Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Průval z pestrých vrstev na Dole Doubrava

Průval z pestrých vrstev na Dole Doubrava

1338
0

Ve středu dne 4. 4. 1984 ve 2.00 hod. v noci došlo na Dole Doubrava v OKR při ražení těžební základny v 39. sloji kombajnem AM 50 dovrchně s úklonem do 12° v blízkosti pestrých vrstev situovaných v nadloží v čelbě raženého díla k prolomení stropu a k průvalu vody s počáteční vydatností až 6 m3 za min. Díky předchozím preventivním opatřením nedošlo k postižení osádky.

Úvodem

Pestré vrstvy jsou v OKR známy jako zvodnělý kolektor, z nichž při ražbách dochází k nevelkým (200 až 300 l/min), mnohdy dlouhodobým přítokům vody. Do té doby nebyl v OKR zaznamenán případ, že by z pestrých vrstev došlo k náhlým nebo nebezpečným přítokům vod, které by ohrozily bezpečnost pracujících nebo provozu. Přítoky vod sice působí některé technické potíže při ražbách a snižují kulturu práce, jsou však zvládnuty běžnými prostředky.

Zajištění

V době průvalu vody byla čelba ražené těžební základny v 39. sloji, která má v této oblasti mohutnost 2,8 až 7,8 m, ve staničení 435 m a byla vyztužena ocelovými oblouky při hustotě budování 0,5 m. Od započetí ražby byly z čelby prováděny zajišťovací vrty.

Ve staničení 335 m byla zhotovena vrtná komora, z níž byl vrtán 105 m dlouhý vrt souběžně s osou díla s úklonem 15° dovrchně. Vrt byl napojen na degazační potrubí. Přítok vody byl minimální. Tímto vrtem byla čelba zajištěna až do staničení 420 m. Další vrtná komora byla zřízena ve staničení 395 m. Z této komory byl obdobným způsobem vyvrtán vrt o délce 65 m. Ten zachytil pestré vrstvy a přítok vody 250 l/min. Po zachycení přítoku vody do potrubí byl vrt prodloužen na 70 m. Hydrostatický tlak vody z tohoto vrtu byl 0,2 MPa. Tímto vrtem byla čelba ražby jištěna do staničení 460 m.

V rámci protiotřesové prevence byly jednou za 24 hodiny vrtány v čelbě dva vrty v uhlí o průměru 125 mm a délce 20 m. Tyto vrty byly vlhké a nevykazovaly přítok vody.

Průval

V noční směně 4. 4. 1984 ve 2.00 hod. realizovala osádka čelby vrty k protiotřesové prevenci, když došlo ke stropní ráně a vyvržení části nadloží o kubatuře asi 1 m3 s následným průvalem vody, který jako vodopád vytékal ze stropu.

Počáteční vydatnost průvalu vody asi 6 m3/min postupně klesala a ustálila se na 4 m3 za min. Stropní výlom se v dalších dnech zvětšil až na výšku 10 m.

Voda z těžební základny stékala po úklonu do šibíku a jím na 10. patro. V první průvalové vlně padající voda zamezila dovrchní proudění větrů v šibíku, čímž došlo k zaplynování čelby raženého díla a ochozu šibíku.

V následujících dnech byla průvalová voda zachycena přepadní dřevěnou hrázkou a svedena do odpadního potrubí zaústěného do přehrady.

Závěr

K průvalu vody došlo prokazatelně z masívu pestrých vrstev v nadloží raženého díla. Toto těleso má průlinčitou propustnost kombinovanou se složitou propustností puklinovou, podmíněnou nepravidelnou soustavou větších a menších puklin. Převážná část vody tohoto vodního kolektoru je akumulována v puklinách. Do 30. 8. 1984 vyteklo z pestrých vrstev asi 100 000 m3 vody o salinitě 40 g/l. Podle výsledků chemických rozborů šlo o vodu původem z karbonu s příměsí vody ze stařin.

Po havárii byly odstraněny následky průvalu, odstraněno zanesení základny uhelnou drtí a byly obnoveny zanesené jímky. Vyvrtány byly další zajišťovací vrty. Výlom byl zaplněn sádrou. Další ražba důlního pokračovala za zvýšené opatrnosti při dalším zabezpečení sítí zajišťovacích vrtů.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..