Představitelé závodu DARKOV a Národního památkového ústavu v Ostravě pokročili v jednáních o zachování některých šachetních objektů pro příští generace. Státní podnik odsouhlasil zachování malé těžní věže Dolu Doubrava Sever a jedné těžní věže na Dole Lazy v Orlové.
Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě vypracovalo loni v létě obsáhlé hodnocení dolů z hlediska památkové péče. Na základě toho zástupci NPÚ a státního podniku DIAMO ve spolupráci s krajskou organizací MSID zahájili jednání o tom, které šachetní objekty by mohly být památkově chráněné a budou zachovány pro příští generace jako industriální dědictví.
Památkáři provedli terénní průzkum, který pasportizoval povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen z hlediska architektonické hodnoty, ale i významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů. Podle památkářů je důležité na Karvinsku
zachovat areály a objekty ve výběru, kterým bude pokryta jejich typologická rozmanitost. Na základě šetření a vyhodnocení NPÚ navrhl, aby zachování paměti pohornické krajiny a industriálního dědictví v karvinské části revíru bylo kromě stávajících kulturních památek (Důl Gabriela, Důl Barbora) založeno na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů.
Mezi prvními se společně diskutovaly lokality Doubrava Sever a Lazy v Orlové, kde je likvidace povrchových objektů v pokročilé fázi a bylo potřeba přednostně rozhodnout o dalším postupu. Na lednovém jednání s NPÚ za účasti ředitele státního podniku Ludvíka Kašpara a zástupců MSID došlo k dohodě na zachování malé vzpěrové těžní věže Dolu Doubrava Sever a vzpěrové těžní věže jámy č. 2 na Dole Lazy.
Následně bude potřeba uskutečnit meziresortní jednání na Ministerstvu kultury a Ministerstvu průmyslu a obchodu, ze kterých by měl vzejít plán dalších kroků směřujících k památkové ochraně vybraných objektů, včetně řešení budoucích nákladů na financování jejich údržby. Územní odborné pracoviště NPÚ Ostrava usiluje také o zachování objektů na Dole ČSA a připravuje dokumentaci pro návrh na prohlášení za kulturní památku. Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví památkářům Důl ČSA jako nejvýznamnější, neboť je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů.
