Děsivý pohled se naskytl zaměstnancům v areálu úpravny uhlí v závodě Důl ČSM na Karvinsku. V jednom z naložených vagonů totiž ležela mrtvola jejich kolegy. Tělo šedesátiletého muže bylo zasypáno vrstvou uhlí.
Po muži ve firmě pátrali už od nedělního odpoledne. V šest večer se jej podařilo báňským záchranářům ve spolupráci s policisty najít. Bohužel už mu však nebylo pomoci.
Zdroj: iDnes.cz
Horník byl vyhlášen v prvním ročníku soutěže Fénix content marketing nejlepšími firemními novinami pro zaměstnance v České republice. Týdeník, který pro těžaře vydává v nákladu 21 000 výtisků společnost R MEDIA, vyhrál v kategorii B2E noviny, tedy v kategorii Noviny pro zaměstnance. Vítěze vybrala odborná porota složená z 25 porotců rozdělených do pěti samostatných porot, ve kterých zasedali experti z mediální branže. Horník porazil v silné konkurenci například noviny společností ArcelorMittal Ostrava nebo Albert.
„Název soutěže vychází ze dvou pojmů. Fénix je mytologickou postavou, která má značit obrodu myšlenek. Stejně tak jako bájný Fénix vždy vstane z popela, tak skvělé hlavy kreativních lidí vždy přijdou s novým konceptem, pojetím, kampaní. Fénix je tedy symbol kreativní části soutěže,” říká za organizátory soutěže, která vyhlásila vítěze celkem v 15 kategoriích, Kateřina Borovanská.
Týdeník Horník čtou nejen zaměstnanci OKD, jejich rodiny, známí a kamarádi. Své čtenáře má také mezi zaměstnanci spolupracujících firem a dalších průmyslových podniků nebo mezi hornickými důchodci a dřívějšími zaměstnanci firmy. Každý týden přináší na osmi barevných stranách novinky ze života firmy, z regionu, z neziskových organizací podpořených Nadací OKD i regionálního sportu. Jeho součástí je zároveň speciální stránka určená polským čtenářům především z řad dodavatelských organizací OKD, ale i obyvatel česko-polského pohraničí.
„Horník je klíčovou a nedílnou součástí naší komunikace se zaměstnanci. Hornický svět se za poslední dva roky výrazně změnil a prochází nejtěžším obdobím za posledních několik desítek let. To dopadlo pochopitelně i na nás. Interní noviny jsou pro nás velice důležitým nástrojem, s jehož pomocí můžeme naše zaměstnance nezkresleně informovat o změnách, jimiž společnost OKD v současnosti prochází. Vše se zároveň snažíme zasadit do širšího kontextu a ukázat čtenářům, že černouhelná krize není specifickou záležitostí OKD, ale firem z celého světa,“ říká ředitel vnějších vztahů OKD Petr Jonák.
„Díky patří hlavně redaktorům. Jejich práce je oproti běžné představě novináře píšícího od stolu v teple kanceláře odlišná. Velkou část času tráví redaktoři v terénu na šachtách, ať již na povrchových pracovištích nebo stovky metrů pod zemí spolu s horníky,“ vysvětluje David Švábenický, ředitel společnosti R MEDIA.
V Senátu leží petice s 13 tisíci podpisy, kterou se lidé snaží zabránit těžařským firmám v dobytí českých ložisek zlata. A alespoň na čas se to zřejmě odpůrcům těžby podaří. Proti zlatokopům se totiž zatím staví i vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
V České republice se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu nachází 392 tun zlata v hodnotě přes 400 miliard korun. Nejbohatší lokalitou, podle resortu výjimečnou i na evropské poměry, jsou Kašperské Hory na Šumavě. Pod zemí se zde skrývá 123 tun zlata, a dokonce 70 kilotun wolframu za 35 miliard korun. Místní obyvatelé jsou proto jako na trní – povolení k průzkumu se zde aktuálně snaží získat tři těžařské společnosti.
„Ministerstvo životního prostředí žádost firmy zamítne, ale společnost poté podá rozklad. Pak se tím opět někdo zabývá a věc opět zamítne. Je to nikdy nekončící příběh, neustálé kolečko,“ popisuje Právu starostka města Bohuslava Bernardová (BEZPP).
Vláda proti těžbě
Ještě v loňském roce ve Sněmovně ležela připravovaná nová surovinová politika státu, která podle kritiků otevírá těžařům dveře. Vypouští totiž formulaci, že by zásoby zlata měly být uchovány pro další generace. Politika ale byla stažena a nový kabinet Bohuslava Sobotky se zatím staví na stranu obcí. V koaliční smlouvě už je zaneseno, že strany jsou proti těžbě zlata a břidlicových plynů. Stejné znění se má objevit i v programovém prohlášení vlády, které se podle ministrů současné koalice nemá v ničem výrazně měnit.
„Pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek by měl programové prohlášení vlády reflektovat,“ sdělil Právu Miloš Kužvart (SPOZ), exministr životního prostředí ve vládě současného prezidenta Miloše Zemana a čestný člen sdružení Čechy nad zlato. Právě Kužvart i se starostkou Bernardovou a Jindřichem Ešnerem, autorem petice a předsedou sdružení Šumava nad zlato, v úterý do Senátu petici přinesli. Archy s 13 265 podpisy ze všech koutů republiky předali předsedovi senátního petičního výboru a ministrovi školství Marcelu Chládkovi a senátorovi za Domažlicko a Klatovsko Janu Látkovi (oba ČSSD).
„Budeme se snažit, aby se Senát za petici postavil. Věřím, že nás podpoří i Výbor pro životní prostřední ve Sněmovně. Předsedu Robina Bohnische znám, ve výboru jsme spolu šest a půl roku seděli,“ řekl Právu Látka, dříve poslanec (všichni ČSSD). Horní komora bude věc v následujícím období projednávat, následně by měla zaujmout oficiální stanovisko. „Když se vše dodrží, bude alespoň na čtyři roky klid,“ reagoval Ešner.
Právo veta
Starostové obcí i zástupci sdružení budou nadále usilovat o změnu zákonů tak, aby jistoty byly trvalejší. „Chceme ovlivnit zákonodárce v Senátu i ve Sněmovně. Je třeba změnit geologický a horní zákon, k úpravám musí dojít také u stávajícího návrhu surovinové politiky. Podle mého názoru by obce měly mít právo veta,“ je přesvědčen Kužvart. S právem veta souhlasí i starostka Bernardová. „Obce na Slovensku právo veta mají, aniž by musely cokoliv zdůvodňovat. To by se nám líbilo,“ uvedla.
Podle Ešnera chtějí mít obce poslední slovo už léta. Parlament k tomu ale zatím nesvolil. „Spousta lobbistů by přišla o kšeft a politika by byla průhlednější,“ tvrdí Ešner.
Zdroj: Odborářské noviny Zdař Bůh 3/3014
„Společnost OKD čeká po náročném roce 2013 ještě náročnější rok 2014.“ To jsou slova mluvčího společnosti Marka Síbrta, kterými ve čtvrtek okomentoval zveřejněné výsledky hospodaření mateřské společnosti OKD, kterou je nizozemská firma New World Resources (NWR).
K nepříliš optimistickým prohlášením je důvodů hned několik: společnost NWR loni skončila s desetimilionovou provozní ztrátou (počítáno v eurech) a cena uhlí, za kterou firma v prvním čtvrtletí prodává, je nižší než v posledním čtvrtletí roku 2013.
Více na: http://moravskoslezsky.denik.cz/podnikani/okd-2014-stale-neni-vyhrano-20140214-hxrv.html
Zdroj: Deník.cz
Ceny uhlí v posledních letech spadly na polovinu. Pokud nezačnou opět růst, za deset let už se OKD těžba nevyplatí a je možné, že své doly zavře. Společnost NWR, vlastník OKD, přehodnotila zásoby uhlí, které se jí vyplatí těžit, ze 184 milionů tun na 64 milionů tun.
Za deset let se budou v dolech OKD těžit jen dva miliony tun černého uhlí, tedy necelá čtvrtina toho co dnes. „Je otázka, jestli je taková těžba ekonomicky udržitelná,“ řekl Marek Jelínek, finanční ředitel společnosti NWR, která OKD vlastní. Doly se tak možná zavřou.
Zdroj: iDnes.cz
Majitel těžební společnosti OKD, firma New World Recources (NWR), se loni propadla do čisté ztráty přes 970 milionů eur (téměř 27 miliard korun). Rok předtím přitom evidovala ztrátu jen 1,25 milionu eur. Za tento skokový rozdíl může loňské snížení hodnoty majetku firmy. Po zveřejnění výsledků NWR se pražská burza propadla o 0,58 procenta.
Více na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/262468-nwr-se-propadla-do-27miliardove-ztraty/
Zdroj: Česká televize.cz
Těžební společnost New World Resources loni vykázala provozní ztrátu před započtením úroků, daní a odpisů deset milionů eur, v přepočtu asi 275 milionů Kč. Předloni byla firma v zisku 210 milionů eur. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Tržby firmy, která vlastní černouhelnou společnost OKD, klesly o 28 procent z 1 179 milionů eur na 850 milionů.
Firma uvedla, že představenstvo spustilo revizi kapitálové struktury NWR. „Dlouhotrvající a bezprecedentní globální tlak na ceny koksovatelného i energetického uhlí, vypršení platnosti revolvingového úvěru a pravděpodobná redukce naší bilance uhelných zdrojů a zásob (jako přímý důsledek zhoršení dlouhodobého výhledu cen uhlí) přiměly 22. ledna 2014 představenstvo ke spuštění revize kapitálové struktury NWR,“ uvádí NWR v tiskové zprávě.
Zdroj: iDnes.cz
S briketováním uhlí se v revíru začalo v roce 1880 v Kynšperku. V roce 1890 zde byla uvedena do provozu ještě i druhá briketárna. Další vyráběly brikety v Bukovanech (1905), v Lipnici při dole Kateřina, v Novém Sedle při dole Jednota a v Dolním Rychnově velkopokusná Herglotzova briketárna. Malá výrobna briket s jedním bubnovým parním sušákem fungovala i v Pile u Karlových Varů při dole Josef-Jan. Všechny briketovaly bezpojidlovým způsobem. Po druhé světové válce byly uvedeny do provozu ještě dvě velkokapacitní briketárny v Tisové a Vřesové. Počátkem 90. let 20. st. byla v provozu pouze poslední z nich.
Ze sokolovského uhlí se zvýšeným obsahem vosku se vyráběly saze pro výrobu barev v sazové peci v Loučkách a v Dolním Rychnově od roku 1835. Dále se vyráběl montánní vosk v Pile a Dražově extrakcí benzolem od roku 1911 a 1912. V Čižebném u Nového Kostela se z voskového uhlí v Rolleových retortách vyráběl dehet, lehký olej a hnědouhelný koks od roku 1925. Uvažovalo se i o stavbě voskárny při dole Erika v Lomnici, ale pro nedostatek vhodných zásob uhlí se od projektu upustilo.
Po osvobození v roce 1945 byl stav dolů neutěšený. Během druhé světové války nebyly žádné větší investice do uhelného průmyslu vkládány, pouze se těžilo. Úroveň mechanizace byla nízká, vybavení zastaralé. Převládal hlubinný způsob těžby, v provozu se nacházelo v roce 1945 39 hlubinných dolů a 15 malolomů, z nichž nejmenší Marta v Počernech těžil okolo 400 t uhlí ročně. Jedinou mechanizaci v dolech tvořily nátřasné žlaby, důlní lanovky a šramačky. V lomech pak parní a elektrická lopatová a korečková rypadla Menck, Orenstein-Koppel, Škoda, Wasserhüte a další doplněné o parní lokomotivy na důlních tratích rozchodu 900 mm. Vážné problémy nastaly i v pracovních silách. V roce 1945 odešli váleční zajatci a o rok později byli odsunuti na základě Postupimské dohody také Němci. Ke konsolidaci došlo teprve kolem roku 1948. Postupně se uzavíraly hlubinné doly a nastával rozvoj těžby na velkolomech.
Přehled výroby briket:
| rok | výroba briket (t) | počet briketáren v provozu |
| 1882 | 882 | Kynšperk I uvedena do provozu v r. 1880 |
| 1884 | 7 096 | Kynšperk |
| 1890 | 28 157 | Kynšperk I a II |
| 1895 | 38 039 | Kynšperk I a II |
| 1900 | 54 224 | Kynšperk I a II |
| 1913 | 239 639 | Kynšperk I a II, Lipnice, Gustav |
| 1920 | 163 500 | Kynšperk I a II, Gustav |
| 1925 | 202 256 | Kynšperk I a II, Gustav |
| 1930 | 178 529 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1937 | 232 454 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1940 | 295 106 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1945 | 187 366 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1960 | 383 164 | Tisová, Gustav, D.Rychnov, Jednota (Union II), Pila |
| 1970 | 1 355 656 | Tisová, Vřesová |
Přehled těžby uhlí:
| rok | těžba uhlí (t) | poznámka | rok | těžba uhlí (t) | poznámka |
| 1860 | 102 625 | 1905 | 3 064 974 | poprvé přes 3 mil. tun | |
| 1861 | 205 830 | ||||
| 1862 | 124 044 | 1910 | 3 632 188 | ||
| 1863 | 139 384 | 1915 | 3 657 563 | ||
| 1864 | 168 101 | 1920 | 4 405 840 | poprvé přes 4 mil. tun | |
| 1865 | 177 685 | ||||
| 1866 | 288 725 | 1925 | 3 502 750 | krize | |
| 1867 | 200 706 | 1930 | 3 528 562 | ||
| 1868 | 213 937 | 1935 | 2 787 360 | krize | |
| 1869 | 224 552 | 1940 | 4 579 515 | ||
| 1870 | 278 971 | 1943 | 5 605 817 | poprvé přes 5 mil. tun | |
| 1875 | 611 731 | železnice již v provozu | |||
| 1945 | 3 340 206 | ||||
| 1880 | 635 109 | 1950 | 5 881 983 | přechod od hlubinné | |
| 1885 | 932 221 | rozvoj prům. | 1951 | 6 400 225 | |
| 1886 | 1 005 134 | poprvé přes 1 mil. tun | 1952 | 7 369 440 | těžby |
| 1954 | 9 062 088 | k lomové | |||
| 1890 | 1 508 826 | 1956 | 11 532 953 | ||
| 1895 | 1 881 941 | 1957 | 13 243 793 | ||
| 1896 | 2 034 446 | poprvé přes 2 mil. tun | 1963 | 17 165 064 | |
| 1971 | 20 088 006 | ||||
| 1900 | 2 622 599 | 1982 | 22 337 120 |
V pátek dne 18. června 1976 v 9.07 hodin došlo na Dole Československé armády v OKR v důlním poli závodu 1 ve 33. sloji ke vzniku horského otřesu, jehož projevy byly zachyceny až na povrchu Dolu ČSA i na sousedním Dole Doubrava. V době nehody pracovalo v postiženém důlním úseku 80 pracovníků.
Ihned po zaznamenání otřesu byly zahájeny první záchranné práce přímo pracovníky ohrožené oblasti a byly povolány pohotovostní záchranářské jednotky z obou stanic HBZS a z vlastního dolu.
Následkem horského otřesu byla citelně zasažena a deformována důlní díla 13 307, 13 321, 13 320 a 13 301. Vzniklou tlakovou vlnou i mechanickou silou bylo nehodou postiženo celkem 25 osob, kteří byli lehce poraněni a vyvázli s pohmožděninami a odřeninami. Po ošetření byli propuštěni domů. U mnohých se objevilo typické tzv. tetování uhelným prachem vrženým silou výbuchu na volné plochy těla. Mezi ohroženými pracovníky v postiženém úseku byli rovněž dva inspektoři obvodního báňského úřadu, kteří zde právě konali inspekční kontrolu elektrických a strojních zařízení.
Na kříži chodeb 13 307 x 13 321 vznikl rozsáhlejší zával, jímž byl smrtelně zasažen jeden důlní pracovník, který zde vykonával funkci požárního hlídače.
V důlní chodbě 13 301, která byla připravena k vyklízení materiálu a plenění výztuže, zůstalo nezvěstných pět horníků. První průzkum do této chodby zjistil, že přístupová trasa k pohřešovaným je přístupná jen do vzdálenosti 26 m a dále jsou boky výztuže stlačeny do sebe.
Podrobným prostudováním měřičských podkladů bylo ověřeno, že jedinou nadějnou přístupovou cestou do postižené chodby je postup přes uzavírací hráz na chodbě 13 318 za předpokladu, že pohřešovaná osádka ještě nezapočala s pleněním ocelové výztuže.
Uzavírací hráz byla zřízena jako 6 m dlouhá popílková plavená zátka s 30 cm silnými omezovacími zděnými příčkami.
Vyprošťovací práce ze směru staré hráze započali v 10.52 hodin horníci z nedalekého porubu v jiném samostatném větrním oddělení, kteří byli operativně přemístěni k těmto pracím a vybaveni potřebným nářadím a výstrojí. Toto rozhodnutí značně urychlilo celý průběh záchranných prací, protože přivolané jednotky záchranářů musely být k tomuto místu přemísťovány dalekou přístupovou cestou, neboť přímý průchod chodbou 13 320 byl horským otřesem silně devastován a byl jen namáhavě průlezný i bez potřebné výstroje.
V 11.23 hodin bylo s uzavřenými horníky navázáno spojení poklepem na potrubí a ihned poté byl na potrubí pro odběr vzorků vzdušin z hráze napojen přívod stlačeného vzduchu, který pak byl vpouštěn za hráz.
Mezitím byla zdravotnická hlídka z pohotovostí HBZS s lékařem přepravena od kříže 13 307 x 13 321, kde zabezpečovala vyproštění smrtelně poraněného horníka, na pracoviště u uzavírací hráze na chodbě 13 318, aby zde poskytli případnou pomoc uzavřeným pěti horníkům.
Ve 12.30 hodin se již podařilo navázat hovor se všemi pohřešovanými přes potrubí a bylo ověřeno, že jsou všichni nezraněni a zdrávi.
Vyprošťovací práce ze směru staré hráze byly úspěšně ukončeny ve 13.15 hodin a všech pět pracovníků bylo bez zranění vyproštěno a zachráněno.
Při této příležitosti je nutno ocenit rozvážné chování předáka skupiny pěti pohřešovaných, který po vzniklém otřesu, když v důsledku rozvířeného uhelného prachu nebylo vidět ani předpaženou ruku, zachoval potřebný klid a voláním dal ostatním znát, aby se zachytili kolejnice závěsné drážky a přidržujíce se jí, fárali chodbou do bezpečí. Když však asi po 50 metrech narazili na plný zával, ihned se stáhli zpět na kříž chodeb, kde si pustili stlačený vzduch od vrátku. Protože předák znal dokonale také důlní situaci, stáhl horníky ke staré hrázi na chodbu 13 318, odkroutil záslepku na vzduchovém potrubí a pak pravidelným klepáním na toto potrubí dával signály.
V průběhu likvidace následků nehody se do závodu dostavili představitelé politického i veřejného života kraje i okresu, Federálního ministerstva paliv a energetiky a vedoucí pracovníci Oborového ředitelství OKD.
Důlní firma postrádá kvalifikované horníky. Musí proto nadále zaměstnávat Poláky.
Personální stavy v OKD by se v nejbližší době nijak zásadně měnit neměly. Deníku to potvrdili jak zástupci odborů, tak mluvčí společnosti Marek Síbrt.
„Nový provozní ředitel o žádném snižování stavů nemluvil. Během půl roku si chce udělat analýzu a teprve poté je možné se na podobné téma bavit,“ řekl Marek Síbrt.
Více na: http://karvinsky.denik.cz/podnikani/v-okd-se-propoustet-nebude-sachtam-chybi-hornici-20140206.html
Zdroj: Deník.cz
