Úvod Dějiny hornictví Minulost Generel OKR – vznik a význam

Generel OKR – vznik a význam

1272
0

V současné době se hlubinná těžba černého uhlí v české části Hornoslezské pánve blíží ke svému konci. Podle původních předpokladů má těžba skončit v roce 2022. Vše vypadá jako přirozený vývoj a jen znalec ví, že současná žalostná situace v OKR byla vyvolaná diletantským vedením státu i privatizované společnosti OKD, a ne neustále proklamovaným dotěžením ložiska a špatnými ekonomickými podmínkami na trhu. Neschopnost a nezájem hospodářského vedení státu na počátku devadesátých let v podstatě odrovnala a odsoudila náš největší černouhelný revír k zániku.

Seriál článků, který bude postupně uveřejňován, se pokusí přiblížit veřejnosti opačnou stránku věci a ukázat na skutečný stav revíru před oním nešťastným útlumem na počátku devadesátých let a současně přiblížit Generel OKR jako celek s důrazem na představení jednotlivých skupinových dolů tak, jak měli postupně vzniknout. V první části je nutno se podívat na okolnosti vzniku a celkovou strukturu tohoto mimořádného díla.

Celkový vývoj OKR (Ostravsko-karvinský revír) začal být v 70. a 80. letech 20. století ovlivněn vysokými těžbami na jednotlivých důlních podnicích spolu s nedostatečným využíváním uhelných zásob, především nízkých slojí na otevřených patrech atp., způsobilo výrazně rychlý postup do hloubky, než byl předpokládán. Některé doly rekonstruované v 50. a 60. letech na těžbu ve středních hloubkách se se dostávaly do pásma velkých hloubek a s tím spojených zhoršených důlně geologických podmínek. První náhled do problematiky umožnily doly Hlubina a Ostrava, které otevíraly svoje nová patra v hloubce 1000 m již začátkem 70. let. Brzo se k nim připojil i Důl Doubrava v karvinské části OKR. Ostatní důlní podniky se na tento postup teprve připravovaly. Vývoj bylo nutno řešit komplexně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

První generel (generel = koncepce dlouhodobého rozvoje) revíru OKD (Ostravsko-karvinské doly) byl zpracován na návrh sovětské expertízy Báňskými projekty Ostrava v roce 1953 s dosahem do roku 1965. Cílem prvního generelu bylo připravit doly OKR na dobývání ve středních hloubkách (v karvinské části revíru se o dobývání ostravských slojí neuvažovalo), sloučit sousední dobývací prostory do větších celků, likvidovat roztříštěné dobývání a vytvořit po organizační a řídící stránce dobře zvládnutelné útvary. Z 32 důlních podniků v roce 1953 byla těžba soustředěna do 12 a nově byly postaveny doly 9. květen (1957), Paskov (1960), ČSM (1961) a Staříč (1964).

V dalších letech byla zpracována studie Optimalizace těžeb a Maximalizace těžeb do roku 2000. V roce 1971 byla zpracována oblastní studie karvinské, ostravské a částečně jižní oblasti. V roce 1979 byly aktualizovány. Největším nedostatkem těchto studií bylo, že řešily rozvoj jednotlivých dolů izolovaně bez jakékoli vazby k sousedním dobývacím prostorům.

Usnesením vlády ČSSR bylo uloženo centrálním orgánům připravit 10-letý program hospodářského rozvoje ČSSR a ČSAV (Československá akademie věd) připravit 10-letou prognózu.

BP (Báňským projektům) Ostrava bylo příkazem generálního ředitele OKD č. 3/80 uloženo zpracovat Generel revíru. V tomto příkaze byly definovány záměry, cíle a požadované realizační výstupy.

Generel OKR 1983 řešil:
– vývoj důlních organizací
– vývoj doprovodných organizací
– vývoj koncernu jako celku
– vývoj investic
– zajištění realizačních výstupů a realizačního programu vývoje a souhrnných potřeb OKD

Generel byl zpracován ve třech etapách
1. etapa měla charakter pasportizace celého revíru, uhelných zásob a některých zařízení a jejich kapacit.
2. etapa byla rozhodovací se 3 alternativami, 2 limitními a 1 realizační.

1. alternativa (těžební) byla zpracována pro roční těžby 22 mil. tun v 8. pětiletce (1986-1990), 21,5 mil. tun v 9. pětiletce (1991-1995) a 21 mil. tun v 10. pětiletce (1996-2000) s intenzivním dobýváním vytěžitelných zásob v ploše i do hloubky. Investiční náročnost 26 mld. Kčs v průměru za pětiletku ukázala, že je tato varianta nereálná.
2. alternativa (investiční) byla sešněrována investičními limity na 8., 9. a 10. pětiletku ve výši 18., 19. a 20 mld. Kč. Rozvoj dolů byl pouze omezený s orientací na nejlepší části ložiska a bez výstavby nových dolů Frenštát a Příbor – východ. Nepříznivý dopad této alternativy na těžbu taktéž zařadil tuto možnost jako nereálnou.
3. alternativa (realizační) byla kompromisem mezi oběma variantami a byla schválena a rozpracována ve třetí, závěrečné etapě Generelu.

Generel OKR byl v konečné podobě vyexpedován v roce 1983 v rozsahu cca 3 500 stran a řešil vývoj revíru po celou dobu aktivního využívání ložiska s ukončením těžby cca kolem roku 2080 a byl členěn na 5. částí:
1. část – všeobecná
2. část – řešení rozvoje důlních podniků OKR: Skupinový důl Karviná – východ
Skupinový důl Karviná – západ
Skupinový důl Karviná – sever
Skupinový důl Ostrava
Skupinový důl Paskov
Skupinový důl Staříč
Skupinový důl Frenštát
Skupinový důl Příbor
Oblastní a celorevírní vztahy

3. část – řešení rozvoje doprovodných organizací OKR
4. část – realizační výstupy dle rozhodnutí
5. část – závěr

Během následujících tří let se ovšem zásadně změnil ekonomický náhled na národní hospodářství, kde byl omezen přísun investičních prostředků na období 1990 – 2005, což mělo negativní dopad na realizaci důlní i povrchové výstavby dle Generelu OKR. Zvláště nepříznivě to ovlivnilo budoucí výstavbu skupinových dolů, realizaci úpravárenského programu, sociální program, modernizaci strojírenské základny atp. Bylo nutno počítat s periodickými aktualizacemi podle momentální situace v národním hospodářství.

V roce 1986 – 87 byla odbornými útvary GŘ OKD (Generální ředitelství Ostravsko-karvinských dolů) ve spolupráci s OKR – RPO, k. p. (Rozvoj a projektování = Báňské projekty) upřesněna prognóza dlouhodobého vývoje důlního subsystému do roku 2010. Na podkladě upřesněných realizačních výstupů Generelu OKR zpracoval OKR – RPO tzv. Rozvojové studie skupinových dolů. Cílem řešení těchto studií bylo odvodit z prognózy Generelu koncepci reálného vývoje tehdejších dolů včetně výstavby dolu Frenštát v souladu se schválenou variantou koncepce rozvoje OKR do roku 2000, kterou zpracovalo GŘ OKD v březnu 1985 na upřesněné objemy revírních těžeb a investiční limity. Rozvojové studie skupinových dolů OKR – RPO, k. p. řešil vždy v několika variantách, které expedoval na přelomu let 1986 – 87. Pro SD (Skupinový důl) Paskov po čtyřech variantách, pro SD Karviná – sever, Karviná – západ a Ostrava po třech variantách, pro SD Karviná – východ a jižní oblast včetně SD Frenštát po dvou variantách a konečně pro SD Staříč pouze jednu variantu. Všechny varianty byly se zástupci důlních podniků projednány a oponovány a vybraná varianta pro každý SD byla schválena v červenci 1987. Schválené varianty byly dále rozpracovány formou zdůvodňujících částí Rozvojových studií, které se staly prakticky celorevírní koncepční variantou rozvoje dolů OKR do roku 2010. Souhrnné stanovisko bylo následně projednáno a schváleno vedením GŘ OKD v dubnu 1988.

Výsledky zpracování rozvojových studii potvrdili, že možnosti realizace investičních záměrů budou limitovány ekonomicky a výstavbovými kapacitami. Neustálý tlak na zvýšení celkové efektivnosti těžby a maximální úspornosti investiční výstavby ukázaly, že ani schválené Rozvojové studie skupinových dolů nebyly optimální, zvláště když se počítalo s dalším omezením investičních vkladů do rozvoje OKD. GŘ OKD proto dále intenzivně pracovalo na optimalizaci vnitřní struktury tak, aby bylo dosaženo maximální efektivnosti těžby v celém dalším výhledovém období.

Použitá literatura:

OKD koncern Ostrava GŘ, kolektiv autorů: Technická ročenka OKR 1987 (1988)
OKD koncern Ostrava GŘ, kolektiv autorů: Technická ročenka OKR 1988 (1989)
Dům techniky ČSVTS Ostrava, kolektiv autorů: Projektování, výstavba a provoz nových hlubinných dolů a pater v ČSSR – sborník přednášek (1986)

ZDROJPetr Kubinský

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..