Úvod Dějiny hornictví Historie Otvírka ložiska a průzkumné práce na Dole Tisová

Otvírka ložiska a průzkumné práce na Dole Tisová

406
0
dul-tisova

Nový zájem na otvírku ložiska přichází v roce 1950. Bylo provedeno základní geologicko – archivní zhodnocení ložiska bývalým národním podnikem Západočeské rudné doly v Dubí u Teplic. V roce 1951 bylo započato se zmáhacími pracemi starých štol a jámy Helena a s ražbou překopu Nový Adam. Mimo to bylo za účelem zjištění rozsahu zrudnění v celé oblasti započato s vrtným průzkumem z povrchu. Průzkum realizoval bývalý národní podnik Severočeský rudný průzkum v Teplicích. Vrtný průzkum byl prováděn v síti 150 x 150 m.

V roce 1954 byl utvořen národní podnik Západočeské rudné doly v Tisové u Kraslic. Současně byly zahájeny geologicko – průzkumné práce v podzemí, konkrétně na patrech v úrovních -42 m, -92 m, -115 m a -150 m od ohlubně jámy Helena. Později byla jáma Helena prohloubena na úroveň -250 m a rozraženo patro v úrovni -200 m od ohlubně. Výsledky vrtného průzkumu byly vyhodnoceny výpočtem zásob, který byl zpracován metodou mnohoúhelníků (Boldyrev), se stavem k 1. 1. 1956. Ložiskové polohy byly předpokládány jako separátní mnohoúhelníkové bloky, reprezentující zóny vlivu jednotlivých nálezných vrtů. Ložisko se tak rozpadlo na velké množství vzájemně nepropojitelných mnohoúhelníků. Bloky zásob neměly logický tvar, vůbec nebylo přihlédnuto ke geologicko – ložiskové situaci celého regionu. Navíc byl celý výpočet zásob zpracován s předpokladem, že všechny, průzkumné vrty jsou svislé. Když bylo krátce před ukončením průzkumu několik posledních vrtů inklinometricky proměřeno, bylo zjištěno jejich značné zakřivení. Protože však v té době byla už většina vrtů zlikvidována, bylo rozhodnuto sestrojit na základě údajů ze sedmi proměřených vrtů křivku průměrného zakřivení. Tato křivka pak byla použita pro konstrukci (teoretického) zakřivení těch vrtů, které nebyly inklinometricky proměřeny. Po této úpravě konstrukce průběhu vrtů byl zpracován nový výpočet zásob se stavem k 1. 7. 1957. I když uvedený způsob byl zřejmě jedinou přijatelnou možností, jak vliv zakřivení vrtů ve výpočtu zásob nějakým způsobem zohlednit, nelze říci, že by toto řešení odpovídalo skutečnosti, jak se později také ukázalo při báňské otvírce některých bloků. Vzhledem ke geologické složitosti širší ložiskové oblasti, charakteru mineralizace, řídké průzkumné síti a zvláště neznámému zakřivení vrtů, nebylo vždy možné provést korelaci rudních poloh zjištěných ve vrtech. Účelem tohoto průzkumu mělo být ověření hloubkového dosahu a plošného rozsahu zrudnění, kvality zrudnění a počtu ložiskových poloh. Je nutno konstatovat, že plánovaný účel průzkumu se zcela naplnit nepodařil.

V roce 1958 byl byl n.p. Západočeské rudné doly zrušen a ložisko bylo přičleněno k národnímu podniku Rudné doly Příbram. Ve stejném roce byl výpočet zásob Severočeského rudného průzkumu zrušen. Protože v té době byla již podstatná část bilančních bloků ověřených vrtným průzkumem ověřena i hornickými pracemi, byl zpracován nový výpočet zásob za použití podkladů ze všech provedených vrtných i báňských práci (vrtných práci SRP, báňských i vrtných práci ZRD a RD Příbram).

Tento nový výpočet byl zpracován k 1. 10. 1958 opět metodou mnohoúhelníků. Byly vyčísleny zásoby v kategoriích B, C1 a C2. Výpočet byl schválen Komisí pro klasifikaci zásob v roce 1960. Těžba ložiska byla zahájena v roce 1959.

V období 1967 – 1969 prováděla Geoindustria Praha, závod Stříbro vrtný geologický průzkum z povrchu v etapě vyhledávací. V první fázi realizace průzkumu byly vrtány vrty v předpolí bloků těžených Rudnými doly v liniích jejich pravděpodobného pokračování a směrovány do předpokládaných os rudních poloh. V další fázi bylo řešeno ohraničení rudních poloh. Na základě výsledků průzkumu byl zpracován operativní výpočet zásob se stavem k 15. 5. 1969 a celá akce byla ukončena závěrečnou zprávou a výpočtem zásob k 31. 3. 1972. Oba tyto výpočty byly zpracovány metodou geologických bloků. Ohraničení bloků bylo provedeno s ohledem na čočkovité tvary ložiskových poloh, známých na základě zkušenosti z těžby. Okraje bloků byly extrapolovány na poloviční vzdálenost mezi pozitivním a negativním vrtem.

V případě, že šlo o okrajové vrty, byla extrapolace provedena na vzdálenost 60, za poslední pozitivní vrt.

Výpočet zásob byl zpracován ve dvou etapách. Nejprve jako alternativní výpočet při různých mezních obsazích Cu. Účelem bylo získat závislost mezi mezním obsahem, průměrným obsahem a množstvím zásob. Na základě tohoto alternativního výpočtu byly stanoveny v jednotlivých vrtech ložiskové polohy pro konečný výpočet. Numerická část výpočtu byla zpracována na počítači MINSK – 22. Výsledky výpočtu byly dodatečně upraveny podle připomínek oponenta v tom smyslu, že plochy všech bloků byly zmenšeny o 25 %, vzhledem k čočkovitému vývoji zrudnění.

Na základě výsledků vyhledávací etapy průzkumu byl Geoindustrii Praha v roce 1970 zpracován projekt předběžného průzkumu s cílem báňské otvírky zásob ověřených vrtnými pracemi z povrchu v rámci vyhledávacího průzkumu. Nositelem realizace předběžného průzkumu se stala těžební organizace, t.j. Rudné doly n. p. Příbram, závod Stannum Horní Slavkov.

Předběžný průzkum byl realizován od roku 1971 původně současně s těžbou ložiska. V listopadu 1973 byla však těžba ložiska zastavena a dále byly prováděny pouze práce průzkumné. Po několika změnách projektu, rozdělení úkolu na dvě fáze a etapové zprávě byla 1. fáze průzkumných prací ukončena závěrečnou zprávou k 31. 12. 1985.

Začátkem roku 1986 byl zpracován projekt 2. fáze průzkumu. Realizace druhé fáze byla zahájena v listopadu 1986. Pro časovou náročnost při realizaci, byly během schvalovacího řízení z projektu vypuštěny práce plánované pro dořešení zásob v severní ložiskové zóně.

Realizaci předběžného průzkumu byla tedy dořešena střední a jižní ložisková zóna do stadia prozkoumanosti zásob odpovídající kategorii C1. Severní ložisková zóna zůstala zatím neřešena. Předběžný průzkum byl ukončen závěrečnou zprávou a výpočtem zásob se stavem k 1. 7. 1989.

Koncem roku 1989 byl zpracován projekt podrobného průzkumu ložiska. Ten navazoval na výsledky předběžného průzkumu a navíc se zabýval i řešením severní ložiskové zóny, která byla z předběžného průzkumu vypuštěna. Ovšem vzhledem ke změněné situaci v surovinové politice státu a postupnému zahájení útlumu rudného hornictví, byl tento projekt sice ještě předložen ke schválení, ale schvalován již nebyl. Na ložisku byly postupně zahájeny likvidační práce, ukončené uvedením ložiska do mokré konzervace v roce 1992.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..