Úvod Blog Strana 174

Vyproštění velkostroje se ujme výrobce, uničovský UNEX

0

Havarované rypadlo KU 300Šetření mimořádné události velkostroje KU 300 v lomu ČSA finišuje. Těžební společnost Severní energetická na základě odborných posudků a závěrů havarijní komise stanovila postup prací na likvidaci havárie. Ty provede strojírensko-metalurgická společnost Unex z Uničova. Obvodní báňský úřad v Mostě v rámci šetření události přezkoumá opatření a dokumentaci, kterou těžební společnost provedla a předala než k havárii došlo. Nad celou akcí bude také provádět vrchní dozor.

„V Uničově bylo v druhé polovině minulého stoleté vyrobeno více než 120 kolesových rypadel různých typů včetně největšího stroje, schopného samostatného pohybu, který člověk kdy vyrobil. Zhruba čtyři desítky těchto strojů jsou stále v provozu, část z nich přímo v lomu ČSA. Protože jsme jediným oprávněným držitelem výrobní dokumentace velkostrojů, stále provádíme generální opravy a rekonstrukce těchto velkostrojů, a protože disponujeme montážním týmem, který má s těmito rypadly mnohaleté zkušenosti, považujeme za přirozené, že si Severní energetická pro tak náročnou operaci vybrala právě nás,“ řekl Jiří Mašek, viceprezident strojírenství UNEX a.s.

„Při vyprošťování velkostroje musíme mít na mysli především dvě věci: Prioritu má bezpečnost lidí a také je potřeba minimalizovat škody, resp. nedopustit, aby při tak náročné operaci došlo k dalšímu poškození rypadla,“ říká Oldřich Vojtek, specialista montáží UNEX a.s. „Přesnou techniku vyproštění určíme až poté, co přesně zjistíme reálný stav stroje, vč. funkčnosti jednotlivých zařízení. Rádi bychom totiž využili např. hydraulický systém velkostroje k jeho alespoň částečnému nadzvednutí. Zcela jistě přijdou ke slovu také jeřáby a nejrůznější systémy protizávaží, ukotvení, podpěr a podobně. Čerpat budeme zcela jistě i ze zkušeností s podobnou havárií, ke které došlo v lomu ČSA v roce 1990. Část týmu, který se na vyproštění a opravě velkostroje podílel tehdy, máme k dispozici i dnes.“

Šetření mimořádné události stále pokračuje. Je možné, že za nehodu pravděpodobně může náročná geologická situace v daném místě a nestabilita staré těžební štoly.

„Ačkoli dbáme na bezpečnost provozu v té nejvyšší míře a naše předpisy jsou opravdu ty nejpřísnější, může k podobným událostem docházet. Patří to k riziku hornického povolání, které se sice snažíme snížit na minimum, ale 100% je eliminovat nelze,“ vysvětluje Petr Kolman, generální ředitel Severní energetické a.s.

Jeho slova potvrzuje i fakt, že firma v minulosti několikrát získala od Českého báňského úřadu ocenění za bezpečnost v hornictví, a na základě loňských výsledků na její udělení opět kandiduje.

Zdroj: Tisková zpráva Severní energetické

V lomu ČSA na Mostecku začalo vyprošťování havarovaného rypadla

0

Havárie rypadla KU 300V prostorách hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku dnes začaly přípravné práce k vyproštění těžebního velkostroje KU 300, který tam havaroval 14. ledna. Část rypadla se propadla do starého důlního díla. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, řekla ČTK mluvčí těžební společnosti Severní energetická Gabriela Sáričková Benešová.

Kolik bude vyproštění a oprava stroje stát, není v tuto chvíli jasné. Podle Benešové se ale náklady mohou pohybovat v řádech milionů korun.

Více na: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/v-lomu-csa-na-mostecku-zacalo-vyprostovani-havarovaneho-rypadla-20140204.html

Zdroj: Deník.cz

Jáma Obránců míru v Horním Benešově

0

Likvidace hlavního důlního díla jáma Obránců míru (HDD JOM) dolu Horní Benešov byla povolena rozhodnutím OBÚ Brno pod č.j. 1044/1992 ze dne 27.4.1992 v rozsahu schváleného plánu likvidace (III. etapa likvidačních prací ložisek RD Jeseník). Po ukončení těžby v roce 1992 byla z důvodu uvažovaného využití k podnikatelskému záměru ukládání nebezpečných odpadů do podzemí HDD JOM v úseku od povrchu po úroveň 3. patra převedena v rámci privatizace na Fond národního majetku a následně do majetku společnosti RaM, s.r.o. K realizaci záměru však nedošlo, firma je v likvidaci a rozhodnutím správkyně konkurzní podstaty byly všechny okolní pozemky odprodány firmě REVLAN spol. s r.o. Nadzemní objekty (těžní věž a šachetní budova) byly rovněž v rámci privatizace převedeny na Fond národního majetku, který je odprodal taktéž firmě REVLAN s.r.o. V důsledku těchto skutečností zůstaly obě hlavní důlní díla nezlikvidovány.

Jámu Obranců míru reprezentuje v současné době stále ještě vystrojená těžní věž s nedostatečně zajištěným, téměř kompletním těžním zařízením. Jámový stvol je uzavřen na zhlaví povalem z pražců a kolejnic, přístup k jámě je v uzamčené budově.

Jáma Obránců míru je součástí podzemních systémů těžby polymetalických (Pb-Zn) rud na ložisku Horní Benešov. Rudy byly dobývány metodou „Otevřená komora s volným vyrubaným prostorem z mezipatrových chodeb“ s postupným zavalováním.

Hloubení jámy probíhalo v drobách, jen místy se vyskytovaly málo mocné polohy jílovitých břidlic a prachovců.

Vypořádání se zásobami výhradního ložiska bylo provedeno ve m. etapě likvidace dolu a povrchu RD Jeseník (Rozhodnutí OBU v Brně č.j. 1044/1992 ze dne 27.4.1992) včetně nakládání s důlními vodami. Povinnost péče o důlní vody přešla na společnost RAM s.r.o.

K 1.4.1992 bylo evidováno 2 058 kt nebilančních zásob polymetalických rud.

Dobývací prostor byl smluvně převeden k 1.1.1996 na společnost HB LUCOD, s.r.o. Tato společnost prováděla sanaci propadlin po důlní těžbě.

Ochrana zbytkových zásob je zajištěna chráněným ložiskovým územím stanoveným ONV Bruntál dne 6.10.1966 pod č.j. Výst./l926/154/24/1966.

Hloubka jámy činí 555,1 m a její profil je kruhový o průměru 4 m. Z jámy je naraženo 6 pater, v současné době je zatopena cca do výšky 20 m pod ohlubeň. V hloubce 4 m je nouzový východ z lezného oddělení.

V roce 2014 se na základě programu revitalizace Moravskoslezského kraje a TPL z r. 2008 předpokládá zásyp této jámy.

Parametry jámy Obránců míru:

Profil: kruhový: 4,0 m,
Ražený profil = 16,6 m2, jinak 12,6 m2
Výztuž: betonová o tloušťce 25 – 35 cm

Výstroj :

Ocelové věnce osazené ve vzdálenosti 2 m dělily světlý profil jámy na 2 těžní zátyně pro dopravu na laně, lezní a strojní oddělení. Každá zátyně měla rozměry 900 x 1400 mm. Lezní oddělení bylo vystrojeno ocelovými žebříky s odpočívadly tvořenými ocelovými rošty ve vzdálenosti 6 m. Strojním oddělením byly vedeny elektrické kabely, potrubí stlačeného vzduchu 0 200 mm a potrubí výplachové vody o 0 100 mm.

Souřadnice středu jámy Obránců míru v JTSK :

x= 1 083 808,81 m y= 517 991,09 m z = 564,00 m n.m.

Úrovně jednotlivých pater

Ohlubeň + 564,0 m n.m.
3. patro + 462,4 m n.m.
5. patro + 382,4 m n.m.
7. patro + 293,6 m n.m.
9. patro + 203,7 m n.m.
11. patro + 113,9 mn.m.
13. patro + 23,9 mn.m.
Jámová tůň + 8,9 m n.m.

Vršanská uhelná uspěla v projektu Město pro byznys

0

Vršanská uhelnáVršanská uhelná a.s. získala uznání za přínosnou spolupráci s radnicí města Most, které jí udělil týdeník Ekonom v rámci projektu Město pro byznys. Těžební společnost spolupracuje s mosteckou radnicí od roku 2007, kdy uzavřela dohody o spolupráci nejen s Mostem, ale i dalšími partnerskými městy a obcemi v regionu.

Podpora Vršanské uhelné městu Most se soustředí zejména na rozvojové projekty v oblasti sportu, kultury, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb nebo také v prevenci kriminality či posilování bezpečnosti ve městě. Finančních příspěvků Vršanské uhelné město využilo například pro mostecké divadlo, pořídilo vybavení do klubu seniorů, nakoupilo městské kamery a váhu na nákladní automobily pro strážníky městské policie, modernizovalo sociální zařízení v aquadromu nebo uhradilo měření prašnosti ve městě. Jen za poslední tři roky těžební společnost věnovala Mostu 17 milionů korun. Další milionové částky těžaři poskytli přímo organizacím na území města. Pět a půl milionu korun získal DHK Baník Most (Černí andělé) a v pokračování projektu Chytré hlavy dostaly významný finanční příspěvek i místní základní a střední školy na modernizaci učeben. „Zaměření naší podpory na rozvojové projekty a spolupráci s městem Most má již víceletou tradici. Pochopitelně to souvisí i s faktem, že většina našich zaměstnanců se svými rodinami bydlí a žije v mosteckém regionu,“ uvedl Vladimír Rouček, generální ředitel Vršanské uhelné.

„Velmi si vážíme sponzorské činnosti Vršanské uhelné. Těší mě, že společnost, která je významným zaměstnavatelem v regionu, žije s tímto regionem, s jeho problémy i potřebami a prostřednictvím významné finanční pomoci je pomáhá řešit,“ poznamenal Vlastimil Vozka, primátor města Mostu.

Dobré sousedské vztahy těžařů a města Most dokládá i podpis memoranda v říjnu loňského roku, jehož obsahem je deklarace vzájemného partnerství na příštích pět let. Konkrétní naplňování partnerství bude každoročně upřesňováno po vzájemné dohodě.

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

0

Nehoda KU 300V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad. „Rypadlo se v geologicky náročném terénu dostalo do kolize se starým důlním dílem. Nehoda se obešla bez zranění. Bezpečnost zaměstnanců ani dodávky uhlí zákazníkům nejsou nijak ohroženy,“ uvedla k události mluvčí těžební firmy Severní energetická Gabriela Sáričková Benešová.

Více na: http://www.e-mostecko.cz/zpravy/54-zprava-dne/1668-foto-od-vas-jak-vypada-havarie-velkostroje-pri-tezbe-uhli

Zdroj: eMostecko.cz

Moody’s zhoršila rating těžební společnosti NWR

0

NWRRatingová agentura Moody’s dnes snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti české těžební společnosti New World Resources (NWR) o dva stupně na úroveň Caa3. Upozornila, že možné změny v kapitálové struktuře podniku by mohly přinést ztráty majitelům dluhopisů. NWR je vlastníkem producenta černého uhlí OKD.

Společnost NWR minulý týden oznámila, že chce podrobit analýze svou kapitálovou strukturu. K úvahám o restrukturalizaci ji přiměl pokračující pokles cen uhlí na světových trzích, blížící se konec platnosti revolvingového úvěru 100 milionů eur (2,75 miliardy korun) a probíhající revize odhadu nerostných zásob.

Více na: http://www.denik.cz/ekonomika/moody-s-zhorsila-rating-tezebni-spolecnosti-nwr-20140127.html

Zdroj: Deník.cz

Antimonopolní úřad podhodnotil cenu akcií OKD, domnívá se policie

0

Důl 9. květenProtikorupční policie se v kauze privatizace obřích černouhelných dolů OKD z roku 2004 zaměřila kromě ministerských úředníků, vlády a znalce, který pro stát stanovil cenu OKD, také na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten při prodeji státního podílu akcií OKD sehrál významnou úlohu. Pozitivní i negativní.

Podle nastupujícího premiéra Bohuslava Sobotky vláda při privatizaci státního podílu akcií OKD postupovala v dobré víře podle pokynů dvou nezávislých úřadů – Fondu národního majetku a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A proto nepochybila.

Více na: http://zpravy.idnes.cz/privatizace-dolu-okd-0rt-/domaci.aspx?c=A140127_213708_domaci_brm

Zdroj: iDnes.cz

Z historie hornictví na Jesenicku (3)

0

Modrá štolaTěžilo se nejen v tzv. městském údolí, kde vznikla hornická osada, ale i přímo pod Jánským Vrchem, kde byla r. 1928 odkryta prudkými dešti jedna z mnoha štol. Vyhlídkou na bohatý výnos se dali zlákat i dva místní měšťané Valter Tscharn (Czarny) a Jiří Vielheuer, kteří pracovali v dole sv. Mikuláše, položeném někde mezi cestou na Travnou a Komářím dolem. Nedaleko zámku se těžila železná ruda, kterou r. 1531 zpracovával v hamru vratislavský písař Mates Strobitz. Přidružili se k němu dva místní podnikatelé Ondřej Tischler a Pavel Rumler, kteří pro něho těžili železnou rudu někde v Žulové. Ještě r. 1571 získala blíže neznámá javornická společnost horní svobody zlatohorské, ale pak mizí zprávy o dolování v Javorníku nadobro. Hamry pracovaly i v jiných místech Jesenicka jako ve Velkých Kuněticích (1488), v Hošticích (1637) a v Travné (1564). Stříbro se v malé míře těžilo i kolem Hradiska (1473) a Červené vody (1531).

Jestliže v padesátých letech 16. století dolování na Jesenicku obecně upadalo, dosáhly v té době Zlaté Hory vrcholu své slávy. Přední zásluhu o to měl biskup Baltazar z Promnitz (1540-1563), více světský kníže než představitel církve. Hned po svém nastoupení vydal roku 1541 pro Zlaté Hory nový horní řád, opírající se jednostranně o jáchymovské horní zvyklosti, ač za rozhodující instanci i v horních záležitostech určil biskupskou komoru. Biskupovým přičiněním se zlepšil technický provoz v dolech. Nové podnikatele přilákal ustanovením, jimž je osvobodil od placení horních poplatků, dokud se jim nevrátil investovaný kapitál a přidal jim i volný odběr dřeva z biskupských lesů. Tak zvaný horní desátek, odváděný z jednotlivých důlních podílů neboli kuksů, snížil u drahých kovů (zlato, stříbro) ze sedminy výtěžku na dvanáctinu, u méně vzácných (měď, olovo, cín) dokonce na patnáctinu.

Značné svobody poskytl i horníkům, které vyňal z pravomoci světských i církevních soudů a podřídil je přímo biskupovi. Směli se volně stěhovat na rozdíl od ostatních poddaných, kteří byli připoutáni k půdě, mohli volně nakládat se svým majetkem, porážet dobytek a doma péci chléb. Neplatili ani domovní daň, ani clo z dováženého zboží. Těmito velkorysými opatřeními podnítil biskup nebývalý báňský ruch, soustředěný na horské prostory mezi Zlatými Horami, Heřmanovicemi, Horním a Dolním Údolím. Toto území, mající asi 20 čtverečních kilometrů, bylo poseto početnými štolami pod Příčným vrchem a Althackelsberkem, z nichž nejlepší pověsti se těšila zejména Modrá štola.

Od strany Hlucholaz bylo započato s ražením štoly sv. Tří králů, jež měla odvádět vody z přilehlých štol a umožnit pohodlnější dobývání příčně položených zlatonosných žil. Na dolování a ražení štoly se podílelo více bohatých šlechticů i nešlechticů, protože jen do ražení štoly, dlouhé prý 3000 sáhů, tedy asi 6 kilometrů, bylo vloženo na 90 tisíc zlatých. Zájem se neupíral jen na zlato, nýbrž i na dobývání měděných kyzů, z nichž se jednak tavila měď, jednak se připravovala tzv. měděná voda neboli vitriol, jak se dříve nazývala kyselina sírová.

Výtěžek na zlatě byl tak slibný, že se biskup odhodlal užít práva razit minci, získaného r. 1515 Janem Turzem, a vydal r. 1543 první biskupské peníze. Na rozkvět Zlatých Hor se začala se závistí dívat královská slezská kancelář ve Vratislavi, jež vznesla pochybnosti o privilegiích biskupů dolovat a razit minci, ale biskup je svobodami, jež získali jeho předchůdci od slezských knížat a českých králů, snadno rozptýlil.

Smrtí Baltazara z Promnitz ztratily zlatohorské doly svého štědrého mecenáše, který se sám označil za „obzvláštního přítele dolování“. Jeho přičiněním se staly Zlaté Hory pojmem v Čechách, Rakousku, Tyrolích i Sasku, odkud se sem hrnuli nejen horníci, ale i bohatí těžíři. Z prvního účtu dolů pocházejícího z roku 1578 vysvítá, že v tu dobu v nich pracovalo 24 horníků, 48 dělníků, odvádějících vodu ze šachet, a 13 mladých pomocníků. Práci v dolech řídili 3 důlní.

Filmy z hornického prostředí (10)

0

Zlá nocZlá noc

Poručík VB v přestrojení za dělníka hledá mezi pracovníky obsluhy kolesového velkorypadla vraha mladé ženy. Který ze zjištěných možných motivů je však ten pravý?

Žánr: krimi
Rok vzniku: Československo, 1973, 85 min
Režie: Václav Matějka
Hudba: Luboš Fišer
Hrají: Michal Pavlata, Jiří Vala, Jiří Krampol, Zdeněk Kryzánek, Karel Augusta, Josef Koza, Carmen Mayerová, Vladimír Ráž

Exteriéry: SHD, Komořansko

Náhled:

Zlá noc (1973)
Dosavadní seznam hornických filmů: Nad námi svítá, Dobrý den, město, Druhá směna, Šachta pohřbených ideí, Hněv, Větrná hora, Figurky ze šmantů, Kotrmelec, Bitva o Hedviku

Zbýšov přijde o svoji dominantu. O věž strážící důl se nemá kdo starat

0

Důl Jindřich II ve ZbýšověDominanta tyčící se nad největším černouhelným dolem ve střední Evropě zmizí. Železobetonovou věž zbýšovského dolu Jindřich II do tří let postupně rozeberou těžaři. Jeden z důvodů je i to, že se o vysokou věž nemá kdo starat.

Těžní věž dolu Jindřich II ve Zbýšově na Brněnsku je patrná už z velké dálky. Místní si ji oblíbili, chodí kolem ní na procházky, i když přístup do areálu a přímo ke stavbě nemají.

Více na: http://brno.idnes.cz/dul-jindrich-zmizi-0nw-/brno-zpravy.aspx?c=A140108_2019586_brno-zpravy_daj

Zdroj: iDnes.cz

Mapa hlubinných dolů