Úvod Doly a revíry OKD Důl Darkov

Důl Darkov

6707
0

Důl DarkovZáklady existence dnešního Dolu Darkov lze nalézt již v roce 1949, kdy byla poblíž Soleckého kopce vyhloubena větrní jáma Mír 4. Sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole“ Dolu Mír. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Její součástí se stala také úpravna uhlí s projektovanou roční kapacitou 7 300 tisíc tun surového uhlí. Tím byl položen základ plánovaného skupinového dolu Karviná-východ. Konečný cíl, kterým je propojení na společném 9. patře (-505 m), 10. patře (-645 m) a svedení těžby z šachet Barbora, Mír, Darkov, 9. květen a ČSM na jeden úpravárenský komplex Darkov, je ještě daleko. Postupné kroky vedly k vytěžení prvního vozu uhlí jámou Mír 5 z osmého patra. Stalo se tak 27. dubna 1982. Ke zprovoznění prvního porubu na závodě Darkov došlo v roce 1984, kdy těžbu zahajuje kolektiv předáka Mikulkv. V září 1986 je do provozu uvedeno jižní těžní skipové zařízení Mír 4 z devátého patra a 1. linka odkamenění, což umožňuje postupné svádění těžby z úrovně 9. patra. Z důvodu nedokončené investiční výstavby nového devátého patra i z důvodu těžby na Barboře a Míru z úrovně 8. patra, byla část uhlí k úpravnám přepravována povrchovou dálkovou pásovou linkou. Ukončení tohoto provozu přichází po zastavení vozové těžby na Barboře v roce 1990 a po ukončení těžby skipem na jámě č. 1 závodu Mír v roce 1992.

Léta 1991 až 1994 se nesou ve znamení těžebních potíží, kdy po výbuchu na závodě Barbora dne 18.10.1990, bylo nutno ustoupit od dobývaní v části jeho důlního pole. Dochází k řadě organizačních změn. Připomeňme spojení závodů Darkov a Mír od 1.1.1993 do jednoho celku, odtržení závodu 9. květen od 1. 4. 1990 a jeho zpětné připojení od 1. 7.1995. Úbytek těžebních kapacit na Barboře bylo nutno kompenzovat rozšířením dobývání v oblasti pomocného závodu Darkov a v dobývacím prostoru bývalé Gabriely. Obfárání nových zásob se ukázalo jako časově náročné a tak výroba na šachtě je konsolidována až od roku 1995. Důl Darkov se dostává na roční těžbu cca 4 mil. tun, což ho opět staví do pozice největšího hlubinného podniku ve střední Evropě. Plnění požadavků odběratelů na kvalitní uhlí vhodné pro koksování i také energetické uhlí dokázal tým zaměstnanců zabezpečit i při havárii na jámě Mír 4 (22. 2.1998), kdy vlivem poruchy techniky došlo k utržení těžních lan skipových nádob a jejich pádu do hloubky více než 1 000 metrů. Těžba 4 300 tisíc tun je udržována i nadále také zásluhou nasazování špičkových dobývacích komplexů MEOS-DH 830-KGS 445, Fazos-PF4-KGS 445, Fazos-PF4-EDW a zásluhou včasné připravenosti nových ploch. Zde je rozhodující trvalá pozornost problematice příprav ukazující se i v zavádění kombajnů SM-130 a ražebních komplexů vrtací vůz a nakládač. Tyto technologie ovládly šachtu ve druhé polovině devadesátých let.

Do roku 2001 tvořil Důl Darkov závod 1 (bývalá Barbora), závod 2 (bývalý Darkov), závod 3 (bývalý 9. květen), povrchový provoz služeb a provoz úpravny.

Fotogalerie č. 1, č. 2

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..