Úvod Dějiny hornictví Historie Historie hornictví v Horním Benešově (5)

Historie hornictví v Horním Benešově (5)

1953
0

Žíla v hornobenešovském podzemíDne 15. srpna 1839 se objevuje poprvé razítko těžařstva s nápisem: „Sigil der Silber und Bleibergbau Gewerkschaft” (razítko společnosti pro těžbu stříbra a olova). Ale poměry se nezlepšily. Tehdejší naddůlní byl jen nepatrně odměněn a neplatící podílníci byli vyzváni, by se zřekli svých podílů. Denní mzda byla nahrazena úkolovou. Staré dluhy byly likvidovány a neodepsané musela stará správa zaplatit. Vedení benešovských závodů převzal janovický důlní úředník Josef Schubert za 10 fl. měsíčně.

Na přání knížecího těžařstva přezkoumal knížecí důlní měřič Alphons Pistl benešovské doly a dne 12. 5. 1841 podává následující zprávu. Radí postavení tavírny na olovo, neboť na dvou místech hlavní žíly se tato ruda vyskytla. Výnos ovšem závisí na účelné přípravě pestovny pro denní směnu. Hospodářské vedení prohlašuje za bezzávadné, ale při dnešním způsobu práce nebude dosaženo velkých úspěchů.

V roce 1837 pracují 4 horníci

V roce 1838 pracuje 6 horníků

V roce 1842 pracuje 8 horníků, z toho 5 v pestovně.

Člen výboru dr. Fissal z Vídně stanoví ve své zprávě na r. 1841

tyto úkoly:

1. šachta musí být vyzděna znovu

2. postavit šlichtovnu s rudní komorou a rozbornou

3. vedoucí dolů Schubert musí vytěžit za dva roky a dva měsíce 1016 q rudy a olověné šlichty a teprve pak dosáhnout hloubky 17 sáhů. V této hloubce jsou bohaté rudy.

V této době byly znovu prozkoumány doly na stříbro a zjištěno, že 1 q rudy (50 kg) obsahuje 20-70 funtů olova a 2-8 lotů stříbra. Také zlato bylo zjištěno. Důlní soud v Kutné Hoře povolil zkušební tavení ve Vidlech u Malé Morávky. Zkouška tavby v roce 1843 dopadla dobře. V důsledku toho měla být postavena nová tavírna v Horním Benešově. Ale s ohledem na velký nedostatek dřeva z toho sešlo.

Revoluční rok 1848 přerušil znovu anebo alespoň ochromil těžbu, neboť vídeňští podílníci odcházejí. Dne 29. července 1853 píše řídící učitel knížeti, že ze 128 podílníků platí příspěvky jen 21, a že ke společnosti olověných dolů patří již jen 11 lidí. Doly byly nabídnuty státu. Ten je však nepřevzal.

V roce 1869 se zde zakládá pochybná společnost na těžení vápna a břidlice, vede ji Mořic Rimpler z Chřanova. Tento pověřuje Trödla z Chmelníku vedením, ale v roce 1870 se dostává společnost do konkursu. Na scénu vystupují vítkovické železárny, které lišácky vyčkávají, jak dopadne soudní řízení s úpadkovou společností. Olomoucký krajský soud, jakožto soud důlní, provádí 14. 12. 1870 dražbu dolů, ale protože se nehlásí žádný uchazeč, jsou doly dnem 20. 1. 1871 prohlášeny za volné a tím definitivně – podle kroniky – končí olověné a stříbrné doly v Horním Benešově.

Vítkovické železárny tu potom těží železnou rudu od roku 1887 a v roce 1897 otvírají i šachtu v Horních Životicích. Statisíce centů železné rudy leželo v okolí a čekalo na otevření dráhy.

A léta běží!

Přešla první světová válka, pominula doba první republiky a přešla i druhá světová válka. Benešov žil textilem a zemědělstvím. Za druhé světové války sice Němci dělali pokusné vrty, ale dál se nedostali; aby Češi v jejich práci nemohli pokračovat, pečlivě za sebou zahladili všechny stopy.

Pak přišla Rudá armáda a brzy po ní lidé z vnitrozemí, aby se znovu vrátili do míst, kde před staletími žili a pracovali jejich předkové. Pomalu se měnila hospodářská základna obce, a měnila se k horšímu. Bylo třeba po odsunu Němců hledat nové zdroje obživy pro nové osídlence, protože textilní průmysl, kterým Horní Benešov žil, skomíral.

A tu se zapojilo vedení obce do akce, která nakonec donesla výsledek. Zjistilo se totiž, že Němci v Horním Benešově konali vrtné práce, objeveny byly tajemníkem MNV na půdě domku čp. 180, kde bydlel důlní inženýr Alois Heinzl, velmi důležité materiály a mapy. V roce 1947 se do celé akce zapojuje RNDr. Bedřich Mareth, lékárník, který podniká všechny možné kroky společně s vedením obce, aby akce uspěla. Nakonec je zainteresováno ministerstvo průmyslu a to vyzývá ústav pro průzkum nerostných ložisek v Kutné Hoře, aby terén prozkoumal. První obhlídka byla provedena 8. června 1948 a výsledky byly uspokojující, a proto bylo připraveno vše pro zahájení pokusných vrtů v roce 1949.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..