Úvod Dějiny hornictví Historie Vývoj hornictví cínových ložisek ve Slavkovském lese ve 13. až 17. století

Vývoj hornictví cínových ložisek ve Slavkovském lese ve 13. až 17. století

513
0

Počátky dolování cínu ve Slavkovském lese tvoři rýžování náplavů a rozsypů v polovině 2. tisíciletí před Kristem, s intenzivnějším intervalem v 9. – 10. století našeho letopočtu, kdy je doložen export cínu z tohoto regionu na západoevropská a východoevropská tržiště. Od 13. století intenzita těžby vzrůstala po přechodu na dobývání primárních ložisek hlubinnými pracemi. Střediskem důlních práci se staly Krásno a Horní Slavkov, povýšené v letech 1355 a 1356 na horní města. K hlavnímu rozvoji báňských prací dochází od přelomu 15. a 16. století, zejména po otvírce Hubského pně v roce 1516. Současně bylo v okolí Horního Slavkova dobýváno i pásmo několika stříbrorudných žil, což vedlo ke zřízení slavkovské mincovny a její činnosti v letech 1526-1527. K podpoře hornictví byly držitelem důlních terénů Janem Pluhem z Rabštejna vydány dva horní řády, a to v roce 1507 pro stříbrné doly a v roce 1509 pro cínové podniky. Kromě Horního Slavkova a Krásna se důlní práce děly na žilnících a cínových žilách na řadě míst Slavkovského lesa, zejména u Čisté, Pramenů a Smrkovce. Intenzita báňských práci se ve 30. – 40. letech 16. století neustále stupňovala, s roční průměrnou produkci cínu 400 – 500 tun. Hlavní práce se v té době soustředily na Hubský a Schnödův peň a na exploataci několika dalších žilníků ve Slavkovském lese a pásem cínových žil. Jejich nepřetržitý průběh byl umožněn zajištěním stálého odbytu cínu ze Slavkovského lesa, jehož dodávky byly předem zálohovány řadou jihoněmeckých velkoobchodníků s kovy. Cín z této oblasti pro svou kvalitu a cenu ovládl v první polovině 16. století západoevropské trhy, z nichž na několik desetiletí konkurenčně vytlačil tradiční cínové oblasti v anglickém Devonu a Cornwallu.

Trvalý vzestup těžby cínových rud ve Slavkovském lese byl ohrožen v letech 1546 – 1547 v období tzv. Šmalkaldské války a během pokusu o zavedení královského monopolu na cín v letech 1550 – 1555. Těmito událostmi byly přerušeny obchodní kontakty se zahraničím a intenzita báňských práci se podstatně snížila. Pokusem je opět podnítit, bylo v roce 1547 povýšení Horního Slavkova a Krásna na svobodná horní města a v roce 1551 přiznáním městského statutu Čisté. Když v roce 1548 byl zjištěn Schnödův peň, těžební činnost opět vzrůstala. V 60. letech 16. století však postihla oba hlavní revíry řada nepříznivých okolností s negativním vlivem na důlní práce. Odbytové možnosti cínu do zahraničí se značně zhoršily po zahájení občanské války ve Francii v roce 1562 a osvobozeneckém boji Nizozemí proti Španělsku počínaje rokem 1567. Toho roku postihla Horní Slavkov i živelná pohroma – požár, jemuž podlehlo 200 obytných domů a řada veřejných staveb. Roku 1568 došlo k velkému závalu na Hubském pni a krátce poté i na Schnödově pni. Průběh důlních prací nadto od roku 1562 začala komplikovat silná drahotní vlna životních a provozních potřeb, v dalších desetiletích s trvale stoupající tendencí. Řada důlních podniků na Hubu, Schnödu i na dalších lokalitách musela proto požádat královskou českou komoru (v té době nejvyšší hospodářský úřad v zemi) o finanční úlevy a podpory, zejména na ražení dědičných štol – Schnödova ražena od roku 1536 a Pluhova otevřená v roce 1539, která v roce 1587 dostihla Hubský a v roce 1592 i Schnödův peň. Stala se hlavním revírním dílem a do 17. století dosáhla celkovou délku 5,93 km.

V závěrečných desetiletích 16. a během 17. století se intenzita důlních prací stále snižovala, zvláště po řadě velkých závalů na Hubu v roce 1603 a 1620. V roce 1625 na Hubském pni pracovalo již jen 55 horníků a 9 důlních dozorců, v Čisté byly práce v roce 1630 na delší dobu přerušeny. Teprve od 60. let 17. století se udály pokusy státní (královské) správy o obnovu báňských práci, zejména podporou hloubení nové vodotěžní jámy počínaje rokem 1669, aby odvodněním mohly být dobývány hlouběji uložené zrudněné partie Hubského pně. Na přelomu 17. a 18. století byly obnoveny důlní práce i v Čisté a na dalších místech Slavkovského lesa.

Ve 13. – 15. století a v průběhu 1. poloviny 16. století byla objevená hlavní žilná a žilníková cínová ložiska intenzivně exploatována. Současně byly objeveny i stříbrorudné žily v blízkosti Horního Slavkova a v prvních desetiletích 16. století aktivně dobývány. Zprvu byly dobývány kasiteritové rudy s obsahem 8,5 – 10 % Sn, v průběhu dalších let v průměru 1,5 – 2 %, od druhé poloviny 16. století jakost rud klesala na 0,5 – 0,7 % a na přelomu 17. a 18. století těžené rudy vykazovaly obsah již jen 0,5 – 0,2 % Sn.

1
2
3
4

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..