Úvod Dějiny hornictví Historie Počátky dolování ve stříbrském rudním revíru (IV. část)

Počátky dolování ve stříbrském rudním revíru (IV. část)

633
0

V roce 1836 byla povolena českým guberniem stavba nové huti, kterou postavil H. W. Köhler za cenu 7 464 zlatých. Shluk kolem událostí 1848 se do určité míry projevil i na stříbrském dolování a to snížením počtu zaměstnanců. Reorganizace horních úřadů se projevila k 14.3. 1850, kdy byl horní soud ve Stříbře změněn na báňské hejtmanství, které bylo hned v roce 1855 přeloženo do Plzně a ve Stříbře byl ponechán pouze horní komisariát a i ten byl v roce 1857 zrušen.

1. srpna 1855je zřízen ve Stříbře báňský komisariát, jeho činnost je ukončena v roce 1872. V rámci reorganizace rakouské státní správy po roce 1868 jsou nově organizovány i báňské úřady.

31.7. 1872 začal ve Stříbře pracovat revírní báňský úřad. Prvním revírním úředníkem byl vrchní báňský komisař Auerhann.

Druhá polovina 19. století přináší opět koncentraci důlních prací na menší počet dolů. Údaj z roku 1862 hovoří již jen o 7 dolech zaměstnávajících 500 havířů. Roku 1863 rakouský báňský erár prodává královskou dědičnou štolu Prokop kvůli neshodám s ostatními těžařstvy třem těžařstvům (Johan Baptist, Reichen Seegen Gottes a Langezug-Frischglück) za cenu 16 800 rakouských zlatých. Stříbrský rudní revír je nadále silně lukrativní pro podnikavé zájemce. Během doby byla prodána řada propůjček a zahájena řada kutacích prací, jejichž výsledkem bylo v roce 1864 objevení silně stříbronosných galenitových žil mezi obcemi Kšice a Unehle. Těžařstvo Marie Pomocnice vyhloubilo jámu sv. Prokopa. Kromě naražení žíly Prokop byly práce prováděny i na dalších třech bezvýznamných nepojmenovaných žilách. V letech 1866 – 1872 bylo vytěženo cca 13 000 q rudy.

Nejrozsáhlejší těžba zde probíhala do roku 1872 při roční těžbě 3120 kg Pb a 480 kg Ag. Žíla Prokop dosahuje mocnosti až 70 cm. Příčinou uzavření dolu byly přítoky vod do díla a doprava rud do hutí v Praze nebo Příbrami. Velké náklady si vyžádala i doprava uhlí z Heřmanovy Huti. Roku 1900 byl důl definitivně opuštěn, majitel společnost Société anonyme des Mines de zinc et de plomb de Boheme předisponoval strojní zařízení do Stříbra.

V 60. a 70. létech 19. století byl provoz soustřeďován na stále menší počet dolů. Investiční záměry se soustředily do modernizace úpravnického a hutnického zařízení. V této době jsou v provozu jen doly Reiche Seegen Gottes, Frischglück a Langenzug. V roce 1867 je opuštěn důl Nový Prokop a v roce 1877 důl Všech svatých. Na všech dolech, které zůstaly v provozu, byly instalovány nové moderní parní stroje, staví se nové pochverky, provádí se rozsáhlá stavba úpraven. V roce 1873 je dokončena stavba nové huti. V roce 1870 ve Stříbře pracovalo 360 horníků při produkci 17 000 centýřů olověných rud, v roce 1871 zde pracovalo 395 horníků při produkci 22 725 centýřů olověných rud, v roce 1873 zde pracovalo 410 horníků při produkci 24 124 centýřů olověných rud a konečně v roce 1877 pracovalo ve stříbrském revíru 526 horníků při produkci olověných rud 34 237 centýřů.

Pozn. Publikováno se svolením Karla Neubergera (Hornicko-historický spolek Stříbro)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..