S průzkumem v důlním poli Dolu ČSM se začalo řadu měsíců před zahájením výstavby dolu, která byla zahájena 1. září 1958. O měsíc později se začalo s hloubením jam, které bylo ukončeno 1. dubna 1965. V roce 1961 byl zřízen národní podnik, který koncem prvního roku své existence zaměstnával 36 lidí. Celkem bylo v důlním poli obou lokalit vyhloubeno 3 251 metrů jam o průměru 7,5 metru. Definitivní těžební komplexy vtažných jam, jak je známe dnes, byly do provozu uvedeny v roce 1967. Dne 16. prosince 1968 pak byla vytěžena první tuna uhlí na Dole ČSM, čímž byla na Dole ČSM zahájena těžba. Důl ČSM tvoří dva těžební závody, Sever a Jih. Surové uhlí se zpracovává v úpravně v lokalitě Sever. Úpravna uhlí je technologicky rozčleněná na třídírnu, hrubou úpravnu, jemnou úpravnu a sedimentační nádrže s haldovým hospodářstvím. Technologie vlastního prádla je sazečková, odvodnění praného uhlí na odstředivkách a sítech, flotace a filtrace.
Důl ČSM byl až do roku 1990 součástí OKD, jeho samostatnost byla písemně stvrzena s platností od 1. listopadu 1990. V roce 1990 se Důl ČSM vydělil ze společnosti Ostravsko-karvinské doly. Samostatné postavení dolu bylo nezbytné k tomu, aby mohl z prostředků vytvořeného hospodářského výsledku posílit svoji technickou základnu, zvýšit investice a v neposlední řadě udržet zaměstnanost. Následným krokem se stala příprava privatizace Dolu ČSM. Podle privatizačního projektu, který vypracovala skupina odborníků, byly tři dosud samostatné státní důlní podniky, Důl ČSM ve Stonavě, Důl Kladno v Kladně a Důl Tuchlovice v Tuchlovicích, sloučeny v první odstátněnou uhelnou akciovou společnost Českomoravské doly. Po řadě jednání vznikla 1. ledna 1993 akciová společnost Českomoravské doly se sídlem v Kladně. V nově vzniklé společnosti začal Důl ČSM vystupovat jako odštěpný závod s vysokou mírou právní i technicko-ekonomické nezávislosti.
V roce 1998 se změnila vlastnická struktura akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, když stát ztratil své většinové podílnictví a majoritním vlastníkem se stala společnost KARBON INVEST, a.s. Do koncernu KARBON INVEST, a.s., byla zařazena i akciová společnost Českomoravské doly. K 30.11. 2005 došlo k zániku obchodní společnosti ČMD, a.s. a přechodu veškerých jejich práv a závazků, v tom veškerých práv a závazků z uzavřených a k datu 30.11.2005 účinných obchodních smluv, na nástupnickou společnost OKD, a.s.
DŮLNĚ-GEOLOGICKÉ PODMÍNKY
Dobývací prostor dolu se nachází v nejvýchodnější části karvinské dílčí pánve. Rozloha pole činí 22,106 km2. Odhad hospodářsky využitelných zásob činí 50 000 kt uhlí a těžba Dolu ČSM se předpokládá do roku 2038 s postupným nárůstem podílu energetického uhlí. Územně je důl členěn do dvou větrních oblastí Sever a Jih se samostatnými dvojicemi úvodních a výdušných jam.
V důlním poli se nachází uhlí karvinského souvrství (sloje doubravské až sedlové). Uhelné sloje mají ležmé uložení s úklonem od 0° do 20°.
TECHNOLOGIE DOBÝVÁNÍ A RAŽENÍ
Technologie dobývání uhlí je vzhledem k dobývacím mocnostem a geologickým podmínkám orientována na vysoký stupeň mechanizace. Používanou dobývací metodou je směrné stěnování na řízený zával s využitím dobývacích kombajnů a mechanizované výztuže.
Přípravné chodby jsou raženy převážně razicími kombajny, v menší míře se využívají trhací práce a škrabákové nakladače, případně razicí komplexy. Průměrná délka vyražených důlních děl se pohybuje kolem 19 kilometrů.
