLAVNÍ PARAMETRY
Typové označení: DH 70 D.3
Max. tažná síla: 28 ± 10 % kN
Výkon: 60 kW
Rozchod kolejí: 560–680 mm, 750–950 mm
Rychlost: 0–18 km/h
Délka: 5500 mm
Šířka: 1000 mm / 1300 mm
Výška: 1600 mm
Hmotnost: 10–12 t
V Karviné mizí další šachta spojená s těžbou černého uhlí. Státní podnik Diamo zasypal jámu Pomocného závodu dolu Darkov, která je v těsné blízkosti takzvaného Karvinského moře, oblíbené rekreační oblasti. Areál závodu čeká i demolice budov na povrchu.
V Karviné mizí další stopy po těžbě černého uhlí. Státní podnik DIAMO zasypal jámu u rekreační oblasti známé jako Karvinské moře a končí tam další šachta
„Betonáž spočívá v tom, že do jámy postupně nalejeme 38 tisíc kubíků zpevněné betonové směsi. Poté přijde 5500 kubíků betonu a mezi nimi je 130 kubíků separační vrstvy štěrku o tloušťce přibližně dvou metrů, tedy zhruba 130 kubických metrů,“ přibližuje Lazárek pro Český rozhlas Ostrava.
Skipovou věž bývalého Dolu Staříč II odstřelila specializovaná firma ve spolupráci s odborníky státního podniku DIAMO. Demolice jedné z dominant areálu je dalším krokem při likvidaci bývalého černouhelného dolu.
Betonová skipová věž vysoká přibližně 75 metrů stála nad výdušnou jámou, která je již zlikvidovaná. Příprava samotného odstřelu trvala několik týdnů. Pracovníci specializované firmy museli do konstrukce navrtat celkem 1 453 vývrtů pro uložení rozbušek. Pro demolici bylo použito více než 141 kilogramů trhaviny.
„Budova skipu byla tvořena železobetonovou konstrukcí s opláštěním z litého betonu. Půdorysné rozměry byly přibližně 15,3 × 18,3 metru a hmotnost stavební konstrukce dosahovala zhruba 20 tisíc tun. Nabíjení vývrtů začalo 48 hodin před samotným odstřelem,“ uvedl technický vedoucí odstřelu Petr Šobíšek ze společnosti Mital.
Směr pádu konstrukce museli odborníci přesně naplánovat tak, aby nedošlo k ohrožení technologických zařízení v okolí, zejména plynového potrubí a potrubí kogenerace na energomostech. Během odstřelu proto musela být dočasně odstavena také kogenerační jednotka, aby nedošlo ke kontaminaci filtrů prachem vzniklým při demolici.
Důl Staříč leží v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. Výstavba jednoho z největších dolů v regionu na těžbu koksovatelného uhlí začala na konci roku 1961. Závod Staříč II se začal budovat v roce 1962 a jáma byla vyhloubena do hloubky čtvrtého patra, tedy přibližně 614 metrů pod povrch. Při jejím hloubení padl také rekord – horníci během 31 pracovních dnů vyhloubili 321,93 metru.
Těžba černého uhlí v Dole Staříč skončila v březnu 2017. Za dobu jeho provozu se zde vytěžilo přibližně 47 milionů tun koksovatelného uhlí. V podzemí po ukončení těžby zůstalo zhruba 17 milionů tun zásob.
Po demolici skipové věže budou pracovníci v areálu pokračovat v dalších sanačních pracích. V budoucnu by měl být prostor připraven jako brownfield pro nové využití. Budoucí plán rozvoje by měla připravit Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS).
„Demolice objektů v areálu Staříč by měly být dokončeny do roku 2030. Celkové náklady na tyto práce se odhadují přibližně na 270 milionů korun,“doplnil Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Karviná.
Skipová věž Dolu Staříč II – základní parametry
Téma hornictví v dílech Viléma Wünscheho, Ferdiše Duši, Vlastimila Rady, Julie Bérové či unikátním obřím obrazu Havíři Josefa Lieslera umocní kroniky, zápisky, fotografie ze soukromých sbírek a další, často mnoho let ukryté artefakty.
Vernisáž Zdař Bůh, kamarádi! se uskuteční ve středu 25. března 2026 v 17:30 v galerii Gong v Dolních Vítkovicích.
Tradiční havířská svačina, vlajka a (ne)čekaná překvapení nebudou chybět.
Výstavu připravuje společnost OKD ve spolupráci s Dolní oblast Vítkovice, z.s. a VÍTKOVICE, a.s.
Pro kamarády:
Zdar synci a děvuchy,
cosik o nas bude v galeryji ve Vitkovicach, v starem plynojemu v DOVu. 25. 3. v 17:30. Mate to přibalene v emajlu, ať to nezdupčite. Kdo ma naš pěkny mundur, bere si. Fajna partyja vítana!
Zdař Bůh!
Ve čtvrtek ráno se uzavřela další kapitola hornické historie Moravskoslezského kraje. V areálu bývalého Dolu Staříč proběhl řízený odstřel železobetonové skipové těžní věže – jedné z posledních dominant někdejšího dolu.
Krátce před devátou hodinou se v okolí areálu začali shromažďovat lidé. Dorazili místní obyvatelé, bývalí horníci, fotografové i lidé, kteří chtěli být svědky okamžiku, kdy z krajiny definitivně zmizí další hornická stavba.
Samotný odstřel pak přišel velmi rychle. Po sérii detonací se přibližně 75 metrů vysoká konstrukce během několika sekund zlomila a zřítila do připraveného prostoru v areálu. Tam, kde ještě před chvílí stála masivní stavba, zůstalo jen mračno prachu a postupně se rozpadávající betonová konstrukce.
Skipová věž byla po desetiletí nedílnou součástí dolu. Sloužila k těžbě uhlí pomocí skipového systému, kdy velkoobjemové nádoby dopravovaly uhlí z hlubiny na povrch.
Odstřel byl výsledkem dlouhých příprav. Do konstrukce byly instalovány stovky náloží a rozbušek, které musely být přesně načasovány tak, aby se masivní železobetonová stavba zřítila kontrolovaně a neohrozila okolní objekty.
I když jde o technicky působivou akci, pokaždé v sobě nese i kus nostalgie. Těžní věže po desítky let určovaly podobu průmyslové krajiny ostravsko-karvinského revíru a byly symbolem práce tisíců horníků.
Odstřel skipové věže na Staříči je zároveň dalším krokem v postupné likvidaci areálu dolu po ukončení těžby v roce 2017. Místo, které bylo ještě nedávno jedním z důležitých bodů hornického průmyslu, se postupně mění.
Další výrazná dominanta hornické krajiny Moravskoslezského kraje zmizí z mapy. Ve čtvrtek 12. března proběhne v areálu bývalého Dolu Staříč odstřel železobetonové skipové těžní věže.
Odstřel je plánován na 9 hodin dopoledne.
Skipová věž patřila k nejvýraznějším objektům celého dolu. Přibližně 75 metrů vysoká konstrukce sloužila po desetiletí k těžbě uhlí pomocí skipového systému – velkoobjemových nádob, které dopravovaly uhlí z hlubiny na povrch.
Pod věží se nacházela těžní jáma o průměru přibližně 7,5 metru, která byla vyhloubena až na úroveň 4. patra (-614 m).
Samotná demolice je výsledkem dlouhodobých příprav. Do konstrukce bylo navrtáno velké množství otvorů a instalováno přes 140 kilogramů trhavin a více než 1400 rozbušek. Přesné časování náloží zajistí, aby se masivní konstrukce po odpalu zřítila do předem určeného prostoru v areálu dolu.
Odstřel je součástí postupné likvidace povrchových objektů dolu po ukončení těžby. Důl Staříč patřil mezi mladší doly Ostravsko‑karvinského revíru. Výstavba začala na počátku 60. let a těžba zde definitivně skončila v roce 2017.
Organizátoři proto upozorňují na nutnost dodržovat bezpečnostní pokyny a respektovat vyznačené zóny. Z bezpečnostních důvodů je zároveň zakázáno pořizovat záběry pomocí dronů.
Odstřel skipové věže tak symbolicky uzavře další kapitolu hornické historie regionu.
Dnes si připomínáme tragický důlní otřes na Dole Lazy na Karvinsku, který se stal 11. března 2004. V podvečerních hodinách zasáhl pracoviště v hloubce kolem sedmi set metrů silný otřes, po němž zůstalo v závalu sedm mrtvých horníků – pět Poláků a dva Češi.
Osudného dne pracovalo při ražení prorážky 38 708 v 38. sloji jedenáct horníků. V podvečer došlo k náhlému uvolnění akumulované energie v horninovém masivu. Následoval silný důlní otřes, který zničil výztuž a způsobil zával asi padesátimetrového úseku chodby vysoké zhruba čtyři metry. Čtyři horníci se dokázali vlastními silami probít z nebezpečného prostoru a vyjet na povrch s lehčím poraněním, zbylých sedm zůstalo zavaleno.
Záchranné práce probíhaly v mimořádně obtížných podmínkách. Zasahující báňští záchranáři museli postupovat v prostředí se zvýšenou koncentrací metanu a narušeným větráním, za použití dýchací techniky a s maximálním důrazem na vlastní bezpečnost. Zával bylo nutné rozebírat postupně, metr po metru, se zajišťováním porušeného díla novou výztuží. Těla obětí se dařilo vyprošťovat postupně během následujícího dne, poslední z havířů byl dopraven na povrch po více než třiceti hodinách od neštěstí.
Tragédie na Dole Lazy patří mezi nejvážnější důlní neštěstí v ostravsko–karvinském revíru po roce 1989. Zařazuje se po bok výbuchu a požáru na Dole Barbora z roku 1990, kde zahynulo třicet horníků, a dalších nehod, které připomínají, jak vysokou cenu má uhlí, které po desetiletí živilo tento region. Dobové reakce i pozdější vyjádření odborníků zdůrazňují, že šlo o otřes vyvolaný dlouhodobou těžbou v komplikovaných geologických podmínkách.
Přestože se používají seismické a geofyzikální systémy, většinu takových náhlých uvolnění energie nelze spolehlivě předpovědět.
Lokomotiva je určená jako tažné vozidlo pro horizontální kolejovou dopravu v dolech s předpokládaným výskytem metanu v ovzduší (do 1,5 %).
Sestává ze středního dílu a dvou demontovatelných kabin. Každá kabina je vybavená ovládacími, kontrolními a bezpečnostními přístroji.
Pohonnou jednotkou je naftový motor. Jeho spouštění zabezpečuje nízkotlaký vzduchový spouštěč. Brzdění lokomotivy je hydraulické, zajišťovací brzda je mechanická.
Přenos výkonu zajišťuje hydrostatická soustava převodu s mechanicko-hydraulickým řízením výstupních parametrů, které zabezpečují v rozběhových podmínkách lokomotivy plné využití výkonu motoru. Automatická výkonová regulace zabezpečuje plynulý rozběh, účinné provozní brzdění lokomotivy, dokonalou ochranu proti přetížení motoru a výhodné dynamické vlastnosti stroje.
Podle přání zákazníka je možné vyrobit i lokomotivu pro povrchový provoz a nestandardní rozchod.
Parametry:
Max. tažná síla: 27,2 kN
Výkon: 53 kW
Rozchod: 480–650 mm
Rychlost: 0–16 km/h
Délka: 5500 mm
Šířka: 980 mm
Výška: 1680 mm
Hmotnost: 10 t
Motor: ŠKODA 6S 110 CO
