Důl Albert založil v roce 1870 hrabě Albert Nostic na katastru Tuchomyšle v těsné blízkosti železniční stanice, na kterou byl napojen železniční vlečkou. Jak již bylo uvedeno, Albert hrabě Nostic byl v letech 1856 až 1870 v čele akciové společnosti pro vybudování Ústecko-teplické dráhy. Z uvedeného je zřejmé, že poloha dolu Albert a Elisabeth byla projektována ve vhodném poměru se stavbou vlastní Ústecko-teplické dráhy. Po smrti Alberta Nostice (1871) se stává dědičkou majetku jeho dcera Marie Antonie, která se v roce 1885 provdala za hraběte Arnošta Emanuela Silvu – Tarouccu. Sňatkem pak nabývá nového titulu a sice – Vysoce urozená paní Marie Antonie Gabriela hraběnka Silva Taroucca, rozená říšská hraběnka z Nostic – Rieneck. Hrabě A. E. Silva – Taroucca pochází ze staré šlechtické rodiny, která přišla do Čech z Portugalska po bitvě na Bílé hoře. V letech 1917 až 1918 byl ministrem orby a kromě toho zastával významná veřejná a politická místa. Důl Albert měl hloubku těžní jámy 52 metry a byl největším dolem v Tuchomyšli. Z dobývacích metod se zde uplatňovalo komorování s trhacími pracemi a etážování se suchou zakládkou nebo bez zakládky. Důl byl spojen důlní – podzemní lanovkou s dolem Elisabeth (5. květen). Pod zemí, v blízkosti těžní jámy byla stáj pro 40 koní, kteří zajišťovali potah důlních vozíků s uhlím. Koně, jako tažná síla byli využíváni po určitou dobu na všech větších dolech. Důl prodala M. A. Silva Taroucca Nosticová v roce 1910 České obchodní společnosti, která je poté pronajala „Chemické továrně”.
Následně byla mezi dolem a „chemickou továrnou” vybudována visutá lanovka, kterou bylo v jednom směru přepravováno uhlí a v protisměru pak škvára a další odpad z továrny na stávající haldu ve východní části Chabařovic. Lanovka byla v provozu ještě po druhé světové válce. Důl byl později přejmenován na Vojtěch a od 15. 6. 1946 pak podle jména husitského vojevůdce na Prokop Holý.
Těžba na dole byla ukončena v roce 1966. Jáma sloužila ještě později po omezenou dobu jako vodotěžná, pro snižování spodních vod před postupem lomu Chabařovice.. Podzemních prostor „konírny” bylo později využito k pěstování žampionů. Jáma dolu byla v roce 1991 přetěžena postupem hlavní porubní fronty lomu Chabařovice.
