Dne 16. 9. 1976 v 5.48 hodin byly vyzvány pohotovostní jednotky HBZS k zásahu při požáru v čelbě dovrchní chodby 269 197 ve sloji D nad 7. patrem závodu 2 Dolu Jan Šverma v OKR. Ve stejné době již k zásahu nastupovala první četa z pohotovosti záchranářů ZBZS na tomto dole.
K požáru došlo po trhací práci v kameni, k niž bylo použito trhaviny Gelamon 2 — 161. V době odpalu byla čelba vzdálena od průchodního větrního proudu asi 360 m a k větrání sloužil sací lutnový tah větraček o průměru zčásti 500 mm a zčásti 630 mm s celkem 3 vzduchovými ventilátory. V čelbě bylo zapojeno pomocné větrání.
Při kontrole po trhací práci v 5.30 hodin bylo zjištěno, že v čelbě hoří. Osádka se pokusila o přímý zásah, ale ten byl neúčinný. Ponechali v čelbě zapojené mlžné dělo a ustoupili z předku.
Mezitím byl již informován dispečink dolu (v 5.45 hodin), který vyhlásil ihned poplach pro ZBZS a povolal jednotky z HBZS.
Řízení likvidace havárie se ujal ředitel závodu, dlouholetý dobrovolný záchranář.
V 6.18 hodin již sfáraly do dolu 4 čety záchranářů ZBZS a 2 čety z pohotovosti HBZS. První zásahová četa ze závodu ihned po příchodu do blízkosti čelby zahájila pomocí požární vody proudnicí nejprve vychlazování okolí požáru a po asi 5 minutách se jim podařilo plameny potlačit. Pokračovali pak dále v ochlazování nastřelné horniny a okolí. Oheň byl likvidován.
Bezprostředně po potlačení plamenů byla v čelbě zjištěna koncentrace 4 % metanu, 1,8 % oxidu uhličitého a 0,5 % CO. Vzhledem k sacímu větrání však zplodiny požáru neohrožovaly postupující jednotky. Výdušné větry v průchodních proudech na 6. patro a dále již byly současně prověřovány dalšími jednotkami.
Po likvidaci požáru se koncentrace jednotlivých plynů rychle snižovaly, takže v 7.45 hodin již zde bylo naměřeno pouze 1,2 % metanu, 0,3 % CO2 a nebyly zjištěny ani stopy kysličníku uhelnatého.
Rychlým a dobře organizovaným zásahem v příznivých podmínkách sacího větráni se tak podařilo rychle potlačit hrozící nebezpečí.
Příčinou zapálení metanu byl pravděpodobně odkrytý fukač malé výdajnosti v poruchovém pásmu, z něhož vystupovalo po uhašení požáru 9 % metanu a 3% oxidu uhličitého.
