Úvod Dějiny hornictví Historie Počátky dolování ve stříbrském rudním revíru (II. část)

Počátky dolování ve stříbrském rudním revíru (II. část)

458
0

Vydání samostatného horního pořádku, jako důsledek rozvoje hornických prací, vneslo pořádek také do udělování propůjček, dosud libovolně prováděných perkmistrem a městskou radou, i do odvádění desátku. V polovině 16. století se silně zajímá o stříbrské doly král Ferdinand I. V souvislosti s dodávkami olova do Kutné Hory. Dodávky olova dosud byly nepravidelné a nekryly veškerou potřebu království. Byl to důsledek nesystematické těžby malých návladnictev, která nejen, že neměla dostatečné finanční prostředky, ale ani nebyla schopna exploatovat rudní bohatství ve větším rozsahu pro naprostý nedostatek technického vybavení a hornických zkušeností. 14.1. 1555 vydal král Ferdinand I. dekret, kterým povoluje obnovu dolů. Dědičná štola je ražena po důležité žíle a podchází všechny opuštěné doly. Sledováním hlavní žíly se zaručuje úspěšnost a výnosnost důlních prací. Zájem královské komory na dobývání olověných rud ve Stříbře se projevuje i u dalších podnikatelů. V roce 1558 povoluje král Ferdinand I. hraběti Šlikovi volný prodej vytěžených olověných rud a na dvacet let jej zprošťuje povinnosti odvádět desátek. V archivních pramenech následuje mezera zabírající cca 150 let ( 1565 –1700 ). Pouze z údajů o historii města lze usuzovat o rozvoji hornických prací až do období Bílé hory, resp. třicetileté války. Válečná léta dolehla na město Stříbro obzvláště těžce. Teprve na sklonku 17. století se opět začalo s rekonstrukcí opuštěných a zničených dolů.

Po dlouhé době úpadku dolů opět ožívá hornická činnost. První znovu otevřený důl je Reiche Seegen Gottes v roce 1696, následuje v roce 1700 Fundschacht Allerheiligen. V roce 1717 vydává úřad nejvyššího mincmistra nařízení, kterým se otvírkové práce ve stříbrském rudním revíru podřizují hornímu úřadu slavkovskému. Potvrzuje se, že na vrchu Ronšperku pracuje na otevření nové šachty a na čištění zabořené hluboké štoly. Je celkem pochopitelné, že zkoušky rud ve Stříbře ukázaly nejlepší výsledky, v Jáchymově nejslabší výsledky, ve Slavkově byl zjištěn průměr. Rychlý vývoj událostí vyvolal stavbu nové huti, která byla dokončena v září 1720. Bylo provedeno zkušební tavení a výsledkem zkoušek byl stanoven průměrný obsah dobývaných stříbrných rud ve Stříbře, a to 1 000g/t, a přes 30 % olova. V roce 1730 se opět oživuje hornický provoz na místních dolech. Stoupá počet propůjček, zvláště na kopci Ronšperku na žíle Reiche Seegen Gottes. Podle zprávy z roku 1770 je možno konstatovat, že práce se koncentrují na královskou dědičnou štolu Prokop a doly Jan Baptista a Reiche Seegen Gottes. Tato koncentrace je důsledkem úložních poměrů tehdy známých rudních žil. Podle směrné otvírky, která představuje 1 000 m, patří totiž žíla Reichen Seegen Gottes k nejdelším souvislým žilám celého revíru. Ústí dědičné prokopské štoly, která je centrálním dílem celého revíru na kopci Ronšperku, se nachází těsně na břehu řeky Mže.

Pozn. Publikováno se svolením Karla Neubergera (Hornicko-historický spolek Stříbro)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..