Práce v jámě prováděla firma Haniel a Lueg z Düsseldorfu, byli při tom Němci, Belgičané a Holanďané, O tuto událost byl tehdy velký zájem v cizině a tak přicházely návštěvy hornických odborníků z okolních zemi, také z Číny, Japonska a Austrálie.
Vrtání provázely mnohé technické a provozní potíže, měnil se průměr vrtání až na 3,73 m. Vrtací práce ve větrní jámě byly ukončeny 17. března 1908 v hloubce 445 metrů pod povrchem.
Nastalo provádění asanačních prací, sestavení a spuštění nového pláště jámového stvolu, tvořeného tybinky, za který se spustilo 2 947 metrických centů cementu a 990 q písku k utěsnění spodní části jámy v délce 101 m.
V době neúspěšných posledních pokusů o záchranu větrní jámy Bedřich přišla zpráva, že německá firma Friedländer prodala majetek těžařstva Maria Anna v Ostravě rakouské firmě, neboť byl vyčerpán celý kapitál, který mělo těžařstvo k dispozici pro výstavbu nového závodu. Následovaly odklizovací práce a uzavření areálu Dolu Bedřich, protože nová Báňská a hutní společnost neměla zájem, aby byl v zábřežské oblasti zřízen nový uhelný důl.
Čerpací pokus
Od roku 1952 ing. Jan Pišta, báňský odborník ostravsko-karvinského revíru, navrhoval, aby uzavřené těžní jámy Bedřich bylo použito jako širokoprofilového vrtu k čerpacímu pokusu pro zjištění vodních a plynových poměrů, k možnosti rozvoje hornických prací na Dole Hlubina – Jeremenko, tj. k uhelným zásobám vázaných detritem
K realizaci došlo po schválení a přípravných pracích ve druhé polovině roku 1958.
Je nutno říci, že ostravští báňští odborníci tehdy tvořili dvě protichůdné skupiny, které měly různé názory na uvedený problém. Zejména se jednalo o původu vody a plynu v detritu, způsobu odvodňování detritu a vůbec o možnosti jeho odvodnění a jeho účelnosti.
Čerpací pokus a poznatky trvaly od poloviny roku 1958 až do listopadu 1960, přičemž bylo vyčerpáno 88 635 m3 vody.
Čerpací pokus prokázal kromě ekonomických přínosů vzniklých zabráněním výstavby velkozávodu na zpracování dehtu v prostoru u jámy Bedřich, neboť do té doby nebylo známo, že tento terén má komunikaci s vodárenským prameništěm Ostravy, které by tak bylo zamořeno chemickými zplodinami.
Prokázalo se, že v celém rozsáhlém detritovém souvrství v bedřišském výmolu je napjatý stav vody a že tlaková hladina má úroveň +95 až +108 m nad Jaderským mořem. Na vrstevnici -200 m má voda tlak 30 atm, na vrstevnici -300 m tlak 40 atm. Lineární zvyšování přítoků je od úrovně tlakové hladiny o 88 l/min na každých 10 m hloubky.
