Úvod Dějiny hornictví Historie Hornictví v českých zemích (VIII. část)

Hornictví v českých zemích (VIII. část)

922
0

Léta 1945 – 1955

Vývoj hornictví v tomto údobí byl determinován poválečným uspořádáním Evropy a začleněním Československa do sféry vlivu Sovětského svazu. V globálních strategických záměrech sovětského generálního štábu hrál československý průmyslový potenciál významnou roli. Prioritní zájem projevovala sovětská strana o československá ložiska uranu, která mela klíčový význam pro výrobu atomových zbraní. Úkolem komunistických členů exilové vlády bylo docílit, aby pro tento záměr byly vytvořeny vhodné politické předpoklady. Prvým krokem k tomuto cíli bylo znárodnění všech podniků bánského průmyslu dekretem presidenta republiky č.100/1945 Sb. Na jeho základě byly znárodněny veškeré podniky rudného, uhelného, naftového a částečně i nerudného těžebního průmyslu a začleněny do jednotlivých národních podniků těžebního průmyslu, organizovaných převážně na revírním principu. V českých zemích byly zastřešeny jedním národním podnikem vykonávající funkcí generálního ředitelství se sídlem v Praze pod názvem Československé doly, národní podnik.

Generálním ředitelem byl jmenován ing. Svatopluk Rada, jeho náměstky ing. Jaroslav Wurm a ing. Samuel Piltz. Tomuto generálnímu ředitelství byly podřízeny tyto nové ustavené národní podniky:
Severočeské doly, národní podnik Most – ředitel Ing. J. Honl
Falknovské hnědouhelné doly, n. p. – ředitel Ing. Dr. J. Formánek
Západočeské uhelné doly, n. p. Plzeň – ředitel Ing. B. Špachman
Středočeské uhelné a železorudné doly, n. p. Kladno – ředitel Ing. J. Bouška
Východočeské uhelné doly, n. p. Trutnov – ředitel Ing. A. Koula
Příbramské rudné doly, n. p. Příbram – ředitel Ing. Karel Kubín
Jáchymovské doly, n. p. Jáchymov -ředitel Ing. Bohuslav Hegner, náměstkové: Ing. J. Čmelák, Ing. A. Žalud
Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, n. p. Ostrava – ředitel Ing. F. Otásek, náměstek Ing. J. Herel, Ing. Dr. V. Šusta
Rosické a jihomoravské uhelné doly, n. p. Zastávka u Brna -ředitel Ing. František Bambas
Československé naftové závody, n. p. Hodonín – ředitel Ing. J. Bílek, náměstek Ing. J. Stračánek

Analogické uspořádání znárodněného báňského průmyslu bylo i na Slovensku, kde byly založeny tři důlní národní podniky spravované generálním ředitelstvím v Bratislavě.

Údobí let 1945 -1948 bylo ve znamení odstraňování válečných škod v jednotlivých hornických revírech a snahy po dosažení předválečné úrovní produkce rozhodujících surovinových komodit. Lze říci, že se tento poválečný plán obnovy podařilo ve většině revírů splnit a rovněž se podařilo zajistit bezproblémový přechod na nové organizační uspořádání znárodněného báňského a hutního průmyslu.

Tento úspěšný nástup českého hornictví do poválečného údobí byl přerušen politickým vývojem v únoru 1948 a s ním spojeným přechodem na sovětský model řízení národního hospodářství. Již v roce 1948 dochází k další vlně znárodňování, zahrnující i malé těžebny stavebních hmot lokálního významu. Zvláště negativně se projevilo jak v oblasti důlního průmyslu, tak i celé československé ekonomiky, zavedení sovětského modelu řízení národního hospodářství. Znamenalo to ve své podstatě přechod na direktivní způsob řízení národního hospodářství, ve kterém jednotlivé podniky ztratily svoji hospodářskou samostatnost. Ekonomické nástroje tržního hospodářství byly nahrazeny direktivně stanovenými ukazateli plánu. Hospodářské vedení důlních podniků přestalo být zainteresováno na rentabilitě podnikání, a přijalo za své mnohdy nesmyslné stanovené ukazatele plánu. Tento systém vedl k výrazným trendům extenzivního rozvoje hornictví a k ne racionálnímu využívání domácí surovinové základny. Řada významných československých ekonomů a báňských odborníka upozorňovala politické vedení na to, že tento způsob řízení národního hospodářství nevyhovuje dosavadní orientaci a struktuře průmyslu, jeho surovinové základně, a že povede ke značným národohospodářským škodám. Tyto námitky se politické vedení snažilo umlčet a zlomit odpor inteligence. Proto přistoupil Ústřední výbor KSČ k opatřením, které měly za následek organizování procesů s technickou inteligencí, která byla obžalována ze sabotáže, špionáže a celé řady trestních deliktů.

Toto údobí v hornictví bylo poznamenáno celou řadou procesů, v rámci kterých byli přední báňští odbornicí odsouzeni k nejtěžším trestům včetně trestů smrtí. Hornické veřejnosti je znám například ostravský proces, kterým na základě zákona o ochraně republiky č. 231/48 Sb. byly vyneseny dva rozsudky trestu smrtí, dva tresty doživotního žaláře a pět dalších techniků bylo odsouzeno k celkovému trestu ve výši šedesáti let vězení. Důvodem vykonstruovaného obvinění čtyř báňských inženýrů včetně předsedy revírního bánského úřadu JUDr. Ing. V. Žaluda a náměstka ředitele OKD Ing. J. Herela byla důlní neštěstí na dolech Doubrava (1949), Zápotocký (1951) a Barbora (1951). Obdobné procesy probíhaly téměř ve všech revírech s vedoucími pracovníky znárodněných dolů (viz jáchymovský proces, proces s odborníky naftového a plynárenského průmyslu aj.). Tomuto osudu neunikli ani první kapitáni znárodněného báňského průmyslu. Generální ředitel Ing. Svatopluk Rada, který před tím, než jej zatkla státní bezpečnost, si vzal život, i zatčení a odsouzení jeho náměstka Ing. J. Wurma. K temné stránce historie hornictví této doby patří i tisíce obětí na životech a zdraví válečných zajatců a politických vězňů í politicky nespolehlivých osob odsouzených do táborů nucených prací. Tito byli nasazeni na otrockou práci do dolů, kde byli nuceni pracovat mnohdy za nelidských podmínek. Neblahou proslulost v tomto směru si vydobyly vězeňské tábory na Jáchymovsku. Na tyto procesy navazovaly systematicky se opakující politické prověrky a čistky v řadách technické inteligence. Racionální technické uvažování a rozhodován/ se znalostí věci bylo nahrazeno voluntaristickým rozhodováním stranických funkcionářů a slepou vírou v možnosti centrálního plánování. To vše negativné ovlivnilo celkovou úroveň hornictví a předurčilo jeho další vývoj v údobí tzv. výstavby socialismu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..