Historie vzniku podniku se datuje do doby již před první světovou válkou, kdy byl rozšířen hlubinný Důl Merkur a koncem války otevřen nový Důl Meissner, přejmenovaný v roce 1945 na Důl Šatra. V roce 1951 Důl Šatra změnil název na Důl Libuše a pak v roce 1958 přejmenován na Důl Nástup se třemi podřízenými závody, a to Důl Merkur, Důl Nástup a Výstavbový závod.
K 1.1.1967 došlo ke sloučení s hlubinným dolem Jana Žižky v Chomutově s novým názvem Doly Nástup se sídlem v Tušimicích se šesti podřízenými závody:
závod 01 — Prunéřov, sídlo Kadaň
závod 02— Merkur, sídlo Tušimice
závod 03— Březno, sídlo Březno
závod 04— Jan Žižka, sídlo Chomutov
závod 05 — Ludmila, sídlo Kralupy u Chomutova
závod 06 — Výstavbový závod, sídlo Tušimice
K 1. 1. 1968 došlo k organizačním změnám v řízení podniku. U hlubinné části podniku byl zachován systém třístupňového řízení a u časti lomové bylo uplatněno řízení dvoustupňové. K třístupňovému řízení se podnik opět vrátil v roce 1970 s těmito podřízenými závody:
závod 01 — Lom Prunéřov, sídlo Prunéřov
závod 02 — Skrývka Merkur a Březno, sídlo Prunéřov
závod 03 — Lom uhelný Merkur a Březno, sídlo Tušimice
závod 04 — Hlubiny J. Žižka, sídlo Chomutov
závod 05 — Dílny a technické služby, sídlo Tušimice
V roce 1976 přesel podnik na koncernovou formu řízení a hlubinný důl Jan Žižka přesel pod samostatné řízení hlubinných dolů.
K 1.7.1988 se Doly Nástup staly součástí státního podniku SHD Koncern Most, ze kterého byl rozhodnutím ministra hospodářství ČSFR k 1. 1. 1991 vyčleněn jako samostatný státní podnik s těmito podřízenými závody:
závod 01 — Prunéřov, sídlo Prunéřov (k 1.10.92 zrušen)
závod 02 — skrývek Merkur a Libouš, sídlo Málkov
závod 03 — uhelných lomů Merkur a Libouš, sídlo Tušimice
závod 05 — důlně technického provozu, sídlo Tušimice
Přehled časových a vývojových údajů Dolů Nástup
1945 — Důl Meissner přejmenován na Důl Šatra
1951 — Důl Šatra přejmenován na Důl Libuše 1956— zahájena otvírka lomu Prunéřov
1957 — zahájena otvírka lomu Milžany (základ lomu Merkur)
1958 — Důl Libuše přejmenován na Důl Nástup, vytěženy první tuny uhlí z nového lomu v Prunéřově, zahájena otvírka lomu Přezetice (základ velkolomu Merkur)
1959 — uzavřen hlubinný Důl Františka v Radoticích, vytěženy první tuny uhlí z lomů Milžany a Přezetice
1963 — zřízen Výstavbový závod v Tušimicích dokončena montáž prvního velkostroje K 300.26
1964 — dodány první tuny uhlí do elektrárny Tušimice I
1965 — uvedena do provozu Ústřední drtírna uhlí I v Tušimicích
1967 — hlubinný Důl Jan Žižka začleněn do DNT, zahájena otvírka velkolomu Březno, ukončena činnost Výstavbového závodu, uvedena do provozu první vlečka do elektrárny Prunéřov a první rypadlo SRs 1500
1968 — uvedeno do provozu druhé rypadlo SRs 1500
1969 — uvedeno do provozu rekreační středisko na Klínovci
1971 — zahájena těžba uhlí z velkolomu Březno
1976 — hlubinný Důl Jan Žižka vyčleněn z DNT, uvedena do provozu Ústřední drtírna uhlí Tušimice II, vlečka do žst. Březno u Chomutova; Doly Nástup se staly koncernovým podnikem jako součást VHJ SHD Koncern Most
1982 — elektrifikovány vlečky DNT
1983 — dosažen největší výkon v těžbě skrývky a na výsypkách založeno 58,210 milionu m3 nadloží
1984 — dosažen největší výkon v těžbě uhlí 22,498 milionu tun
1986 — douhlena lokalita Prunéřov; pod stejným názvem pokračuje Severní lom
1988 — Doly Nástup se staly součástí státního podniku SHD Most
1991 — Doly Nástup rozhodnutím ministerstva hospodářství ČSFR vyčleněny ze státního podniku SHD Most jako samostatný státní podnik; zahájena výroba plastových oken; vytěženo 44,513 milionu m3 skrývky a 17,552 milionu tun uhlí
1992 — ukončena těžba na Severním lomu, zrušen závod Prunéřov
1994 – 1. ledna 1994 rozhodnutím o privatizaci podstatné části majetku dvou státních podniků, Doly Nástup Tušimice a Doly Bílina, se sídlem v Chomutově vznikají Severočeské doly, a.s.
