Práce na přípravě betonové zátky jámy Rychvald IV probíhaly dle projektu. V týdnu, kdy došlo k požáru, byly zahájeny práce na zřizování povalu. Dne 25.8.1994 byly dle výpovědí svědků v 1. směně položeny ve sklípku nosníky přes jámový stvol. Byla také položena část krycích plechů. Tím došlo ke zmenšení průřezu pro proudění větrů postupně až na cca 2 m2 dle svědeckých výpovědí. Touto situací, vzniklou omezením kapacity větrání v jámě č. IV, byl vytvořen předpoklad pro možný vznik metanové vrstvy mezi slojí Petr, povalem P1 popřípadě až nad poval P1, která mohla být zapálena.
Jak vyplývá ze svědeckých výpovědí, zhruba po 20 minutách práce na povalu byl zjištěn v jámovém stvolu pod povalem požár. Pohledem do jámového stvolu bylo usouzeno, že likvidace požáru přímým zásahem není možná. Požár byl oznámen inspekční službě závodu Heřmanice a byl lokalizován ve výstupu ze sloje Petr, což potvrdily výsledky průzkumu záchranných čet.
Vývoj barometrického tlaku a jeho možný vliv na vznik havárie dokládá záznam Českého hydrometeorologického ústavu – pobočka Ostrava, který vykazuje mírný pokles. V době vzniku mimořádné události nebyli v podzemí Dolu Odra, závodu Heřmanice žádní pracovníci. Likvidační práce prováděla pouze četa zaměstnanců VOKD a.s. v počtu 5 pracovníků. Protože likvidace požáru přímým zásahem nebyla možná, přistoupilo se k inertizaci důlních prostor pomocí paroplynového generátoru GIG a inertizaci dusíkem. Následně byl prostor požářišť uzavřen výbuchuvzdornými hrázemi.
Ke vzniku škody na uhelné substanci, strojním a elektro zařízení a dalším vybavení dolu nedošlo. Pravděpodobně se zvýšily náklady na výstavbu plynové jámy Rychvald IV a to zejména provozem inertizačních zařízení a nárůstem mzdových nákladů. Pro úplnost nutno dodat, že při likvidaci mimořádné události došlo k urychlení stavby některých objektů nutných pro dokončení projektu plynové jámy.
Z vyhodnocení a rozborů svědeckých výpovědí, situace před a po mimořádné události, všech úkonů provedených v průběhu šetření a záznamu o činnosti záchranářských čet vyplývá, že požár nejpravděpodobněji vznikl zapálením metanovzdušné směsi v prostoru styku výstupu ze sloje Petr s jámovým stvolem jámy Rychvald IV rozžhavenou okují, která padla do jámového stvolu z ohlubně jámy Rychvald IV.
Šetření prokázalo taktéž nedovolené použití otevřeného ohně na ohlubni jámy Rychvald IV.
