Za posledními domy osady Nová Véska se úzká cesta z asfaltové se mění na lesní. Mířím na místo, které jsem marně hledal i na mapě. Místo, které má ale stejně jako dnes již proslulá Tančírna potenciál být turistickým tahákem Rychlebských hor. Mým cílem je bývalý důl Hraničná.
„Těžilo se tu od druhé poloviny devatenáctého století do roku 1968. Dobývala se tu železná ruda, minerál magnetit. Ve dvacátém století se po geologickém průzkumu zjistilo, že je znečištěná rudami olova a zinku a není vhodná pro hutní použití. Tady se drtila a mlela na jemnou frakci. Používala se jako zatěžkávalo do kapalin a třídilo se pomocí ní uhlí,“ shrnuje u vstupu do podzemí Vladimír Vranka. Je závodním dolu a zároveň místopředsedou spolku Rychlebská báňsko-historická, který důl získal a nechal zpřístupnit.
