Historie Dolu Jan Šverma v Ostravě (II. část)

Na počátku 20. století, kdy pokračoval rozvoj uhelného hornictví (Důl Ignát v té době překročil roční těžbu 300 000 tun), rozhodla se společnost Marie – Anna (s ohledem na neúspěch při hloubení jam Bedřich) pro rozšíření svého dolového pole a zvýšení těžby založením nového Dolu Odra v katastru obce Přívoz, na pravém břehu řeky Odry, přibližně ve vzdálenosti 1 700 m od Petřkovického mostu směrem proti proudu, jehož přirozená západní hranice (Ignatův skok) navazovala na tehdejší dolové pole Dolu Ignát.

V této části je nutno se zmínit o přejmenování jednotlivých dolů, případně jejich slučování v průběhu provozu. V daném případě název Důl Odra přísluší dvěma sousedním dolům (Důl Odra a bývalý Důl František v Přívoze).

V době neúspěšných pokusů k znovuzprovoznění větrní jámy prodala firma Friedländer v roce 1910 majetek společnosti Marie – Anny firmě Östereichische Berg und Hüttengesellschaft in Wien (dále Báňská a hutní společnost), která neměla zájem na zřízení dolu v zábřežské oblasti.

Na Dole Odra se započalo s těžbou 2. ledna 1910. V letech 1911 – 1913 se důl pomalu rozvíjel, po vypuknutí 1. světové války byl provoz až na udržovací práce zastaven. S těžbou se
znovu započalo v roce 1916 a až do roku 1919 se všeobecně těžilo ručně.

Nový důl byl od svého založení velmi úzce spjat s Dolem Ignát, jak dopravou těžby visutou lanovkou, tak také přívodem stlačeného vzduchu povrchovým potrubím od kompresorů Dolu Ignát. Z těchto a dalších racionálních důvodů došlo v roce 1954 ke spojení obou dolů, které trvalo až do ukončení provozu na Dole Odra jako závodu 3 DJŠ k 1. 6. 1968.

Báňská a hutní společnost vlastnila celý důlní majetek až do roku 1945, kdy byly po osvobození doly Ignát a Odra znárodněny. Důl Ignát byl (na počest Jana Švermy) přejmenován na Důl Jan Šverma.