Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Výbuch na Dole 1. máj v Karviné 3. května 1981

Výbuch na Dole 1. máj v Karviné 3. května 1981

1772
0
Dul-1-maj-Karvina

Dne 3. května 1981 byly v 11 hod. 11 minut povolány pohotovostní jednotky HBZS Ostrava k likvidaci požáru na Dole 1. máj v Karviné ve sloji Prokop, který se rozhořel u uzavíracích hrází stařin dvou porubů, které byly uzavřeny pro zápar.

Vlastní jednotky ZBZS se pokoušely likvidovat vznikající požár již od 7. hodiny ranní, avšak bezúspěšně.

Naděje na úspěch přímé likvidace byla minimální zejména také proto, že se jednalo o uzavírku důlních děl ve spodní lávce s narušenou lávkou uhlí ve stropě. Přitom v celém dalším úseku byla vrchní lávka sloje vykopána a podle záznamů na mapách měla být plně zafoukána základkou.

Proto bylo rozhodnuto o postavení hrází v užším okruhu na vtažné straně co nejblíže u vlastního požářiště. Přejití na širší okruh by znamenalo uzavření velké části důlního pole.

VÝBUCH

Pracoviště záchranářů u stavby hráze na vtažné straně bylo proti požáru chráněno vodní clonou. V kritickou dobu došlo k prohoření mezilávky uhlí do vrchní lávky, propadnutí malé zafoukané vrstvy základky, a tím ke kontaktu se stařinami. Současně byla přerušena dodávka vody v důsledku porušení potrubí na výdušném překopu. Stařinná atmosféra s koncentraci metanu na spodní hranici výbušnosti se dostala nu oheň netlumený v tomto okamžiku vodní clonou a v 17.05 hod. došlo k výbuchu.

Po půlhodině došlo k dalšímu výbuchu.

První výbuch měl za následek smrt dvou záchranářů na místě nehody a zasáhl rovněž ředitele podniku, který se v této oblasti v souvislosti s nehodou nacházel. Jeden záchranář po výbuchu ztratil orientaci a vběhl do požářiště. I když následně bylo po stabilizaci větrání a vytvoření vodních mlhových ochran uskutečněno pět záchranářských průzkumů do oblasti, kde byl předpoklad, že se mohl nacházet, nebyl záchranář nalezen.

Dalších 26 záchranářů bylo poraněno většinou popálením, z toho 11 těžce. Následkům popálenin podlehli čtyři záchranáři.

UZAVÍRÁNÍ

Na základě vzniklé situace bylo rozhodnuto přejít na původní návrh velitele záchranných sborů a uzavírat požářiště v širším okruhu za použití parogenerátoru GAG-2. Polská strana byla požádána o pomoc 3. 5. 1981 v 19.30 hodin a o půlnoci téhož dne dorazili polští záchranáři s požadovaným technickým vybavením přímo na Důl 1. máj.

Do příjezdu záchranářů z PLR bylo započato se stavbou hráze H-1. Lutna s uzavíracím poklopem pro vhánění paroplynové směsí o průměru 800 mm, která byla na HBZS v Ostravě-Radvanicích již ve vybavení, byla spuštěna již počátkem odpolední směny. Proto mohla stavba ohrazovacích peření nerušeně pokračovat.

Místo stavby H-1 bylo zvoleno s přihlédnutím k výpočtům podle metodiky o bezpečné vzdálenosti od ohniska požáru.

Pro kontinuální kontrolu složení ovzduší na výdušné straně požářiště bylo nataženo 600 m dlouhé hadičkové vedení k dálkovému odběru vzorků vzdušin, které byly vyhodnocovány polským chromatografem s minipočítačem (CDS). Místo chromatografu bylo situováno do bezpečného místa v čerstvém větrním proudu druhého větrního oddělení.

Další chromatograf byl situován na vtažném patře před místem ustavení generátoru. K němu byla přivedena dvě hadičková vedení. Jedno od místa původní stavby hráze bylo 500 m dlouhé a druhé ústilo v polovině vzdálenosti od hráze H-1 ve vzdálenosti 250 m.

důlní situace


GAG-2

Současně bylo určeno místo pro ustavení paroplynového generátoru GAG-2 na hlavním překopu 9. patra a započalo se s dopravou generátoru do dolu.

Hráz H-6 byla dokončena dne 4. 5. 1981 v 19.00 hodin. V tuto dobu byla dokončena také montáž generátoru.

Po celou dobu stavby hráze byly vysílány průzkumné čety k hledání pohřešovaného záchranáře. Tyto průzkumy byly bezvýsledně ukončeny 5. 5. 1981 ve 4.30 hodin.

Ve 4.45 hodin vydal velitel záchranných sborů příkaz ke spuštění paroplynového generátoru. Současně byly uzavřeny paralelní průlezové lutny o průměru 600 mm. Generátor byl v činnosti do 8.00 hod. s dvacetiminutovým přerušením před šestou hodinou. Celkem byl generátor v chodu 3 hodiny a 5 minut.

Před požářištěm bylo dosaženo koncentrace 3,8 % kyslíku.

Vzhledem k tomu, že k celkovému výdušném proudu z požářiště se dostávaly netěsnosti hrází větry z jiných větrních oddělení, byla koncentrace kyslíku ve výduchu až 11 %.

Už v průběhu chodu GAG bylo možno dopravovat materiál od výdušné jámy ke stavbě hrázi H-2, H-5, H-7 a H-8, protože na hlavním výdušném překopu byly vzdušiny z požářiště ředěny z jiného větrního oddělení a koncentrace CH4 zde byla pod 1 %, CO pod 0,05 °/o a teplota nepřesáhla 28 °C.

DRUHÝ CHOD

I když bylo při prvním spuštění generátoru napuštěno celkem 185 000 m3 paroplynové směsi, nepodařilo se propláchnout zcela všechna důlní díla v uzavřeném prostoru. Vlivem tepelné deprese došlo k recirkulaci vzdušin v uzavřeném prostoru natolik, že před požářištěm v místě dálkového odběru vzorku stoupla dne 5. 5. 1981 v 15.55 hod. koncentrace kyslíku na 12 %. Proto byl dán příkaz k novému spuštění paroplynového generátoru na dobu jedné hodiny.

Hráze H-2, H-7, H-5 a H-8 byly dokončeny 5. 5. 1981 ve 20.00 hod. a v 21.00 hod. byly uzavřeny ve všech hrázích průchozí lutny. Požářiště tak bylo definitivně uzavřeno.

Havarijní stav byl ukončen ve 22.00 hod.

Po celou dobu uzavíracích prací nebyla pracoviště v dole obsazena. V noční směně 5. 5. 1981 bylo provedeno předfárání pracovišť celého dolu. V ranní směně 6. 5. 1981 byl obnoven celkový provoz.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..