Důlní neštěstí by se dala se vší úctou k obětem zařadit mezi pilíře hornictví. Technika, vybavení, bezpečnostní předpisy – to všechno se měnilo spolu s mimořádnými událostmi, kterých začalo přibývat s rozvojem průmyslu v 19. století.
„Báňské podnikání je vlastně snaha člověka získat přírodní bohatství, čemuž se příroda brání. V období industrializace až do důlní katastrofy v roce 1892 v Příbrami-Březových Horách si bánští odborníci a podnikatelé postupně uvědomovali, že je nutné souběžně věnovat patřičnou energii a potenciál i báňskému záchranářství včetně prevence,“ popisuje historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl počátky báňských záchranných služeb a oddílů a také domýšlení různých bezpečnostních pravidel. Právě březohorská katastrofa v celé své hrůze odhalila, co hrozí nevybaveným horníkům i záchranářům při práci pod zemí a jak nebezpečný může být nedostatek zkušeností.
Více na: https://zoommagazin.iprima.cz/historie/nejvetsi-dulni-nestesti-v-cesku?authentication=cancelled
