Úvod Blog

Vypnutí hlavního ventilátoru na Dole ČSM-Jih 11. června 2026

0
HDV Dolu ČSM-jih. Foto: Lukáš Koboň

Plíce šachty – tak se přezdívá mohutným důlním ventilátorům – jsou umístěny na povrchu v blízkosti výdušných jam a zajišťují větrání podzemních prostor. Na obou lokalitách Dolu ČSM, Sever i Jih, jsou instalovány vždy dva hlavní ventilátory. Jeden z nich je v nepřetržitém provozu, zatímco druhý slouží jako záložní. Jejich úkolem je trvale udržovat bezpečné složení důlního ovzduší, které umožňuje každodenní provoz a práci v podzemí.

Hlavní ventilátor ČSM – Jih

  • průměr oběžného kola: 4 m
  • otáčky: 500 ot/min
  • výkon: až 430 m³ vzduchu za sekundu
  • v provozu od roku 1986

Postup při vypnutí

Na základě příkazu závodního dolu vydá vedoucí větrání Vítězslav Košňovský pokyn k odstavení hlavního ventilátoru na lokalitě Jih. Pokyn je předán mistrovi povrchu ve strojovně ventilátoru, který zajistí jeho samotné vypnutí.

Po odstavení ventilátoru přestanou být výdušné větry odsávány z dolu. Výdušná jáma se tímto změní na jámu vtažnou, kterou začne proudit čerstvý vzduch do podzemí lokality Jih. Po odvětrání důlních prostor budou větry odváděny severní lokalitou – konkrétně výdušnou jámou a hlavním ventilátorem ČSM-Sever.

Samotnému vypnutí předcházely úpravy větrní sítě a uzavírání jednotlivých větrních okruhů tak, aby obě jižní jámy mohly plnit funkci vtažných jam (namísto původního uspořádání jedné vtažné a jedné výdušné). Odvod důlních větrů je nyní plně zajištěn severní částí dolu.

Důvod vypnutí

Příprava hlavních důlních děl lokality ČSM–Jih na jejich následnou likvidaci.

V září je plánováno také odstavení hlavního ventilátoru lokality ČSM–Sever.

Smrt ocelového obra: Jak probíhala likvidace 5500 tun vážícího rypadla

0

Éra hornictví v lomu ČSA na Mostecku definitivně uzavřela jednu ze svých nejimpozantnějších kapitol. Největší důlní velkostroj v republice, 5500 tun vážící kolos RK 5000, se začal měnit v hromadu šrotu. Pomocí řízeného výbuchu střelmistři v uplynulých hodinách narušili klíčové konstrukce stroje. Části tohoto technického unikátu nyní čeká postupné rozřezání, vybrané detaily však zamíří do muzejních sbírek.

Největší důlní velkostroj v České republice se mění v hromadu šrotu. Dnes střelmistr pomocí 4,5 kilogramu trhavin přestřelil lana montážního jeřábu a lana, která držela část kolosu. Zazněly dvě mohutné rány a vidět byl oheň a kouř. Řemeslníci teď začnou rypadlo zepředu a zezadu postupně rozřezávat. Některé části skončí v muzeu jako připomínka unikátního stroje, který vážil 5500 tun a měřil 160 metrů. Skrývku těžilo rypadlo na hnědouhelném lomu ČSA na Mostecku v letech 1984 až 2016.

Více na: https://www.tyden.cz/smrt-oceloveho-obra-jak-probihala-likvidace-5500-tun-vaziciho-rypadla

Plíce šachty utichly: v Dole ČSM-Jih se po 40 letech zastavil hlavní ventilátor

0

Společnost OKD dnes ve Stonavě na Karvinsku vypnula hlavní ventilátor v Dole ČSM-Jih, který po ukončení těžby černého uhlí likviduje. Vypnutí ventilátoru předcházely úpravy větrné sítě a uzavírání jednotlivých okruhů. V září firma vypne také hlavní ventilátor Dolu ČSM-Sever, řekla ČTK mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

„Plíce šachty, jak se obřím důlním ventilátorům přezdívá, jsou umístěny na povrchu šachet v blízkosti výdušných jam a starají se o větrání důlních prostor,“ uvedla Černá.

Pokyn k vypnutí ventilátoru vydal na základě příkazu závodního dolu vedoucí větrání Vítězslav Košňovský. Samotné vypnutí pak měl na starosti mistr ve strojovně. „Důvodem vypnutí ventilátoru je příprava hlavních důlních děl lokality Jih pro jejich likvidaci,“ řekla mluvčí.

Více na: https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/konec-uhli-tezba-okd-vypnula-stonave-hlavni-ventilator-dole-csm-jih-2026.html

Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem OKD byl jmenován Martin Džanaj

0

Předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti OKD se k 1. červnu 2026 stal Martin Džanaj. Nahradil ve funkci Romana Sikoru, který působil v OKD od roku 2022.

Martin Džanaj (42) je soudním znalcem v oboru stavebnictví a těžby černého uhlí se specializací na posuzování důlních škod na povrchových objektech. V minulosti již právě v oblasti posuzování důlních škod s OKD spolupracoval.

Martin Džanaj dosud působil jako ředitel Znaleckého a výzkumného ústavu v Praze. Je absolventem inženýrského a doktorského studia na Stavební fakultě Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava v oboru městského stavitelství a inženýrství.

Zlatý potenciál na Jesenicku. S případným obnovením těžby nesouhlasí vedení města ani sanatorium

0

Případné obnovení těžby zlata z ložiska u Zlatých Hor na Jesenicku, které obsahuje zhruba deset tun tohoto drahého kovu, má podle státního podniku Diamo ekonomický potenciál. Vedení města ale s případnou těžbou nesouhlasí. Proti jsou také zástupci tamního sanatoria Edel.

Jak popsal vedoucí odboru hornictví státního podniku Diamo Karol Šmehil, zpracování nerostu by probíhalo ve stávajícím areálu Diama ve Zlatých Horách. Samotná těžba by ale byla vzdálená dva kilometry od areálu v lokalitě Zlaté Hory Západ. K místu se musí dojet autotunelem. Těžba se také dle vedoucího nachází dva kilometry od místní speleoterapie.

V lokalitě nyní geologové dokončili první etapu průzkumu. „Geologický průzkum a následný výpočet zásob doložil, že se zde nachází přibližně deset tun zlata, osm tun stříbra, asi 25 tisíc tun zinku, pět tisíc tun mědi a něco kolem jednoho tisíce tun olova,“ říká Šmehil.

Více na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zlaty-potencial-na-jesenicku-s-pripadnym-obnovenim-tezby-nesouhlasi-vedeni-mesta_2605151039_aha

Doubrava 1985: 41 let od tragického výbuchu plynu

1

Dne 7. května 1985 došlo na Dole Doubrava k jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách ostravsko-karvinského revíru. Výbuch plynu a následný požár si vyžádaly 25 lidských životů a navždy se zapsaly do paměti hornického regionu.

K neštěstí došlo v 37. sloji v hloubce přibližně 910 až 930 metrů pod povrchem. V postižené části dolu tehdy pracovalo 34 horníků, přičemž v dole bylo celkem téměř 960 zaměstnanců. Po výbuchu a vzniku požáru se situace změnila v mimořádně nebezpečný zásah, při němž hrály rozhodující roli vysoké koncentrace plynů i omezená možnost bezpečného postupu záchranářů.

Mezi oběťmi bylo i šest báňských záchranářů. Právě tato skutečnost dodává celé tragédii mimořádně bolestný rozměr, protože připomíná nejen rizika samotné těžby, ale také obětavost těch, kteří do podzemí vstupovali s cílem zachraňovat druhé.

Tragédie na Dole Doubrava patří mezi nejzávažnější důlní neštěstí poválečné historie na území dnešní České republiky. Připomíná dobu, kdy byla práce v hlubinném hornictví spojena s každodenním rizikem, a zároveň vyvolává respekt k horníkům i záchranářům, kteří v podzemí pracovali v extrémních podmínkách.

Pietní připomínka této události má i po desetiletích svůj hluboký smysl. Nejde pouze o vzpomínku na konkrétní oběti, ale také o zachování historické paměti regionu, v němž hornictví formovalo životy několika generací.

Projekt Zlaté Hory: první etapa studie potvrzuje ekonomický i regionální potenciál

0

Státní podnik DIAMO dokončil první etapu předběžné studie proveditelnosti ložiska ve Zlatých Horách. Projekt navazuje na dlouhodobý geologický průzkum a otevírá diskusi o návratu těžby strategických surovin v Česku – s důrazem na moderní technologie a šetrnost k životnímu prostředí.

Státní podnik DIAMO dokončil první etapu předběžné studie proveditelnosti pro ložisko Zlaté Hory v Jeseníkách. Navazuje tím na několik let trvající geologický průzkum, který potvrdil a dále rozšířil zásoby zlata, mědi a zinku v této lokalitě.

Dokončená první etapa studie ukazuje, že projekt má nejen ekonomický potenciál, ale také reálnou šanci přinést dlouhodobý přínos regionu i celému českému těžebnímu sektoru,“ říká Ladislav Pašek, náměstek ředitele pro suroviny a rozvoj státního podniku DIAMO.

Studie se v první fázi zaměřila především na možnosti dalšího využití ložiska v prostoru bývalého dolu z 90. let minulého století a na varianty zpracování vytěžené rudy. Klíčovým tématem je také maximální zapojení domácí ekonomiky.

Naším cílem je, aby co nejvíce práce i přidané hodnoty vznikalo přímo v České republice. To může mít výrazný pozitivní dopad jak na místní ekonomiku, tak na celé odvětví,“ doplňuje Pašek.

Velký důraz projekt klade na ochranu životního prostředí a efektivní využití materiálů vznikajících při těžbě. Počítá se například s návratem části hlušiny a většiny flotačních kalů zpět do podzemí, kde poslouží ke stabilizaci vydobytých prostor. Další materiály by mohly být využity jako stavební suroviny.

Podle dosavadních podkladů by při vhodném technickém řešení neměl být projekt v rozporu s ochranou vodních zdrojů. Zvažuje se také využití důlní vody s cílem minimalizovat odběr z okolního prostředí.

Výstupy první etapy nyní projdou posouzením nezávislých odborníků. Po zapracování jejich připomínek bude materiál předložen dozorčí radě podniku DIAMO. Konkrétní ekonomická data zatím zveřejněna nebudou, studie totiž dosud není uzavřena.

Všechny posuzované varianty však již nyní vykazují pozitivní ekonomický potenciál. Zároveň jsme se rozhodli posunout termín dokončení první etapy, abychom mohli důsledně zapracovat požadavky v oblasti ochrany životního prostředí a akceptace místní komunity,“ vysvětluje Pašek.

Projekt ve Zlatých Horách tak znovu otevírá debatu o návratu těžby strategických surovin v České republice – tentokrát s důrazem na moderní technologie, odpovědný přístup k životnímu prostředí a minimalizaci dopadů na okolí.

Mangan se bude těžit u Chvaletic, potvrdil stavební úřad. Těžba začne po roce 2030 a potrvá 25 let

0

Těžaři získali další důležité povolení pro plánovanou těžbu manganu na bývalých odkalištích u Chvaletic. Stavební úřad v Přelouči souhlasí s umístěním stavby budoucí továrny na zpracování této suroviny do chvaletické průmyslové zóny. Informaci potvrdila sama těžební společnost. Zahájení těžby manganu plánuje po roce 2030.

Rozhodnutí stavebního úřadu pro těžaře znamená to, že stavební úřad nemá nic proti tomu, aby takový průmyslový závod u Chvaletic stál. Zároveň je třeba dodat, že tím úředníci neříkají, že firma může začít stavět.

V této chvíli jde tedy o jen o jakýsi první předstupeň pro následné vydání stavebního povolení. Úřad současně v tom územním rozhodnutí uložil firmě celou řadu podmínek pro přípravu stavby a provozování budoucího závodu.

Více na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mangan-se-bude-tezit-u-chvaletic-potvrdil-stavebni-urad-tezba-se-zahaji-po-roce_2604200652_aru

Důlní kolos RK 5000 míří do šrotu. Ukrýval i zasedačku, kuchyň či šatnu s nahotinkami

0

Už jen několik dní bude vcelku největší důlní velkostroj v České republice. Obří korečkové rypadlo RK 5000, které desítky let dominovalo lomu ČSA na Mostecku, čeká likvidace. Dělníci ho začnou rozebírat příští týden. Demontovat potrvá zhruba rok, dělníci stroj rozřežou a jeho části odvezou do šrotu. Na místě zůstane jen zlomek stroje jako trvalá připomínka uhelné éry.

Více na: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/lom-csa-rypadlo-rk5000-tezba-uhli-konec-rozebrani-srot.A260415_144347_usti-zpravy_grr

Energie vyrobené z důlního plynu pokryjí v budoucnu veškerou potřebu OKD

0
default

OKD připravuje instalaci nové kogenerační jednotky v areálu Dolu ČSM-Sever za 23 milionů korun, která bude od podzimu vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu. Společnost tím významně sníží náklady na nákup elektřiny z externích zdrojů. Po ukončení technické likvidace dolu zajistí kogenerované energie veškeré energetické potřeby OKD. Návratnost investice činí 5 let.

Důlní plyn, který se z podzemí uvolňuje při těžbě a bude vycházet z dolu ještě dlouho po jejím ukončení, obsahuje více než 40 % energeticky využitelného metanu. Místo toho, aby byl pouze odváděn nebo spalován bez dalšího využití, zužitkujeme jej jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla, a uspoříme tak značné prostředky za jejich nákup,“ uvedl Václav Maršálek, vedoucí odboru energetiky a správy, který má projekt kogenerační jednotky na starosti.

Kogenerační zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla vyrobí z důlního plynu 1 MW elektrické energie a 1,3 MW tepla za hodinu. Celková spotřeba energie v areálu Dolu ČSM je aktuálně 5 – 6 MW.

Nová jednotka dokáže pokrýt přibližně pětinu naší současné spotřeby. Po ukončení likvidace dolu, kdy energetická náročnost výrazně klesne, pokryje tato energie veškerou potřebu OKD a přebytek můžeme dodávat jiným odběratelům. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla má navíc oproti oddělené výrobě vyšší účinnost a nižší emise CO2,“ vysvětlil Maršálek.

Ve výběrovém řízení posuzovala OKD různá technologická řešení, pořizovací cenu a také technické parametry, spolehlivost zařízení i schopnost pracovat s důlním plynem, jehož složení může být proměnlivé, neboť obsah metanu bude postupem času klesat. Byla vybrána jednotka rakouské společnosti Jenbacher s pořizovací cenou 23 milionů korun. Projekt je realizován formou dodávky na klíč. Návratnost investice bude 5 let.

V areálu dolu už máme připravenu základovou desku a instalovánu trafostanici, která bude sloužit k připojení zařízení do elektrické sítě. Kogenerační jednotka bude do areálu ČSM dopravena v červnu. Následovat bude instalace a zkušební provoz, který bude zahájen v říjnu. Do plného provozu bude uvedena po dokončení všech licenčních a administrativních kroků,“ uzavřel vedoucí energetiky a správy.

Mapa hlubinných dolů