Požár na Dole Anna na Březových Horách dne 12. ledna 1946

Na 36. patro přicházejí čerstvé větry Anenským překopem a postupují patrovou chodbou k severu. U sýpů č. 2 a č. 8 se odděluje část větrů přirozeným tahem k mezipatru, kdežto hlavní větrný proud pokračuje až ke konci patrové chodby, kde přechází překopem do pracovišť dobývek v Ševčinské žíle. Sýpy č 9 a č. 10 byly v době požáru částečně zasypány rubaninou. Z uvedeného jest viděti, že přímým čerstvým proudem bylo ovětráváno pouze zhlaví II. hloubení na 36. patře, nikoliv však jeho pata, jelikož čerstvé větry jsou na 37. patře odváděny Ševčinským překopem, který je asi 11 m jižně před patou II. hloubení.

Časový přehled:

Ve 14,35 hod. dne 12. ledna 1946 hlásil telefonicky do závodní kanceláře horník z 33. patra dolu Anna, že na nárazišti pozoruje zápach po kouři požárovém.
Po 14,35 hod. obdobné hlášení bylo učiněno z 35. patra.
V 15 hod. nařídil odpovědný závodní výjezd všech v dole zaměstnaných.
Po 15. hod. pozorován silný kouř u 5. severního sýpu nad 36. patrem Vojtěšského ležatého odžilku. V téže době koná odpovědný závodní v dole pochůzku a zjišťuje, že požár je v blízkosti II. severního hloubení.
Kolem 15. hod. jest shromážděno alarmované záchranné mužstvo; jsou vydávány záchranné dýchací přístroje.
V 15,47 hod. sjíždí prvá záchranná četa na 37. patro a. postupuje až do Ševčinské žíly k místu, kde nalézá 2 udušené havíře.
V mezidobí je dopravováno osazenstvo odpolední směny z dolů Anna i Vojtěch na den.
Před 16. hod. dokončen výjezd důlního osazenstva dolu Vojtěch.
V 16,30 hod. jsou dopraveni oba mrtví havíři k nárazišti na 37. patře.
V 17,17 hod. dokončen výjezd osazenstva dolu Anna i záchranných čet. V dole zůstává jen havíř, který se zřítil v omámení do jámové tůně.
V 21,11 hod. večer vyvezen i tento mrtvý. Večer dne 13. ledna 1946 jest požářiště lokalizováno a uzavřeno od všech příchodů.

Doba vzniku ohně:

Místem vzniku požáru nebo v jeho nejbližším okolí prošlo ke konci dopolední směny celkem 15 členů důlního osazenstva. Poslední z nich zde přecházeli asi kolem 11. hod. dopolední. Nikdo z nich nepozoroval žádných příznaků ohně a žádný z nich si není vědom, že by byl něčím oheň zavinil. Jest se domnívati, že k neštěstí došlo neuvědomělým, t. j. nezpozorovaným chvilkovým přiblížením plamene lampy k visícím v těch místech částem oděvu. Oheň zajisté vyžadoval delší doby, než přešlo doutnání v plamen a než od hořícího oděvu vzplanulo dřevo. Musí býti předpokládáno, že oba později udušení havíři, kteří šli do svého pracoviště kolem místa vzniku požáru asi v 13 hod., v tuto dobu nepozorovali ještě ani kouř ani oheň, jelikož by se byli buď vrátili, nebo po příčině pátrali. Sami též požár nemohli zaviniti, jelikož tento vznikl na 36. a nikoliv na 37. patře, kde jmenovaní pracovali.