Historie březohorského rudného revíru a dolování na Příbramsku (1)

Stručná geologická situace Příbramska

Území Příbramska patří geologicky k Českému masivu a je budováno 2 hlavními geologickými celky a to barrandienem a středočeským plutonem, v němž jsou zachovány metamorfované algonkické a staropaleozoické ostrovy.

Barrandien tvoří severozápadní část příbramské rudní oblasti a je reprezentován především algonkiem a kambriem. Středočeský pluton tvoří spolu s metamorfovanými ostrovy jihovýchodní část oblasti.

Z tektonického hlediska se v příbramské rudní oblasti projevují vlivy assyntského a především variského vrásnění. Assyntské vrásnění postihlo horniny algonkia, projevuje se jejich zvrásněním, spilitovým vulkanismem a patrně založilo i první fáze směrné tektoniky směru SV – JZ typu jílové rozsedliny. Variský orogén se projevuje daleko výrazněji jak zvrásněním kambrických hornin, tak i směrnou tektonikou SV – JZ /jílová rozsedlina, dědovský zlom a mj. mladší příčnou a severojižní tektonikou, vznikem diabazových žil v barrandienu a vyvřením středočeského plutonu. Tektonika podmínila typické střídání různých souvrství v barrandienu a má podstatný vliv na vznik rudních ložisek. Na výrazné poruchy směru SV – JZ jsou v kambriu a algonkiu vázána nejdůležitější ložiska. Ve středočeském plutonu se z ložiskového hlediska nejvýrazněji projevuje tektonika směru SZ-JV.

Příbramsko je klasickou oblastí žilných rudních ložisek mnoha typů, vázaných geneticky na postmagmatické projevy středočeského plutonu. Nejdůležitější jsou ložiska barevných kovů a ložiska radioaktivních surovin, z nich Pb-Zn-Ag ložiska Březové Hory a Bohutín a uranová ložiska v exokontaktu plutonu lze právem považovat za ložiska velmi významná ve světovém měřítku.

Kromě typických polymetalických a uranových rud se v příbramské rudní oblasti vyskytují i žíly s Sb – Au zrudněním, určitý význam v historii dolování na Příbramsku měla i žilná ložiska s převahou železných rud.

Nejvýznamnějšími a skutečně klasickými polymetalickými ložisky v rámci příbramské rudní oblasti jsou ložiska Březové Hory a Bohutín. Problematika ložisek radioaktivních surovin, která vytvořila novou, moderní éru dobývání na Příbramsku, je velmi široká, a nebude proto zmiňována.

Ložiska Březové Hory a Bohutín jsou strukturně vázána na velmi výraznou poruchu SV – JZ směru, tzv. jílovou rozsedlinu. Obě ložiska jsou tvořena řadou strmých žil, většinou severojižního směru, vázaných především na diabasové žíly v kambriu, v Bohutíně částečně i na dioritové těleso, které sem zasahuje do hloubky jako apofyza středočeského plutonu. Žíly dosahují délky až několik kilometrů a hloubky přes 1,5 km. Nejdůležitější žilou březohorského ložiska je Vojtěšská hlavní žíla a v Bohutíně Klementská žíla.

Z mineralogického hlediska je březohorsko-bohutínský revír velmi pestrý a bohatý, v minulosti zde bylo popsáno více jak 100 minerálů.

Názor, že ložiska Březové Hory a Bohutín lze považovat za ložiska významná ze světového hlediska, dokumentuje skutečnost, že za celou dobu existence tohoto těžebního revíru bylo zde vytěženo asi 15-20 mil. tun rud s obsahem 0,75 mil. tun olova a zinku, 100 tis. tun antimonu a kolem 3-4 000 tun stříbra.

Z dnešního pohledu mají značný význam i polymetalická ložiska ve středočeském plutonu, vázaná na mineralizované struktury SZ – JV směru.

Jejich reprezentantem je ložisko Ag-Zn-Cu rud Vrančice, významné především vysokým obsahem stříbra.