Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Katastrofa na Nové jámě v Orlové v roce 1919

Katastrofa na Nové jámě v Orlové v roce 1919

2231
0

Nová jáma v Orlové20. května 1919, půl hodiny po poledni, došlo při střílení v předku západní hlavní třídy sloje Kazimír II v pátém patře k výbuchu třaskavých plynů.

Už dříve se zde plyn hromadil zejména ve stropních dutinách, vznikajících spadáváním slabého stropu. Kvůli uvolňování stropu muselo zde být často necháváno i nedorubané uhlí v závalech. Práce ve sloji byla tedy značně nebezpečná, pro vedení závodu ovšem výhodná. Uhelná vrstva zde dosahovala síly tří metrů.

Nezůstalo však jen u jedné exploze. Několik desítek vteřin poté, co si vzduchový náraz stačil vyražením větrních a izolačních dveří uvolnit cestu až do rubání nad třetím patrem a zvířit tam uhelný prach, jen nedostatečné polévaný vodou, následoval druhý, katastrofální výbuch uhelného prachu, asi od některé důlní lampy. Neštěstí si vyžádalo 92 lidských životů a řadu dalších zranění. Jen 32 obětí mohlo být vyvezeno na povrch, protože důlní požár, který dokonal dílo zkázy, si vynutil uzavření celé postižené části dolu.

Třetí exploze plynů, které se nahromadily po nedokonalém uzavření větrní jámy na Veverce pod šachetní uzávěrkou a unikaly tudy na povrch na vzduch, si už naštěstí nevyžádala další oběti. Došlo k ní 26. června. Výbuch vyrazil ústím větrní jámy na povrch, došlo však už jen k hmotným škodám. Teprve následujícího dne se podařilo plameny uhasit a jámu neprodyšně uzavřít, což umožnilo po vyčerpání kyslíku zlikvidovat oheň i v dole.

28. června byla sice opět zahájena omezená těžba, s otevíráním uzavřených částí dolu však bylo možno začít definitivně až od konce března 1920, protože první pokus z počátku února 1920 musel být po několika dnech pro zapaření uhlí opět přerušen. Katastrofa těžce dolehla na osazenstvo dolu. Po zahynuvších hornících zůstalo 56 vdov a 118 sirotků do 14 let věku. Někteří zranění dělníci byli pro sníženou pracovní schopnost přeřazeni na hůře placené práce, část osazenstva byla přechodně umístěna na jiné gutmannovské doly nebo přidělena ke zvláštním pracím (na Nové jámě se tehdy hloubila nová těžní jáma aj.). Omezení těžby a pokles produktivity práce měly nepříznivý vliv na zaměstnanost i na mzdy, životní úroveň horníků byla nižší než před válkou. Důlní katastrofa jako by signalizovala neradostné vyhlídky do příštích let.

[mappress]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..