Úvod Doly a revíry OKD Důlní proměny Dolu Ostrava

Důlní proměny Dolu Ostrava

2399
11

Prvé kutací práce se omezovaly na výchozy slojí. Odtěžené uhlí se nosilo v košících na hřbetě. Později se otvírala sloj šachticemi.

Začátkem 19. století se objevily desítky nehlubokých jam na Jakloveckém kopci a v údolí Burňa.

Po žebřících fárali horníci k uhelným slojím, želízkem, mlátkem, špičákem uhlí dobývali a rumpálem vytahovali v okovech na povrch. Uhlí k šachtě odnášeli synci v košících, později v neckách, za nějaký čas je tahali v „pikslích“, které měly na dně připevněny sanice, okované plechem.

V květnu 1802 povolal hrabě Wilczek hormistra a zástupce kutnohorského soudu Jana Antonína Johna. John postavil v údolí Obora na Zvěřinovci moderní jámu, ze které těžily uhlí žentoury poháněné koňmi.

Uhlí začalo stoupat v oblibě a v roce 1807 se už přihlásilo 2981 zákazníků, kteří Wilczkovi zaplatili 20 859 zlatých. Za den se odvezlo ze Slezské Ostravy 12 až 40 vozů uhlí. Největšími odběrateli byla okolní panství s cihelnami a pivovary.

Kolem roku 1820 lze odhadnout počet horníků ve Wilczkových dolech na Polské Ostravě na 80—85 lidí.

Ve třicátých letech se obrátily k Ostravě zraky talentovaného vídeňského technika Riepla, nadšeného propagátora a stavitele hutí a železnic.

V roce 1829 začal arcibiskup Rudolf stavět v malé vesničce u Ostravy, ve Vítkovicích, železárny — Rudolfovu huť. F. X. Riepl žádal pro novou huť 260 000 centů uhlí.

30. května 1829 začal hormistr John razit veliké technické dílo — Jakloveckou dědičnou štolu. Budoval ji jedenáct let. Byla založena v místech, kde je dnes základní škola Josefa Kotase na Kamenci. Štola dosáhla délky 2892 metrů, měla profil 280×130 cm. Při ražbě překřížila řadu nových uhelných slojí a stala se základnou pro nové jámy č. IV, V, VI, Vilém, Prokop, Josef, Neumann, Gopel, Jan a nad místem, kde štola končila, byla vyhloubena jáma Terezie. (Nebyla totožná s výdušnou jámou závodu Petr Bezruč, nazvanou později rovněž jámou Terezie.)

Jestliže těžba v revíru činila v roce 1782 12 300 q, v roce 1822 66 700 q, stoupla v roce 1832 (2 roky po zapálení první pudlovací pece ve Vítkovicích) na 165 000 q a v roce 1852 (kdy už jezdily vlaky z Vídně do Brna, Prahy i Krakova) dosáhla těžba tří slezskoostravských revírů Jaklovec, Burňa a důlní pole Hranečník 1 678 300 q uhlí.

V roce 1833 se odhaduje počet horníků na Wilczkovýeh dolech na 220 až 250.

Parní těžní stroj byl na Trojici postaven v roce 1845. Na tomto dole se také poprvé začalo začátkem šedesátých let těžit v huntech a v klecích.

Těžní lano pletené z ocelových drátů se poprvé použilo v roce 1874.

Kolem poloviny šedesátých let měla Trojice šachtu hlubokou 53 m, ale Jindřich v Moravské Ostravě 209 m. V roce 1876 patřily k nejhlubším dolům Hermenegild na Polské Ostravě (295 m) a Terezie (284 m).

Sedmdesát šest jam se nacházelo v dobývacím prostoru Dolu Ostrava. Dodnes zůstaly:

Jáma Trojice, založená v roce 1840. V roce 1961 byl Důl Trojice spojen s Dolem Petr Bezruč a v roce 1970 zrušen.

Jáma Terezie z roku 1842. V roce 1945 přejmenována na Důl Petr Bezruč.

Jáma Hermenegilda, založená v roce 1845. Po spojení s jámou Vilém z roku 1859 a jámou Jakub z roku 1868 byla Hermenegilda přejmenována na Důl Zárubek.

Jáma Jan Maria, založená v roce 1852 byla v roce 1954 připojena k Dolu Zárubek a v roce 1963 zlikvidována.

Jáma Alexander z roku 1896 byla k Dolu Zárubek připojena v roce 1920.

1. 1. 1967 byl Důl Petr Bezruč sloučen s Dolem Zárubek a podnik přejmenován na Důl Ostrava. Rozloha jeho důlního pole byla 1828 ha a k podniku patřily 4 závody:

závod 1 – Petr Bezruč
závod 2 – Zárubek
závod 3 – Alexander
závod 4 – Trojice.

Trojice jako závod 4 skončila hned vzápětí k 31. 3. 1967. Alexander skončil jako závod 3 od 1. 1. 1969. Na základě příkazu č. 30/1986 GŘ OKD došlo od 1. 1. 1987 ke sloučení koncernových podniků Důl Ostrava a Hlubina pod společným názvem Důl Ostrava se závodem 1 Hlubina, závodem 2 Maršál Jeremenko, závodem 3 Petr Bezruč a závodem 4 Zárubek.

30. srpna 1983 byla poprvé v OKR překonána hranice 1000 m pod hladinou Jaderského moře. Nejhlubší dosažené místo má dnes závod Petr Bezruč 1348 m pod povrchem.

Do uhelných dolů se prosadila mechanizace, stroje poháněné stlačeným vzduchem, elektřinou, pneumatická sbíječka, řetězový brázdič, škrabáky, nakládací stroje, dopravní pás, uhelný kombajn, mechanizovaná výztuž.

Mechanizace byla stěžejním problémem závodu Petr Bezruč. Zatímco technologie ražení dlouhých děl sledovala celkový trend vývoj revíru, v technologii dobývání nebylo dosaženo uspokojivých výsledků. Polostrmé sloje, tektonika, práce ve velkých hloubkách, měkké uhlí, nepevné nadloží, to vše negativně ovlivňovalo výkony.

Na závodě Zárubek se nejlépe osvědčila technologie dobývání pomocí uhelného pluhu. Ve složitějších úložních poměrech se uhlí dobývalo pomocí škrabáku. Pří dobývání kombajnem bylo nutno dodržovat opatření, týkající se přibírky okolních hornin. Dobýváním nebilančních a podlimitních slojí se zachránilo na Zárubku přes jeden milión tun koksovatelného uhlí a další tuny byly stále dobývány. Zásoby, které krátkozrakou politikou let 1967—1968 měly být navždy ztraceny, tak posloužily k prospěchu národního hospodářství.

Pozn. Text v původním znění

11 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den,
    doplňuji informaci o počtech závodů dolu Ostrava. Od 1. 1. 1967 měl nový Důl Ostrava celkem 4 závody: závod 1 Petr Bezruč, závod 2 Zárubek, závod 3 Alexander, závod 4 Trojice. Trojice jako závod 4 skončila hned vzápětí k 31. 3. 1967. Alexander skončil jako závod 3 od 1. 1. 1969. Na základě příkazu č. 30/1986 GŘ OKD došlo od 1. 1. 1987 ke sloučení koncernových podniků Důl Ostrava a Hlubina pod společným názvem Důl Ostrava se závodem 1 Hlubina, závodem 2 Maršál Jeremenko, závodem 3 Petr Bezruč a závodem 4 Zárubek.

  2. Děkuji za doplňující informace k tomuto článku, již jsou zapracovány do textu.

    S pozdravem

    R. K

  3. Ještě jsem si všiml jedné věci a to nejhlubšího dosaženého místa, které je v článku uvedeno. Nejhlubší dosažené místo na závodě Petr Bezruč bylo důlní dílo ve sloji Hermenegilda – západ s relativní hloubkou 1368 m. To jen k většímu upřesnění. Vím z kterého zdroje jste čerpal : )

  4. Dobrý den. Nemám komentář ale dotaz. Existuje dokumentace k zaměstnancům – havířům zaměstnaným na jednotlivých dolech v Ostravě? Lze dohledat kdo kdy pracoval a proč byl propuštěn či skončil smlouvu?

  5. Dobrý den,

    chtěla jsem se zeptat jestli je důl Petr Bezruč volně přístupný? Ráda bych tam udělala nějaké to foto s modelkou tak jestli to má cenu se tam vypravovat :) Moc děkuju za odpověď

  6. Dobrý den,

    nevím, v jaké podobě Důl Petr Bezruč znáte, ale provozní budovy jsou ve velmi neutěšeném stavu, nehledě na přítomnost sběračů kovů a všeho, co jde spálit.

  7. To nevadí já tyhle vybydlené budovy přímo vyhledávám, na fotografiích vypadají opravdu dobře ;) .. takže jestli to tam není nijak zajištěno a nikdo mě odtamtud nebude hnát ráda bych si zde udělala pár snímků :)

  8. Hnát Vás nikdo nebude, ale pro jistotu bych volil i pánský doprovod. Pro bezpečnost. V případě, že byste měla zájem fotit přímo v podzemí, tak se někdy ozvěte.

  9. Dobrý den, je někde k sehnání soupis pracovníků co v těchto dolech pracovaly?? V roce1967-1968 pracovaly??? Bohužel se už více nedozvím ale zemřel mi tam prastrýc, a jelikož nic nevím tak prosím o pomoc tady.. Jmenoval se Josef Zemanec a narodil se v Seleticích v roce 1948.. Měl přítelkyni která byla v té době těhotná

  10. Rád se připojím k foto Petr Bezruč a ostatní díly. stačí SMS 605 550 676

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..