Úvod Doly a revíry PKÚ Důl Elisabeth (důl 5. květen) u Trmice

Důl Elisabeth (důl 5. květen) u Trmice

1581
0
Dul-Elisabeth-5-kveten

Důl nechal vyhloubit hrabě Nostic roku 1858 v časové návaznosti na zprovoznění železniční dráhy Ústí – Teplice. Důl byl situován severozápadně od železniční stanice Trmice, se kterou byl spojen železniční vlečkou dlouhou 0,2 km. Důl byl největším dolem v Trmicích a název měl podle jména rakouské císařovny Alžběty, manželky Františka Josefa. Od svého vzniku byl důl několikrát podstatně rekonstruován. V roce 1930 měl již dvě těžní věže, tři jámy pro usměrňování větrů v podzemí a dvě vodní jámy. Dobývací metodou bylo komorování na zával, částečně též patrování na zával, nebo se suchou zakládkou. Doly hraběte Nostice Albert, Elisabeth a Marie Antonie (Roudníky) byly řízeny horním ředitelstvím v Předlicích. Po smrti Alberta Nostice připadl důl jediné jeho dědičce Marii Antonii, která ho v roce 1915 prodala akciové společnosti Severočeské elektrárny v Podmoklech. Akciová společnost byla založena v roce 1914 a její součástí byla i tehdy nová elektrárna Trmice, pro kterou byl důl výhradním dodavatelem uhelné vsázky. V roce 1934 již důl obhospodařuje důlní pole na rozloze 341 ha. Důl měl původně vlastní elektrárnu a smělé plány na její zkapacitnění, j které se nakonec neuskutečnily z důvodu výstavby Elektrárny Trmice. Dne 7. 12. 1947 byl přejmenován na 5. květen. V roce 1958 důl zanikl v důsledku těsné sevřenosti na výchoz uhelné sloje, zástavbou Trmic a hranice sousedního dolu Prokop Holý. V současné době jsou v okolí jámy dolu objekty úpravny uhlí lomu Chabařovice. Hlubinným dolem bylo vytěženo asi 50% uhelných zásob. Zbytek byl pak dotěžován v letech 1946 až 1965 povrchově, stejnojmenným lomem, a sice na prostoru mezi Předlicemi a původní železniční tratí. Po douhlení lomu 5. květen byla těžba kontinuelně převedena do jižní oblasti mezi dráhu a Rovný, kde byl zahájen v roce 1965 provoz lomu Barbora III.

Lomem 5. květen a Barbora III byla vytěžena podstatná část historických dobývek, které zde vznikly od samého počátku dolování mezi Trmicemi a Předlicemi. Němými svědky historie dobývání jsou však důlní chodby, kterými je protkána uhelná sloj pod zámeckou zahradou, Teplárnou Trmice a Metalem, samozřejmě včetně přilehlých ulic.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..