Horníci z Dolu Karviná předvedli unikátní kousek, prošli zasypanou jámou
Doubrava (30. října 2008) – Unikátní technická operace téměř 700 metrů pod zemí se povedla horníkům z Dolu Karviná, který patří černouhelné těžební společnosti OKD. Zvládli průchod skrz zasypanou jámu Doubrava I o průměru 7,5 metru a hned za ní mohli opět pokračovat v těžbě. Podle dostupných informací šlo o první akci tohoto typu nejen v Česku, ale i v Evropě.
Odkaz: http://www.okd.cz/cz/media/tiskove-zpravy/hornici-z-dolu-karvina-predvedli-unikatni-kousek-prosli-zasypanou-jamou/?PHPSESSID=07336e418abdcf4c41a2cefb0f2d8338
Zdroj: www.okd.cz
Hornicko – historický spolek Stříbro – „Královská štola Prokop – II. etapa elektroinstalace štoly“
V sobotu 13. září 2008 se v rámci Dne památek, který se ve Stříbře koná druhý zářijový víkend každý rok, otevřela návštěvníkům další část hornické historie regionu. V deset hodin dopoledne se za přítomnosti starosty města Miroslava Nenutila, Martina Klaciána z Nadace ČEZ a předsedy stříbrského Hornicko-historického spolku Radka Strankmüllera, slavnostně otevřela historická expozice nově vybudované budovy „Strojovny “.
Slavnostní otevření historické expozice nově vybudované budovy „Strojovny“. Veřejnosti byla zpřístupněna část Královské dědičné štoly Prokop. Projekt byl realizován díky příspěvku Nadace ČEZ, která v letech 2006 a 2007 poskytla dar v celkové hodnotě 500 000 korun.
Před zhruba pěti lety započal Hornicko-historický spolek ze západočeského Stříbra rekonstrukci jedné ze štol bývalého rudního revíru. Královská dědičná štola Prokop, nazývaná v minulém století také Brokárna, je součástí Hornického skanzenu, o jehož vybudování spolek usiluje.
„Hornicko-historický spolek se snaží zdokumentovat a zachovat co nejvíce hornických reálií a tradic. Naším cílem je především obnovit významné hornické geologické památky Stříbrska,“vysvětluje místopředseda spolku Karel Neuberger.
Projekt v rámci svých regionálních aktivit podpořila také Nadace ČEZ. Ta na rekonstrukci podzemních chodeb věnovala nadační dar v celkové hodnotě 500 000 korun. Z příspěvku v roce 2006 ve výši 250 tisíc byla uhrazena I. etapa výstavby elektroinstalace štoly. Stejnou částkou přispěla Nadace i loni. Tentokrát ji Hornicko-historický spolek využil na osvětlení 260 metrů prohlídkové části štoly a hloubení, úpravu chodeb a skladiště výbušnin.
Slavnostní otevření historické expozice nově vybudované budovy „Strojovny“. První písemná zmínka o Kašparově štole, jak se podle svého zakladatele původně Prokopova štola jmenovala, spadá do počátku 16. století. Jejím účelem bylo odvádět důlní vody v prostoru rudní žíly „Bohaté požehnání“. Svůj úkol plnila až do roku 1966, kdy se provoz na díle definitivně zastavil. Hornická činnost běžela ve stříbrském revíru s krátkými přestávkami po celá staletí. Od konce 60. let ale slouží Prokopská štola už jen jako odvodňovací dílo stávajících důlních jam. „Za poslední roky se nám podařilo plně zpřístupnit její půlkilometrovou část. Ta je dnes opět plně elektrifikovaná a její technický stav odpovídá novým přísným báňským předpisům. Na tomto úspěchu má svůj podíl i Nadace ČEZ. Díky její laskavé spolupráci jsme našemu cíli zase o kousek blíže,“ dodává Neuberger.
Projekt byl podpořen částkou 250 000,– Kč v grantu Podpora regionů pro rok 2008
Zdroj: Nadace ČEZ
V Dole Paskov se zřejmě přestane těžit uhlí
P a s k o v – Na Dole Paskov v ostravsko-karvinském revíru je sice stále dost uhlí, jeho budoucnost však moc růžová není. Jeho špatné hospodářské výsledky jsou důvodem, proč vedení OKD prosazuje od příštího roku útlum těžby na této šachtě. Definitivně by o osudu Paskova měla rozhodnout po prázdninách vláda. Loni Důl se závodem Staříč, se kterým tvoří jeden podnik, dosáhl ztráty 384,6 milionu korun. „Tento způsob hospodaření, kdy ztrátu hradí jiné doly revíru, je pro nás dlouhodobě nepřijatelný,“ říká generální ředitel OKD Ivan Dzida. Zahájení útlumu těžby je podle něho nezbytným předpokladem pro zajištění ekonomické stability celé společnosti v příštích letech. Místopředseda odborové organizace na Dole Paskov Erich Juchelka přiznává, že bez státní dotace se uhlí na šachtě nedá efektivně těžit. „Uhlí je dost, ale nachází se v nízkých slojích a v obtížných geologických podmínkách,“ řekl. Starosti však dělá Juchelkovi osud zaměstnanců závodu, jichž je nyní okolo dvou tisíc. „Jsou to většinou mladší lidé, jejich průměrný věk je třicet osm let. V současné době se už nedá utéct do soukromého sektoru, jako to udělali horníci z uzavíraných ostravských šachet na počátku devadesátých let,“ prohlásil. Ředitel Úřadu práce ve Frýdku-Místku Libor Černý se dívá na celou situaci optimističtěji. „Lidé, kteří budou chtít zůstat v hornictví, mohou přejít na sousední Doly Staříč 2 a Staříč 3. Budou muset sice dojíždět o trochu dál než dnes, ale jinak to nejde,“ uvedl. Také personální ředitel OKD Svaťa Nesit je přesvědčen, že zaměstnanci z Paskova bez práce nezůstanou. „O všechny pracovníky likvidovaného dolu se postaráme,“ řekl. S těžbou uhlí by se mělo přestat v závodě Paskov do poloviny příštího roku. Útlum má definitivně skončit v roce 2000, kdy bude na dole zaměstnáno sedmdesát lidí. „Budou se starat už jen o opuštěnou důlní jámu,“ uvedl odborář Juchelka.
Útlum těžby uhlí na Dole Paskov je nyní v rukou vlády
Mf DNES, 22.7. 1997
P a s k o v – Vláda bude zřejmě hned po prázdninách projednávat návrh na zastavení těžby uhlí na Dole Paskov. Návrh na ukončení těžby podalo vedení společnosti OKD, jejíž je důl součástí, proto, že provoz dolu je nerentabilní a loňská ztráta činila skoro čtyři sta milionů korun. „Tento způsob hospodaření, kdy ztrátu hradí jiné doly, je pro nás dlouhodobě nepřijatelný,“ tvrdí generální ředitel společnosti OKD Ivan Dzida. Zahájení útlumu těžby od 1. ledna 1998 je podle něho nezbytné pro zajištění ekonomické stability podniku v příštích letech. Místopředseda odborové organizace na Dole Paskov. Erich Juchelka uvedl, že uhlí je na šachtě dost, ale nachází se v nízkých slojích a v obtížných geologických podmínkách. Starosti mu dělá osud zaměstnanců závodu, kterých je okolo dvou tisíc. „Jsou to většinou mladší lidé, jejich průměrný věk je třicet osm let. V současné době se už nedá odejít do soukromého sektoru, jako to udělali horníci z ostravských šachet na počátku devadesátých let,“ řekl. Ředitel Úřadu práce ve Frýdku-Místku Libor Černý se dívá na celou situaci optimističtěji. „Lidé, kteří budou chtít zůstat v hornictví, mohou přejít na sousední doly Staříč 2 a Staříč 3,“ řekl. Černý míní, že vedení OKD pomůže svým zaměstnancům najít vhodné pracovní uplatnění. Personální ředitel společnosti Svaťa Nesit prohlásil, že zaměstnanci z Paskova budou pracovat na opravách vrtacích vozů a nakladačů pro celý revír a zvažuje se také zřízení opravny hydraulických stojek. „Pracovní místa najdou také u soukromých firem, které budou podnikat v areálu šachty. O všechny pracovníky z Paskova se postaráme,“ tvrdí personální ředitel. Starosta obce Paskov. Petr Pauk se obává především poklesu příjmů do obecní pokladny. „Nebudeme moci tolik investovat jako dosud,“ řekl. Nedomnívá se však, že v obci a jejím okolí prudce stoupne nezaměstnanost. „Areál šachty budou nadále využívat OKD a další firmy,“ míní. Mnozí horníci z Paskova odejdou pracovat na šachtu ve Staříči. Starosta tvrdí, že útlum je nevyhnutelný. „Je tam tektonicky velmi porušené důlní pole, které prodražuje těžbu. Neznám žádnou důlní technologii, která by umožnila, aby šachta byla rentabilní,“ uvedl. Horníci se nechtějí k chystanému uzavření dolu příliš vyjadřovat. „Do počátku útlumu chybí ještě půl roku, teprve pak se rozhodnu, co budu dělat dál,“ uvedl jeden z nich, který pro možné potíže se zaměstnavatelem neuvedl své jméno. Pro dalšího má budoucnost jasnější obrysy. „Odejdu pracovat na Důl Staříč 2,“ řekl. Ztráty zaměstnání se nebojí ani další, asi čtyřicetiletý muž. „Pracuji na úpravně uhlí a ta bude fungovat ještě nejméně pět let,“ uvedl. Těžit uhlí se přestane na Dole Paskov v polovině příštího roku. Již nyní horníci pracují jen ve třech rubáních. Na konci roku 1998 na šachtě zůstane asi tisíc čtyři sta lidí a v roce 2000, kdy útlum skončí, pouhých sedmdesát. „Budou se starat už jen o opuštěnou důlní jámu,“ uvedl odborář Erich Juchelka.
Důl Centrum ukončí činnost a propustí většinu z 300 zaměstnanců
Zdroj: www.finance.cz

































