Movité i nemovité kulturní památky v areálu větrní jámy Vrbice se po více než sto letech, kdy byla jáma vyhloubena, dočkaly záchrany a zůstanou tak zachovány dalším generacím. Konkrétně se jedná o těžní stroj z roku 1916, elektrický pístový kompresor z roku 1913, budovu strojovny a těžní budovu s těžní věží.
„Vrbickou větrní jámu začala v roce 1911 hloubit společnost Kamenouhelné doly C. k. výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda v rámci rekonstrukce mateřského dolu Hubert v Hrušově a sloužila jako výdušné dílo pro Vrbické důlní pole,“ uvádí ve studii Historie a hodnocení péče o průmyslové památky v areálu bývalé větrní jámy Vrbice Ing. Pavel Broskevič, CSc. Svou funkci přestala jáma plnit v roce 1992, kdy byla zasypána. Od roku 1993 jsou uvedené objekty vyhlášeny za kulturní památky.
Majitelem vrbického areálu je od roku 1992 společnost Green Gas DPB, a.s., která se obnově a záchraně zdejších kulturních památek věnuje již 10 let za významné finanční podpory poskytované z rozpočtu statutárního města Ostravy. Za uplynulé období si práce vyžádaly celkem 6 milionů a 588 tisíc korun, z čehož statutární město Ostrava poskytlo více než 2 miliony korun. I v roce 2013 město dále aktivně přistupovalo k záchraně památek vrbického areálu a poskytlo dotaci ze svého rozpočtu ve výši 400 tis. korun.
Především nemovité kulturní památky ve vrbickém areálu byly ve velmi špatném stavu, a kdyby se včas nepřistoupilo k jejich záchraně, velmi pravděpodobně by zmizely podobně jako mnohé další připomínky minulosti, o kterých se jejich majitelé nemohli nebo nechtěli starat. Byly opraveny zničené střechy objektů, zbourány přístavky, natřena těžní věž, odstraněny staré omítky, zhotoveny nové podlahy a učiněna řada jiných záchranných a renovačních opatření.
Těžní stroj a elektrický pístový kompresor, zůstaly zachovány ve své někdejší podobě, byť těžní stroj již nikdy nepůjde rozpohybovat.
„Celý vrbický areál je součástí Industriálního souboru v Ostravě, který je podkladem pro přihlášku k zapsání této vícečlenné památky do seznamu světového dědictví UNESCO,“ uvedl autor zmíněné studie Ing. Pavel Broskevič, CSc.
Zdroj: Green Gas DPB
