Za necelou hodinu pak z dolu požádal závodního dolu, aby povolal havarijní komisi. Když potom zjistil zesílený výstup kouřů, požádal asi za 20 minut o odvolání všech pracovníků z dolu a o povolání dalších záchranářských čet ze závodu Hohenegger. V 11 hodin pak již požadoval povolání pohotovostních čet z HBZS v Ostravě -Radvanicích.
První dvě záchranářské čety z Dolu Barbora přišly ke stavbě hráze č. II na 6. patře v 11.45 hodin.
Na 7. patře pracovali u hráze č. I havíři od počátku ranní směny a záchranáři je pak vystřídali po 12. hodině.
Havarijní komise se ujala řízení pod vedením předsedy OBÚ v 11.15 hodin.
Pokus o ujištění příčin výstupu kouřů průzkumem ze 6. patra se pro velký výskyt kouřů nesetkal s úspěchem. Na 7. patře profáral vedoucí větrání pouze překop od hráze č. I k šibíku číslo 1 a v šibíku pak na 3. žebříku zjistil benzínovou lampou asi 3 % metanu. Nad šibík v té době již nikdo nevyfáral.
Odpolední směna
Pohotovostní čety HBZS z Radvanic byly nakonec povolány až v 14.15 hodin, když havarijní komise zjistila, že žádost hlavního inženýra nebyla dosud splněna (proč k tomuto zdržení došlo, se nepodařilo dalším šetřením přesné zjistit). Pohotovostní jednotky z Radvanic se dostavily za 24 minut.
Uzavírání hráze č. I na 7. patře pokračovalo bez potíží až na otvory ponechané pro zazdění žofinských poklopů. Zdění hráze č. II na 6. patře však postupovalo velmi pomalu. K snížení výskytu kouřů a pro zlepšení viditelnosti bylo od hrázových dveří zavedeno foukací separátní větrání, což však nebylo dostatečně účinné.
Ohnisko požáru
Po 17. hodině se uskutečnil průzkum ze 7. patra přes šibík č. I k zjištění ohniska požáru. Průzkumu se zúčastnili pouze dva záchranáři, kteří doprovázeli ředitele tehdejšího trustu s dvěma techniky bez dýchacích přístrojů. Tato skupina zjistila, že na 1. dělící chodbě ve vzdálenosti asi 27 metrů od šibíku hoří po obou stranách chodby dřevěná výztuž. Benzínovou lampou naměřili ve vtažných větrech do požářiště 2,5 až 3,5 % metanu. Zvýšená koncentrace metanu byla způsobována metanovým fukačem před šibíkem.
Po tomto zjištěni byly ředitelem trustu veškeré práce na 7. patře zastaveny a všichni vyfárali ve 20.00 hodin na povrch. Současně byly odvolány také záchranné čety ze 6. patra.
Po 21. hodině sfáralo 12 záchranářů k vyplenění části dřevěné výztuže v místě u přípravné klínové hráze na dělicí třídě nad šibíkem a k odstranění naskládaných dřevěných klínů a 8 stojek, aby se tak
zabránilo rozšíření požáru až k šibíku. Bylo známo, že v ponechané slepé části šibíku je výbušná směs metanu.
Četa zjistila, že oheň postoupil proti větrům až do vzdálenosti 10 až 12 metrů od klínové hráze. Během dvaceti minut se záchranářům podařilo odstranit klíny a stojky. Za tu dobu postoupil oheň proti ním asi o 3 až 4 metry. Poté vyplenili 3 dveřeje výztuže. Když zjistili, že počínají prošlehovat modré plameny pod stropem, sfárala celá četa šibíkem dolů a odebrala se spolu s ostatními záchranáři k jámě. Při výjezdu jamou ve 23.15 hodin pocítili záchranáři v kleci tlak výbuchové vlny. Byl to první výbuch.
Na noční směně v půl druhé sfárala průzkumná četa, aby ověřila účinky výbuchu. Nedokončená hráz č. I byla výbuchem značně poškozena a šibík č. 1 byl demolován a stal se nefáratelným.
