Nová jáma byla vyhloubena v roce 1962 na konečnou hloubku 147 m (jámová tůň).
Souřadnice středu jámy : Y = 546.678,32 X = 1,086.542,25 Z = 674,29
Pod úrovní III. patra byla vyražena jímka, která byla s patrem propojena dvěma komíny – čerpací stanice.
Jáma měla světlý průměr 3,5 m, výztuž byla betonová, výstroj železná. Měla dvojčinné těžní zařízení pro jednoetážové těžní klece na jeden vůz 0,64 m3 a byla jámou vtažnou. Těžní věž byla ocelová, vysoká 21 m. Narážení se provádělo pomocí sklápěcích můstků. Vedení klecí boční, průvodnice dřevěné. Jáma umožňovala těžbu 80 kt/rok.
Výstroj jámy byla železná se dvěma těžními zátyněmi, lezným oddělením, kabelovým roštem a roštem pro upevnění vodního a vzduchového potrubí. Na I. patře je jáma nad zatopenou částí zakryta povalem z ocelového plechu. Důlní vody vytékají štolou Josef (úroveň I. patra) na povrch. Nadmořské výšky horizontů – kolej, systém Jadranský :
Povrch + 674,29 m. n.m
1. patro + 613,48 m n. m. – úroveň štoly Josef
2. patro + 585,55 m. n. m.
3. patro + 535,03 m. n.m.
Jímka + 527 m n. m.
Jáma byla vyhloubena v komplexu devonských hornin hornoměstského rudního revíru, tj. v keratofyrech s vložkami sericitických břidlic a keratofyrových tufů.
Podle plánu zajištění, schváleného OBÚ Brno ze dne 10. 7. 1970 č. j. 2295/70, byla Nová jáma po úroveň štoly Josef uvedena do mokré konzervace. Ústí jámy bylo uzavřeno dvěma uzamčenými poklopy, šachetní budova je uzavřena a znepřístupněna. Těžní věž byla později demontována. Zajištění bylo prováděno v roce 1971.
Po r. 1990 se přistoupilo k opětovnému zajištění, jáma byla zasypána v celém profilu. Těžní věž byla demontována v r. 1994 a následně byl vybudován ohlubňový poval.
