Úvod Doly a revíry RD Příbram Vývoj těžby na ložisku Harrachov

Vývoj těžby na ložisku Harrachov

477
0

K 1. 4. 1958 bylo ložisko Severočeským rudným průzkumem předáno těžební organizaci, kterou v té době byly Rudné doly Jeseník, závod Horní Vernéřovice. Již v období průzkumu, v roce 1957, však probíhala v úrovní štolového patra těžba barytu, kterou prováděly Východočeské rudné doly, býv. n. p.

K 1. 4. 1958 bylo na ložisku ověřeno 423,585 tis. t zásob kategorie C1B o průměrných obsazích 23,11 % CaF2, 56,37 % BaSO4 a 1,57 % Pb, dále pak 148,585 tis. t zásob kategorie C2B (bez udání kvalit) a 11,053 tis. t zásob kategorie C1N o obsazích 38,70 % CaF2, 28,76 % BaS04 a 1,42 % Pb. Celkové náklady na provedený průzkum byly 4 890 029,77 Kčs, což znamenalo náklady na ověření 1 t zásob C1 C2 (C1 + 1/2 C2) 9,61 Kčs/t zásob, v závěrečné zprávě k 1. 7. 1956 byly uvedeny náklady na ověření 1 t zásob 32,95 Kčs.

V roce 1958 převzaly ložisko Rudné doly Jeseník, závod Horní Vernéřovice, které později předaly ložisko Rudným dolům Příbram, závodu Kutná Hora. Od roku 1961 převzaly ložisko Rudné doly Příbram, závod Sobědruhy, které prováděly na ložisku těžbu do současnosti. Ložisko je chráněno dobývacím prostorem, stanoveným v roce 1961 a rozšířeným v roce 1975, viz obr.1.

Obr. 1 DP Harrachov

Údaje o výši těžby v letech 1957 – 1960 nejsou v současné době k dispozici. Těžbu od roku 1961 přehledně zobrazuje obr. č. 2, podíl těžby z ložiska Harrachov na celkové těžbě závodu Sobědruhy (nyní závod Teplice) pak zobrazuje obr. č. 3. V období let 1961 – 1991 bylo na ložisku celkem vytěženo 381 086 tis. tun rubaniny barytového, smíšeného a fluoritového typu. Toto množství reprezentuje 21,1 % z celkové těžby závodu od roku 1951 do roku 1991.

Obr. 2 Těžba od r. 1961 na ložisku Harrachov

V prvních letech těžby na ložisku byly využívány dvě dobývací metody: skládková a výstupková s vlastní základkou. Přesto, že tyto dobývací metody byly v různých modifikacích používány i na ostatních těžených fluoritových ložiskách v Československu, na ložisku Harrachov se příliš neosvědčily.

Obr. 3 Podíl těžby z ložiska Harrachov na celkové těžbě závodu Sobědruhy

Hlavním důvodem neúspěšnosti použití výše uvedených dobývacích metod byly velice složité báňsko-geologické podmínky. Žíla Oldřich, kde zejména těžba probíhala, je doprovázena výraznou směrnou poruchou a silně rozrušenými horninami. Takto postižené horniny jsou velice náchylné k zavalování a prakticky žádnou dobývku se nepodařilo dotěžit bez větších či menších problémů. Velice často docházelo k závalům, které znemožnily v těžbě pokračovat.

V rámci výzkumu účinnějších dobývacích metod proto byla na ložisku vyzkoušena nová dobývací metoda – sestupné plástvování na zával. Při této metodě práce, na rozdíl od klasických metod, probíhají od horní patrové chodby ke spodní pod uměle vyvolávaným závalem. Metoda se na ložisku osvědčila a umožnila těžit i zásoby, klasickými metodami nevytěžitelné. Velkými klady této dobývací metody jsou takřka stoprocentní výrubnost a nízké znečištění, což oboje snižuje nákladovost těžby.

V podstatně menší míře byly na ložisku využívány i další dobývací metody. Jednou z nich byla výstupková metoda s cizí základkou, používaná v j. křídle p. – 150 m na žíle Křemenný val. V této části ložiska mezi patry – 150 m a – 200 m pak byla v úseku největších mocností (do 17,5 m), kde fluorit-galenitová mineralizace tvořila paralelní, kulisovitě rozmístěná tělesa v ploše žíly, byla žíla v plné mocnosti těžena metodou otevřené komory. Její princip spočíval ve vyražení středového

a dvou okrajových komínů. Z okrajových komínů pak byly směrem ke středovému komínu vyraženy v každém křídle bloku tři mezipatrové chodbice. V místě středového komína pak byla vyražena štěrbina na plnou mocnost žíly a v šířce komína, která sloužila jako volná prostora pro první odstřely. Od vrchních chodbic pak byly vrtány v intervalu cca 1,5 m vrtné vějíře na předpokládanou mocnost žíly směrem od středového komína do křídel bloku. Na jednotlivých vrtných vějířích pak byly prováděny trhací práce tak, že vyrubaná prostora měla tvar plochého trychtýře. Současně s prováděním trhacích prací byla na spodním patře odtěžována rubanina odtěžovacími překopy, vyraženými ze směrné chodby.

Tato dobývací metoda byla vzdáleně podobná metodě „mlýnkování“, používané koncem padesátých let na ložisku Moldava. Na Harrachově umožnila tato metoda vytěžit část žíly Křemenný val v plné mocnosti a s minimálním znečištěním.

V počátcích byly na ložisku předmětem těžby zejména bloky barytového typu. Hlavním využitím harrachovského barytu byla uhelná prádla – úprava uhlí. Pro tento účel byla na Harrachově vybudována drtící a homogenizační linka a barytový produkt byl z Harrachova expedován přímo odběratelům. Postupně se podíl barytové (případně fluorit-barytové) těžby pro úpravny uhlí snižoval, což bylo dáno jednak snižováním produkovaného tříděného uhlí, přechodem úpraven uhlí na suspenzi s podílem magnetitu a v neposlední míře pak značně nestejnoměrnou kvalitou barytového produktu, produkovaného z ložiska Harrachov. Na ložisku se postupně zvyšoval podíl těžby zásob fluoritového typu s nízkým podílem barytu, který byl vhodný jak pro výrobu fluoritového koncentrátu, tak pro výrobu galenitového koncentrátu s podílem stříbra. Již jen v malé míře byly těženy zásoby fluorit-barytového typu jednak pro výrobu zatěžkávadel, jednak pro zpracování na úpravně v Sobědruhách.

V rámci otvírky a těžby byly poprvé na československých fluoritových ložiskách použity některé postupy právě na Harrachově. Jsou to:

– zavedení dobývací metody „sestupné plástvování na zával“ (nyní je tato metoda využívána také na Běstvině jako jediná dobývací metoda, dále je zavedena na Moldavě a na Jílovém)

– poprvé v rámci fluoritových ložisek byla využita ražba komínů razící plošinou (Alimak a RP) mimo žílu s ověřováním vývoje překopu z komína

– poprvé na fluoritových ložiskách v Československu byl vyražen 100 m vysoký komín, ražený přímo v žíle

– poprvé na fluoritových ložiskách v Československu byl byl vyražen razící plošinou komín v žíle a pod zvoleným úklonem.

Od roku 1961, kdy byl provoz Harrachov začleněn jako součást R“ Příbram, závod Sobědruhy, se postupně na provoze vystřídali tito technici, pověření řízení provozu:

Vostatek Otto před rokem 1961
Mucha Josef do r. 1969
Rittig Alois 1969 – 1971
Holeček Karel 1971 – 1971
Svárovský Jiří 1971 – 1976
ing. Mlejnek Jiří 1977 – 1982
Jirotka Jiří 1982 – 1982
ing. Michálko Michal 1982 – 1992

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.