Úvod Doly a revíry OKD Závody Dolu Julius Fučík v Petřvaldě

Závody Dolu Julius Fučík v Petřvaldě

2025
0
Dul-Zofie-Orlova

Důl Žofie

Těžba byla zahájena v roce 1874 a ukončena v 02/1995. Za dobu provozu bylo vytěženo více než 44 mil.tun odbytové těžby. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1978 a to 942 638 tun odbytové těžby, t.j. 3 458 t/den. Na tomto dole se provádělo zakládání mocných strmých slojí plavením slínových koulí, zkoušky dobývání pomocí vodního paprsku, zakládání strmých slojí různých mocností při negativním i pozitivním položení porubní fronty, dobývání ležmých slojí pomocí razicího kombajnu PK 7 s plnou foukanou základkou, dobývání strmých i ležmých slojí v jámových ochranných pilířích a dobývání strmých slojí pomocí posuvné výztuže, která později byla použita i v zahraničí (Španělsko). Rovněž se zde provádělo rozšiřování vrtu Wirth o prům. 2,36 m ve strmých vrstvách a vyztužování kruhovou ocelovou výztuží s využitím založení vrtu základkou. K ražbě chodeb v mocných slojích přidatného pole AZ byly používány k ražení kombajny AM50 jako jediné v petřvaldské dílčí pánvi. Poprvé v celém revíru bylo vyprojektováno a prakticky ověřeno sestupné větrání porubů ve strmých slojích. Poruby byly úpadně větrány na svislou výšku cca 100 m.

Důl Evžen

Těžba byla zahájena v roce 1875 a ukončena v roce 1972. Celkem bylo vytěženo více než 24 mil.tun odbytové těžby. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1943 a to 615 700 tun, t.j. 1841 t/den. Na tomto dole byl v roce 1960 v rubání č.503 dosažen světový rekord ve své kategorii vytěžením 42 000 tun pomocí kombajnu Anderton. Bylo zde dále prakticky vyzkoušeno podrubání dna jámy a vyrubání části jámového ochranného pilíře jámy Jan. Úspěšně zde byly nasazeny pluhy Brandt a Pl 2.

Důl Hedvika

Těžba byla zahájena v roce 1879 a ukončena v roce 1975. Celkem bylo vytěženo téměř 42 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžba byla dosažena v roce 1962 a to 303 600 t odbytové těžby, t.j. 2875 t/den. Na tomto dole byla nasazena první posuvná výztuž v revíru typu Rufmaster-Dowty a úspěšně byly využívány dlouhé vrty v předpolí porubů pro zavlažování. Dlouhodobě byla používána lanová dráha na povrchu pro dopravu vytěženého uhlí do úpravny dolu Pokrok.

Důl Václav

Těžba byla zahájena v roce 1902 a ukončena v roce 1967. Za dobu provozu bylo vytěženo celkem více než 12 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1963 a to 406 936 tun, t.j. 1280 t/den. Na tomto dole proběhly zkoušky dobývání strmé sloje pomocí kombajnu s pojezdem po základce při pozitivním odklonu porubní fonty a úspěšně byly dobývány strmé sloje v jámovém ochranném pilíři. V dole byla vybudována drticí stanice, ve které se drtil kámen z ražených důlních děl a odtud se dopravoval až nad zakládaný strmý porub. Z povrchu byl zhotoven větrní vrt o prům. 1200 mm, který měl sloužit pro účely větrání. Kvalita vrtu byla ověřena spuštěním záchranářů do vrtu.

Důl Pokrok

Těžba byla zahájena v roce 1913 a ukončena byla v 02/1998. Celkem bylo vytěženo téměř 48 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžba byla dosažena v roce 1976 a to 1 024 734 tun odbytové těžby, t.j. 3788 t/den. Na tomto dole byl poprvé v republice nasazen kombajn Donbas, úspěšně byly dobývány překopové ochranné pilíře i ochranný pilíř šibíku č.8. Postupně modernizovaný a dobudovaný úpravárenský komplex měl široké technické možnosti praní zrna nad i pod 10 mm. Každému zákazníkovi bylo prakticky možno zajistit dodávku podle individuálních potřeb. V roce 1928 byla v provozu rovněž briketárna a měsíční výroba dosáhla v srpnu tohoto roku 1419 tun.

Důl Ludvík

Těžba byla zahájena v roce 1914 a ukončena byla v roce 1988. Celkem bylo vytěženo více než 39 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžba byla dosažena v roce 1963 a to 852 551 tun odbytové těžby, t.j. 2702 t/den. Na tomto dole byl v roce 1909 uveden do provozu parní těžní stroj Breitfeld-Daněk , který dobře sloužil až do likvidace těžní jámy a pak byl přemístěn jako funkční do hornického muzea. Byl jedním z prvních dolů, kde byla zavedena mechanizace dobývání. Probíhaly zde úspěšné zkoušky při provádění trhacích prací v přípravách i porubech. V jámovém ochranném pilíři bylo vydobyto 8 slojí o celkové mocnosti 813 cm, vytěženy cca 3 miliony tun uhlí a pokles ohlubně jam činil 5,9 m. při zachování funkčnosti jam a povrchových zařízení.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..