Úvod Doly a revíry Březohorský rudní revír Dosažení svislé hloubky 1000 m na Dole Vojtěch na Březových Horách

Dosažení svislé hloubky 1000 m na Dole Vojtěch na Březových Horách

719
0

V 60. i 70. letech 19. století se intenzivně pokračovalo v hloubení Vojtěšského dolu. Roku 1869 byl důl již hluboký 800 m, v roce 1872 900 m a 8. května 1875 dosáhl tento důl jako první na světě svislé hloubky 1 000 m od ohlubně jámy.

Při dosažení světového primátu ve svislé hloubce dolu pracovalo na příbramském horním závodě 4 425 dělníků. Těžba v tomto roce dosáhla výše 200 000 tun. V provozu byly tehdy tyto doly: důl Vojtěšský, hluboký 1 000 m; Anenský – 783,5 m; Prokopský – 757,2 m, Mariánský – 921,4 m; Ševčínský -431 m; v blízkém okolí Březových Hor pak byly v provozu tyto doly:Lilka – 369,5 m, Ferdinandka – 559,3 m; Sádek – 258 m; Květná – 210,5 m; Svatá Hora – 175 m; Kozičín – 103,5 m; Drkolnov – 425,2 m a Štěpánka (důl Bohutín 2) – 455,4 m.

V tomto roce byly také březohorské doly nejhlubšími doly na světě. Většina tehdy provozovaných dolů v Německu, ve Francii, v Rušku a i v Severní Americe těžila v hloubkách od 300 m do 800 m.

Dosažení 1 000 m svislé hloubky na dole Vojtěch bylo v Příbrami i na Březových Horách náležitě oslaveno. Oslavy se konaly ve dnech 12. až 15. září 1875 a měly ryze německý ráz. Většina projevů při těchto oslavách byla přednášena německy, řády a vyznamenání za skvělý technický čin obdrželi jen vysocí úředníci, z nichž někteří do dolu nikdy nesjeli.

Ti, kteří dosáhli světového prvenství, vytvářeli při oslavách pouze stafáž. Obdrželi po jednom stříbrném zlatníku a po velké parádě se vrátili zpět ke své těžké každodenní práci a v přízemních hornických chalupách zůstala dál velká bída a nemoci z podvýživy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..