Úvod Doly a revíry RD Příbram Průzkumné a otvírkové práce na ložisku Vrančice – Radětice

Průzkumné a otvírkové práce na ložisku Vrančice – Radětice

275
0
Dul-Vrancice

Na ložisku Vrančice byly v historických dobách prováděny četné kutací práce. K novodobému průzkumu vrančického ložiska došlo po 2. světové válce. Prospekce na radioaktivní surovinu byla prováděna JD do r. 1950, a to až do úrovně 2. patra jámy Alexandr. Průzkum byl z pohledu JD negativní a ložisko bylo předáno organizaci Severočeské rudné doly (SRD).

V období 1950 – 1951 bylo SRD vyraženo na 3. patře cca 400 metrů sledných chodeb a v blízkosti jámy Alexandr byl vymezen zrudnělý úsek v délce cca 170 bm. Většina metráže byla vyražena na SZ křídle žíly Pošepný. V JV části, zhruba po 110 bm od jámy Alexandr, se žíla rozmrštila do několika nevýrazných poloh a průzkum byl zastaven. Práce na horizontu 3. patra byly ukončeny. SRD pak pokračovaly v průzkumu pouze na středních a hlubších horizontech.

V roce 1952 předaly SRD lokalitu k dalšímu průzkumu Západočeskému rudnímu průzkumu (ZRP) – později GIP. Průzkum byl ukončen v roce 1965 předložením závěrečné zprávy. Průzkumné práce GIP ověřily bilanční zrudnění na žilách Pošepný, Hofmann, Slavík a Babánek v celkovém množství 615 695 t. Po schválení závěrečné zprávy bylo ložisko v roce 1966 předáno do těžby RD Příbram. Exploatace trvala nepřetržitě až do roku 1976.

V průběhu těžby byly schváleny a realizovány další průzkumné akce, orientující se na ostatní žilné struktury ve vrančickém revíru.

První akce – VP Slivické pásmo probíhala v letech 1971 -1977 na úrovni 8. patra – nové přírůstky však nepřinesla. Další dva průzkumy – „Generální překop 10. patro – I. etapa VP“ a „Průzkumné řešení hloubkového vývoje ložiska etapa VP“ probíhající v rozmezí let 1973 – 1980 se orientovaly do blízkosti žíly Hofmann nadložní. V průběhu těchto VP bylo ověřeno na žíle Hofmann nadl. 43,5 kt zásob v kat. C1B a C2B. V roce 1976 byl schválen další projekt GP – tzv. „Životická anomálie VP“. Průzkumné práce ověřovaly oblast jihovýchodně od žíly Pošepný a probíhaly v úrovni 4. patra. Byly prosledovány dvě nové žilné struktury – žíly Bořický a Urban. Výsledkem celé akce bylo ověření 7 kt zásob na žíle Bořický.

Během těchto akcí bylo proinvestováno cca 40 mil. Kčs. Vzhledem k nevýrazným výsledkům, navíc z důvodu velké vzdálenosti od úvodního díla (jáma Alexandr) a ztížené možnosti exploatace ověřených přírůstků se přistoupilo k přípravě likvidace provozu. Svou roli zde sehrála i nízká cena barevných a drahých kovů (Pb, Zn, Cu, Ag).

Zvýšení limitních cen barevných kovů na období 7. PLP schválené dne 3. 7. 1980 usnesením vlády ČSSR č. 150 situaci podstatně změnilo. Reakcí na tyto nové podmínky byla i „Studie možností rozšíření surovinové základny v okolí ložisek Vrančice, Radětice“. V rámci „Studie“ bylo schváleno několik průzkumných akcí: Žíla Pošepný 2. patro VP, Vrančice JV – 10. patro VP a Vrančice-Radětice (Spojovací překop) VP. Nové přírůstky byly vyhodnoceny pouze v oblasti 2. patra v množství 17,9 kt. Podle závěru technologického výzkumu (surovina není v současné době techn. zpracovatelná) byly zařazeny do kategorie zásob nebilančních.

Po ukončení průzkumných prací prováděných v rámci „Studie“ se přistoupilo k těžbě zbytkových zásob na žíle Pošepný.

Při realizaci přípravných prací – ražba komína KP-42/2 v bloku 4-8-13 ze 4. na 3. patro byly v oblasti 3. patra zjištěny vysoké obsahy Ag. Byl zpracován projekt PoP a provedena první i druhá fáze tohoto úkolu. Úkol však nebyl, vzhledem ke složitým báňsko-geologickým podmínkám, zcela realizován. Další dořešení rozsahu významného Ag zrudnění nebylo pro přijatý útlumový program již uskutečněno.

Zásoby získané tímto projektem (jáma Alexandr – 3. patro, II. fáze, PoP) potvrdily výjimečnou kovnatost ložiska, více než 1.400 g Ag na 1 tunu rudy.

Nové průzkumné práce v blízkém okolí Radětic se začínají provádět od roku 1950 a soustřeďují se především na místa dotčená v minulosti historickými pracemi. Jednalo se o účelové mapování prováděné ÚÚG, později zde pracovala geochemická prospekce (ZRP) a geofyzikální práce a mělké rýhy prováděl Geologický průzkum uranového průmyslu (GPUP). Práce ověřily existenci 4 struktur, z nichž jako nejnadějnější z hlediska existence zrudnění se ukázaly žíly č. 1 a č. 4.

V 70. letech je na zkoumaném území realizován další komplexní průzkum GIP v rámci akcí „Milínsko I“. Pomocí souboru různých povrchových vyhledávacích metod doplněných vrtným průzkumem z povrchu jsou upřesněny nadějné úseky ověřovaných žil. Podle výsledků povrchových prací byl vypracován projekt VP -„Stěžovské pásmo“, který řešil vývoj struktur SI a S2 báňskými pracemi.

V červenci 1970 začaly práce na hloubení jámy, které byly ukončeny v roce 1973. Jako hlavní průzkumný horizont bylo vybráno 8. patro. Byly vyraženy překopy směrem ke strukturám S1 a S2 a po jejich přefárání byla zahájena ražba sledných chodeb. Na základě pozitivních výsledků byl vypracován a schválen další projekt VP -Vertikální vývoj, sledující hloubkový vývoj struktury SI. Průzkum byl ukončen v roce 1981 závěrečnou zprávou a schválením 22,4 kt bilančních zásob.

V roce 1981 začala realizace VP – 3.patro, ověřující pásmo sekundárního nabohacení žíly SI v úrovni 3.patra. Bylo ověřeno pouze 15,2 kt rudy v nebilančním vývoji (neupravitelné tehdejší technologií).

Zároveň s předchozím projektem VP byl schválen a realizován i projekt PoP, sledující rozšíření zásob nad 8. patrem. Průzkumná akce však pouze zpřesnila konturu a kvalitu zásob kat. C1B. Touto akcí skončil průzkum orientovaný pouze na Stěžovské pásmo. Poslední průzkumnou akcí realizovanou na ložisku Radětice byl Sdružený projekt VP a PoP Vrančice-Radětice (Spojovací překop 8.p.). Projekt sledoval ověření žilných pásem mezi ložisky Vrančice a Radětice ražbou spojovacího překopu. V průběhu ražby překopu bylo přefáráno pásmo „Stržený mlýn“, ověřené již povrchovými pracemi. Jeho rozfárání však nepřineslo, z hlediska zásob žádné pozitivní výsledky.

Báňsko-technické podmínky dobývání


Jámy

V rudním revíru Vrančice – Radětice byla vyhloubena tři vertikální úvodní díla: jáma Alexandr, Václav a Radětice.

Jáma Alexandr je v celé délce ražena v obdélníkovém profilu 3,2 x 3,5 m. Celková hloubka jámy včetně volné hloubky je 506,611 m. Z jámy je vyraženo 10. pater. Od ohlubně jámy do 12 m je jáma provedena v monolitické betonové výztuži, zbytek jámy je řešen nosnými železobetonovými věnci a spojen s horninou svorníkovou výztuží. Výstroj jámy je ocelová zla U nosičů. Od 2. do 10. patra je lezné oddělení. V lezním oddělení je umístěno strojní oddělení (potrubí stlačeného vzduchu průměr 150 mm, výtlačné řády o průměru 100 mm, kabel 3 kV, signalizace a telefon.

Jáma Václav je ražena v obdélníkovém profilu 3, 1 m x 3,2 m. Jáma Šest pater. Celková hloubka jámy včetně volné hloubky je 325,45 m. Od 2. patra je jáma znepřístupněna narušením dřevěné výztuže a je průchodná pouze pro vedení vtažných větrů.

Jáma Radětice je ražena v celé délce v obdélníkovém profilu 3, 1 m x 3,3 m. Celková hloubka jámy včetně volné hloubky je 459,314 m. Jáma je rozfárána na 8 horizontech. Výztuž jámy je ze železobetonových věnců. Lezní oddělení včetně žebříků je také z ocelových prvků. V lezním oddělení je umístěno i potrubí stlačeného vzduchu, výtlačný řád, k povrchu větračkový řád, signalizace a telefon.

Horizontální díla

Většina překopů je ražena v profilu 6 – 8 m2. Poza styky jámy s patry jsou rozšířené pro seřadiště vozů, spouštění a uložení materiálu k dalšímu použití.

Většina chodeb je bez výztuže. Rozchod kolejí byl 450 mm, průměrné stoupání 5-7 ‰. Nejvíce je horizontálně rozfárána žíla Pošepný. Jednotlivá patra jsou ve zrudnělých zónách propojena komíny. Komíny jsou raženy v profilu 3 x 1,5 m. Polovina je lezní a polovina těžní oddělení. Průměrný úklon komínů je 80°.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..